Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Podél řeky Labe ke knize, která váží 9 tun. Český poutník

06.10.2019
Podél řeky Labe ke knize, která váží 9 tun. Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Kamenná kniha na počest Františka Palackého

FOTOGALERIE Včera jsme se společně prošli Kostelcem nad Labem. Dnes toto malebné městečko opustíme a vydáme se podél řeky Labe do devět kilometrů vzdálených Neratovic. Přestože je cíl naší cesty znám především pro svůj chemický průmysl, čeká nás romantická cesta s mnoha zajímavostmi a zastavíme se i u hrobky Františka Palackého.

Naši cestu začínáme u bývalé tvrze v Kostelci nad Labem. Bývalou tvrz tvoří patrová budova obdélného půdorysu se zaobleným nárožím a valbovou střechou. Ve středověku byla chráněna vodními příkopy a labským ramenem. Poprvé je připomínána roku 1359. Od ní nás zelená značka vede k řece Labi.

Z hradiště Kozly zbyly jen zbytky vodního příkopu

Na konci chatové osady Rudeč se poprvé zastavujeme a pozorujeme Mlýnský potok, který se v těchto místech vlévá do řeky Labe a vytváří takový malý vodopád. Za spojením řeky s potokem nás na chvíli turistická značka odklání od Labe, abychom se vyhnuli další chatařské osadě. Po chvíli se ale k řece vracíme, míjíme osadu Jiřice a směřujeme k Blatnému Hradišti Kozly. Abychom došli až na místo, kde stávalo, musíme na malou chvíli odbočit ze zelené značky a vydat se neznačenou, ale vyšlapanou cestou. Na místě samotném, ale není prakticky nic zvláštního k vidění.

Jako blatné hradiště se označuje takové, které přirozeně chránily vodní toky. Zdejší hradiště bylo ze tří stran obklopeno meandrem Labe, jediný přístup byl z východní strany. Plocha sídla byla kolem 1,4 ha a byla lemována valem a příkopem. Dnes jsou patrné právě jen zbytky vodního příkopu, ale ani ty nejsou nijak výrazné. Z informačních materiálů se lze dočíst, že povrchové nálezy zde učiněné dokládají život na hradišti v době halštatské nebo v raném středověku.

Zámek, kde pobýval František Palacký

Scházíme zpět k řece a pokračujeme podél vody až do osady Lobkovice. Hned na jejím začátku stojí stejnojmenný zámek patřící rodu Lobkowiczů. Na přelomu 16. a 17. století byla zdejší původní gotická tvrz rozšířena v renesanční zámek. V průběhu třicetileté války byl však zámek značně poničen. K jeho obnově došlo znovu až v roce 1679 za knížete Ferdinanda Augusta z Lobkovic a v této podobě se dochoval dodnes. Vznikla tak čtyřkřídlá patrová budova krytá valbovou střechou, které dominuje hranolová věž.

Zajímavostí je, že v 19. století na zámku občas pobýval František Palacký. Zámek tehdy vlastnil jeho tchán Jan Měchura a později manželka Terezie. Dnes je zámek po většinu roku nepřístupný, prohlídku si ale můžete objednat telefonicky.

Kamenná kniha na břehu řeky

Od zámku pokračujeme Palackého ulicí ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Ještě před ním, na břehu řeky, se nachází Kamenná kniha. Autorem pískovcové plastiky z roku 2018 je sochař Kurt Gebauer, který ji vytvořil k poctě českého historika, politika a spisovatele Františka Palackého. Podle Gebauera má dílo také připomínat nedopsané stránky českých a československých dějin. Rozměry knihy jsou 225 x 170 x 90 cm, váha asi 9 tun.

Františku Palackému není kniha věnována náhodou. Známý český historik, myslitel, politik a badatel nejenže pobýval na zdejším zámku, ale našel zde i místo svého posledního odpočinku. Jeho hrobka se nachází na hřbitově přiléhajícímu ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie.

Nepřístupná hrobka Otce národa

Bohužel na hřbitov, ke hrobce ani k samotnému kostelu se nedá dostat. Vchod je uzamčen a nikde žádná informace, kdy je otevřeno nebo u koho klíče získat. Hrobku ‘Otce národa‘ i kostel tak obdivujeme pouze zvenčí.

Z oficiálních stránek farnosti Neratovice, pod kterou Lobkovice spadají, se dozvídáme, že kostel Nanebevzetí Panny Marie v Lobkovicích byl postaven někdy před rokem 1352 jako farní kostel. Stavba je jednolodní a presbytář si uchoval svůj gotický ráz. Ve stěně presbytáře je gotické sanctuarium a sedille. Hlavní oltář je barokní z roku 1693 s obrazem Nanebevzetí Panny Marie s nádherným řezaným akantovým rámem. V kněžišti se nachází také mramorový renesanční epitaf rodiny rytířů Beřkovských ze Šebířova z roku 1595. Na hrazeném hřbitově se nachází hrob Františka Palackého i jeho rodiny. Nedaleko se tyčí zvonice postavená v roce 1838 na místě starší dřevěné stavby.

Historická malá vodní elektrárna prošla modernizací

U kostela měníme zelenou turistickou značku za modrou a pokračujeme k Neratovicím. Hned na jejich začátku chvíli spočineme u zaniklého a dnes chátrajícího Lobkovického mlýna. Po modré značce obejdeme nákupní centrum a vracíme se zpět k řece, na které v těchto místech stojí historická malá vodní elektrárna. Ta byla postavena Spolkem pro chemickou a hutní výrobu Praha v letech 1941-45. Do roku 2003 byla provozována podnikem Spolana a.s., nyní je ve vlastnictví státního podniku Povodí Labe. V roce 2016 proběhla rozsáhlá modernizace elektrárny, která se může pochlubit dvěma vertikálními Kaplanovými turbínami, z nichž každá má maximální průtok 51 m3/s a dva synchronní vertikální generátory, každý o výkonu 1,1 MW a napětí 6,3 kV.

U Malé vodní elektrárny z roku 1945 naše dnešní putování končí. Čeká nás už pouze cesta k vlakovému nádraží a pak domů. Mějte krásné a klidné podzimní dny a putování zdar!

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace