Jiří Popper byl prvním „českým Frankem Sinatrou“. Album Ondřeje Suchého
06.03.2024
Foto: Se svolením Ondřej Suchý (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Začátkem ledna 2013 zemřel ve Švýcarsku Jiří Popper, někdejší populární zpěvák, který u nás v padesátých letech patřil k nastupující vlně „velkých hlasů“, jimiž vládli Rudolf Cortés anebo Jiří Vašíček. Bylo mu 82 let. V šedesátých letech začal díky svým jazykovým schopnostem slavit velké úspěchy v Německu.
Kolik kdysi slavných zpěváků vypadlo z lidské paměti! Také u nás je jich celá řada. Jedním z nich byl i Jiří Popper. Jiří Popper se narodil 22. května 1930 v Praze. Zpívat začínal v Kühnově dětském sboru a sotva kdo ví, že si jako tříletý „zahrál“ také (poprvé a naposled) ve známém pamětnickém filmu s Lídou Baarovou v hlavní roli, Madla z cihelny. Po maturitě na obchodní akademii studoval sólový zpěv a působil v pražském orchestru Jiřího Procházky a v Revue Alhambra.
V roce 1958 vyhrála v podání Jiřího Poppera soutěž „Hledáme písničku pro všední den“ píseň Dva modré balónky, která se stala velkým hitem a dala vzápětí název reprezentačnímu programu připravovanému pražskou revuální scénou Alhambra. Jiří Popper nabídku z Alhambry přijal a v revui pak vystupoval několik sezón.
Písničky s Jiřím Popperem byly pro Supraphon ve své době velmi výhodný vývozní artikl.
K působení Jiřího Poppera v Alhambře mám jednu roztomilou historku: Tehdy už slavný Popper zajížděl stále častěji natáčet do NDR. Jednou požádal na dobu své nepřítomnosti Jiřího Suchého, zda by za něj na několik představení zaskočil. Jiří samozřejmě souhlasil. Když však zjistil, že tam bude zpívat i duet s krásnou a vysokou Juditou Čeřovskou, která byla o hlavu vyšší než on, vymyslel si pro tuto situaci fór – přinesl si k mikrofonu malou stoličku a z ní pak ve stejné výšce s Čeřovskou píseň odzpíval.
Jiří Popper byl ten, kdo v Německu jako první zpopularizoval i řadu písniček ze Semaforu, z nichž některé se tam staly hity. V německých překladech Martina Trenka zpíval například Pramínek vlasů, Včera neděle byla, Písničku pro Zuzanu, Klementajn anebo Sluníčko, sluníčko (spolu s Aťkou Janouškovou).
Pro Aťku Janouškovou byla písnička Sluníčko, sluníčko, kterou zpívala s Jiřím Popperem, celoživotní milou vzpomínkou.
V šedesátých letech slavil Popper díky svým jazykovým schopnostem v Německu velké úspěchy. Kromě častých vystoupení v televizi měl tam i svůj vlastní rozhlasový pořad „Kufr plný muziky“, spolupracoval také s Lutzem Jahodou či Fredem Frohbergem, známými i u nás, a pro propagaci českých písniček i českých umělců vykonal obdivuhodný kus práce. Byl to právě on, kdo poprvé představil německému publiku našeho vynikajícího komika Felixe Holzmanna.
Vrtá mi hlavou, kdo je asi ta holčička v pravém horním rohu supraphonské exportní desky? Ale ono je to vlastně jedno…
Když po srpnu 1968 Popper opustil Československo a emigroval do Švýcarska, rozloučil se s pěveckou kariérou, pracoval nějaký čas v televizi, pak byl pojišťovacím agentem, až se nakonec stal ředitelem pojišťovny, jak se o tom u nás psalo v roce 1995. Tehdy v jednom rozsáhlém interview kritizoval náš čerstvě se rozmáhající novodobý snobismus: „Dobrá společnost je taková, kde se mohu něčemu přiučit, poznat zajímavé lidi. Nudí mě trapnosti a snobové. Někdo si třeba koupí lakové boty, bavoráka, kufřík a pistoli a rázem je z něho podnikatel. Na co si ti lidé hrají? V časopisech, co píší o vyšší společnosti, vidíte pořád stejné lidi. Jedním z nejbohatších lidí v Evropě je pan baron Rothschild. Už jste ho někde viděli? Onassis, nejbohatší Řek, dokud si nevzal Jacquelinu Kennedyovou, tak nikdo ani nevěděl, jak vypadá. Lidi, kteří něco jsou, nemusí ukazovat, že něco jsou. Ti nemusí chodit do společnosti, protože si zvou společnost k sobě. Říkat: Já patřím ke společnosti, to je snobismus. Dokonce je to přesná definice snobismu.“
Je dobré připomínat si dobré rady…
Když se zpěvák, který byl kdysi přezdíván i jako český Sinatra, vrátil po roce 1989 na nějakou dobu do Československa, mohli jsme se pak později dočíst, že část penze strávil ve Španělsku a rok před smrtí se kvůli nemoci vrátil zpět do Švýcarska.
Nejen po světě, ale i u nás na mnoha místech Jiří Popper často vystupoval. Tato fotografie pochází z kdysi legendárního varieté Rozmarýn v Brně.

Vložil: Ondřej Suchý