Vesnice, kde nebožtíkům jezdí dálniční doprava téměř po hlavě. Český poutník

06.04.2019

Foto: René Flášar

Popisek: Krásný pohled na Vltavu

FOTOGALERIE Na první dubnové středočeské putování vás vezmu do krajiny v okolí Kralup nad Vltavou. Pokud si teď říkáte, že tady není nic k vidění, možná vás vyvedu z omylu. Společně se vydáme kolem řeky Vltavy z Nových Ouholic, přes osadu Vepřek do Mlčechvost. Vycházka je vhodná i pro maminky s kočárky, nebo seniory, jejichž bolavé klouby už nezvládají krkolomné výstupy, naše dnešní cesta totiž vede téměř naprosto nenáročným terénem.

Osobní vlak spojující Prahu s Ústím nad Labem zastavuje v Nových Ouholicích každou hodinu. Hned u vlakové zastávky se napojíme na červenou turistickou značku, které se budeme držet téměř až do cíle naší cesty.

Kostel nad dálnicí

Prvního půl kilometru je cesta do mírného kopce, což je ale vlastně první i poslední stoupání na dnešní výpravě. Na vrcholu kopce na nás čeká Kostel Narození Panny Marie postavený ve 13. století. Svoji dnešní podobu dostal během barokní přestavby prováděné mezi lety 1684 až 1697. Poslední oprava a restaurování kostela proběhla v letech 2003-2004. Interiér čítá rokokový hlavní oltář, barokní boční oltář Panny Marie, barokní kazatelnu a pozdně barokní plechovou křtitelnici.

Okolo kostela je hřbitov, na němž jsou uloženi obyvatelé okolních vesnic. Bohužel příliš klidu ke svému poslednímu odpočinku nemají, jen pár desítek metrů od kostela totiž už několik let vede dálnice D8 spojující Prahu se severem Čech.

Hlavní stavby vesnice: kostel, zvonice a škola

Ještě blíž k dálnici stojí další zdejší památka – polodřevěná zvonice. Čtyřboká dřevěná zvonice na kamenné podezdívce byla postavena již v roce 1456. Za svůj současný zachovalý vzhled vděčí zdařilé kompletní rekonstrukci z roku 2002.

Na stránkách obce Nová Ves, pod kterou vesnice Nové Ouholice a Vepřek spadají, se můžeme dočíst: „Středověký kostel Narození Panny Marie s prokázanými základy románskými a pravděpodobně ještě staršími (soudě podle archeologických nálezů v jeho bezprostředním okolí), spolu se zvonicí ze 14. století a impozantní budovou školy představují přirozenou autoritativní výstavbu středočeské vesnice. Ves sama se směrem od kostela chlubí v roce 1739 postavenou budovou fary a několika velkými statky (grunt „Královský“, grunt „Dvořákovský,“ grunt „Heroltovský“, pivovar, zmíněný vodní mlýn). Ves v roce 1850 přeťala železniční trať a tím ji psychologicky rozdělila na dvě poloviny. A ještě větší novodobou technickou jizvou na starobylé kráse bylo otevření dálnice D8 v roce 2000, které oddělilo kostelní návrší od samotné vsi.“

Maják na Vltavě

Abychom se od kostela a zvoničky dostali do Vepřeku, musíme dálnici podejít vybudovaným průjezdem. Procházíme vesnicí s několika historicky cennými staveními a dále pokračujeme po červené značce směrem k Mlčechvostům. Doporučuji ale udělat ještě jednu malou odbočku a zajít na konci osady Vepřek přímo k řece Vltavě. Nabídne se vám pohled na zajímavý altánek, který zdálky vypadá jako mořský maják. Jak se dozvídám od místních chalupářů, šlo kdysi o krásnou stavbu v malebném okolí ovocného sadu, která je ale v soukromém vlastnictví a bohužel už dlouhá léta chátrá.

Setkání s vodníkem

Tak raději zpět na turistickou cestu, která v dalším úseku vede mezi železniční tratí a Vltavou. Po celou dobu se tak můžeme kochat místy až panoramatickými výhledy na nejopěvovanější českou řeku. Romantickou náladu dokreslují kvetoucí keře a stromy podél trati.

Na začátku Mlčechvost odbočuje turistická značka směrem do vsi, tady je ale lepší ji opustit a pokračovat ještě kousek podél břehu řeky. V dálce zahlédnete zdymadlo Vraňany s Vraňansko – Hořínským plavebním kanálem a navíc se můžete potěšit lidovou tvořivostí, která dala netradiční výzdobu okolí místních chat. Čeká na vás například vodník s dýmkou nebo „Plzeňská třešeň“.

Kolem nezvykle vyzdobeného stromu se pak vydáte směrem k vesnici a zhruba po 300 metrech dojdete k vlakové zastávce, kde naše dnešní putování končíme. Jaru a putování zdar!