Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zámek zaplavený povodní, zachráněná kaple, hraniční kámen a umělá jeskyně. Český poutník

09.03.2019
Zámek zaplavený povodní, zachráněná kaple, hraniční kámen a umělá jeskyně. Český poutník

Foto: René Flášar

Popisek: Liběchovský zámek

FOTOGALERIE Jak jsme si slíbili minulý týden, při dnešním putování se vypravíme do městečka Liběchov ležícího na pravém břehu řeky Labe. Liběchov bývá někdy nazýván branou Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchova kraje. Dominantou města je zámek, kostel svatého Havla a kaple svatého Ducha, od které jsou rozhledy na celé České středohoří. Za dobrého počasí dohlédnete až na horu Říp. Nejbližší technickou „dominantou“ je však elektrárna Mělník, která je nepřehlédnutelná snad ze všech míst.

Z liběchovského nádraží je to do centra města přibližně jeden kilometr, bohužel pěší zde musí uskakovat před řítícími se kamiony, jejichž řidiči neberou ohled ani na ostatní automobily, natož pak na chodce. A na vybudování chodníku nějak nezbylo místo…

Mytologické sochy v parku

Když zvládnete tuto trasu bez újmy na zdraví, ocitnete se před zámeckým parkem. Ten je, na rozdíl od zámku, volně přístupný. Parku kralují mytologické sochy z dílny M. B. Brauna a cenné staré stromy. Zámek, který vznikl kolem roku 1730. V polovině minulého století byl areál zámku značně zchátralý, v roce 1963 získalo objekt do správy Ministerstvo kultury. V roce 1975, po osmileté generální rekonstrukci zámeckého objektu, bylo otevřeno v jeho prostorách Muzeum asijských kultur jako sekce Náprstkova muzea, součásti Národního muzea v Praze. V první polovině 90. let získala zámek v privatizaci rodina Homolků, která je jeho vlastníky i v současnosti.

Po povodni zůstal zámek uzavřen

Objekt zámku byl silně poškozen při povodni v roce 2002, kdy voda v přízemních místnostech dosahovala do výšky 3,2 metru. Do současnosti prochází zámek postupnou obnovou, ale pro veřejnost je uzavřen. Občas si jej vypůjčí filmaři pro natáčení historických filmů či seriálů.

V sousedství zámku se nachází bývalý Liběchovský mlýn, který poznáte podle vodního náhonu, který k němu i dnes přivádí vodu z místní říčky Liběchovka. Přejdeme silnici a ocitáme se u kostela svatého Havla, jenž byl postaven v letech 1738-41. Objekt má obdélný, trojboce ukončený presbytář se čtvercovou sakristií a předsíní s oratořemi v patře. Zařízení je převážně rokokové z druhé poloviny 18. století.

Zachráněná kaple svatého Ducha

Od kostela pokračujeme po zelené značce vzhůru do kopce až ke kapli svatého Ducha. Její výstavbu inicioval ve druhé polovině 17. století tehdejší majitel liběchovského panství Karel Hyacint, hrabě Villani de Castolo Pilonico. V roce 1730 byla realizována renovace objektu. Poslední oprava exteriéru i interiéru kaple proběhla v roce 1928. Dnes už kaple neslouží duchovním účelům, je ve vlastnictví města a postupně je prováděna její oprava. O záchranu se snaží především spolek Liběchov sobě – spolek pro záchranu kostelíčka, jehož základní myšlenkou je jeho oprava, udržování a úprava přilehlých pozemků a zeleně, dále osvětové působení na veřejnost zaměřené na vytváření vztahu ke kostelíčku a na rozvoj kulturního a společenského života ve městě. Spolek je ve své činnosti vcelku úspěšný, o čemž svědčí obnovená křížová cesta v těsné blízkosti kaple.

Tam, kde začínal protektorát…

Zelená turistická značka nás dále vede kolem zaniklé viniční trati až k hlavní silnici. Tady doporučuji co nejrychleji přeběhnout k blízké čerpací stanici, podejít železniční trať a pokračovat podél Labe k hraničnímu kameni z roku 1858, který stojí na trojmezí bývalého Litoměřického, Mladobolelavského a Rakovnického kraje. Za druhé světové války tvořil hranici protektorátu.

Umělá jeskyně a reliéfy…

Od upomínky na bývalé hranice se vracíme zpět do centra města, odkud se vydáváme po modré turistické značce směrem k jeskyni Klácelka. Jak se dozvídáme z informačních materiálů Klácelka je název pro jeskyni a zároveň pískovcový blok, které se nachází v katastru města Liběchov necelý kilometr jižně od centra obce Želízy. V uměle vytvořené jeskyni vytesal ve 40. letech minulého století sochař Václav Levý reliéfy zpodobňující na základě bajky Ferina lišák tehdejšího spisovatele F. M. Klácela ve zvířecích postavách symboly lidských slabostí.

Zde naše dnešní putování končí, ale hned zítra se vydáme do sousední obce Želízy, abychom se blíže seznámili s dalšími velkolepými díly sochaře Václava Levého. Hezký sobotní den a putování zdar!

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar