Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Výprava za betlémy. A za odpovědí, proč se Vltava vlévá do Labe a ne obráceně. Český poutník

16.12.2018
Výprava za betlémy. A za odpovědí, proč se Vltava vlévá do Labe a ne obráceně. Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Trochu netypický betlém z rukou denního stacionáře Stacík Slunečnice z Mělníka

FOTOGALERIE V předvánočním čase mě toulavé boty zavedly také do Mělníka. Po sněhu zde sice dvanáctý prosincový den nebylo ani památky, ale vánoční atmosféru město přesto zažívalo. Přispěla k ní výstava betlémů v místním Regionálním muzeu nebo vánoční strom na Náměstí míru.

Od vlakové zastávky kráčím po žluté značce vstříc centru města. Naproti autobusového nádraží nemůžu bez povšimnutí minout zdejší vybudovaný malý rybníček, který je zaplněn kachnami. Zrovna přichází paní s pejskem a taškou plnou krmiva. Nese mrkve, sušenky tvrdý chléb. A najednou se celý břeh hemží nutriemi a žadoní o svoji porci.

Nutrie pro radost

„Chodím je krmit už třetím rokem, ale nutrie tady žijí už minimálně třináct let. Nejsou tady chované kvůli svému kožichu, ale pro radost nás obyvatel,“ říká mi paní v seniorském věku, která nechce publikovat své jméno, během krmení, kdy se kolem nás postupně objevilo kolem deseti hladových nutrií.

Po skončení krmení nutrie opět mizí ve vodě a já pokračuji za dalšími mělnickými zážitky. Žlutou značku jsem vyměnil za červenou a přes náměstí Karla IV. Přicházím až na Náměstí míru. Historické domy působí téměř pohádkovým dojmem, škoda, že není ten sníh, ale i tak je pocit blížících se Vánoc všudypřítomný.

Unikátní studna ze 13. století

V centru náměstí je, vedle vánočního stromu, malé tržiště s grogem, punčem a dalšími lahůdkami zimního období. Zastavuji se také na místě, pod kterým se skrývá unikátní studna ze 13. století. Ta je přístupná z mělnického podzemí, kam vás zavedou průvodci informačního centra. Já dnes do podzemí ale nemířím, má cesta vede do Regionálního muzea na výstavu betlémů.

Největší expozice dětských kočárků

Tady jsem již očekáván Kristýnou Frelichovou, která má na starost propagaci muzea. Od ní se dozvídám, že mimo expozici věnovanou historii mělnického regionu, má zdejší muzeum ještě další dvě stálé expozice. Jedna z nich je věnovaná historii a současnosti zdejšího vinařství. Lidé se dozví vše o pěstování vinné révy a výrobě tohoto lahodného nápoje na Mělnicku.

Druhou je sbírka historických kočárků. Na tu jsou v Mělníku patřičně hrdí, donedávna byli totiž jediným muzeem v České republice, které takovouto expozici mělo. „Základem jsou kočárky Liberta, které se vyráběly přímo v Mělníku, ale máme zde vozítka pro miminka snad ze všech koutů České republiky,“ říká Kristýna Frelichová. V poslední době se expozice kočárků rozrostla také o sbírky dětských houpadel a plyšových medvědů.

Krkonošské betlémy v Mělníku

Hlavním lákadlem v tomto čase je ale pro návštěvníky muzea výstava betlémů, která potrvá až do 6. ledna 2019. Kurátorem výstavy je Lukáš Snopek. „Naposledy jsme podobnou výstavu pořádali v roce 2012. Betlémy zrovna do oblasti Mělnicka příliš nepatří. Betlémy lidé stavěli především v chudších oblastech, jednak si tím nahrazovali v určité době zakázané chrámové betlémy, ale také si jejich výrobou občas dopomohli k nějaké koruně navíc,“ vysvětluje Lukáš Snopek.

Většinu betlémů má proto mělnické muzeum zapůjčených od svých jilemnických a paseckých kolegů. Pasecký betlém je zároveň nejstarším a největším krkonošským betlémem. Několik exponátů se ale přeci jen k Mělnicku váže. „Od soukromníků máme zapůjčený Mělnický výtvarný a také perníkový betlém. Radost máme i z betlému, který nám přinesli klienti místního stacionáře Slunce, protože o tom tenhle Boží svátek je. Nezáleží na kráse a množství, ale na pocitu sounáležitosti, pomoci a lásky k bližnímu,“ vysvětluje kurátor Lukáš Snopek.

Nejen betlémy, ale i zajímavosti o Jeruzalémě a Ježíšovi

Výstava v mělnickém muzeu ale není je o betlémech samotných, návštěvníci se mohou dozvědět řadu zajímavých informací o životě v Betlémě a Jeruzalémě, narození Ježíše a třeba i o tradičních vánočních zvyklostech v proměnách času. S údivem tak mohou zjistit, stejně jako já, že datum údajného narození Ježíše připadající na 25. prosinec, nemusí být vůbec daleko od pravdy. Ale více už neprozradím, vše se dozvíte v mělnickém muzeu.

Vila pojmenovaná po manželce

Opouštím historické sbírky a vydávám se k vile Karola. Pseudogotická vila byla postavena v romantickém stylu anglické gotiky v roce 1876. Vilu nechal postavit František Vinkler a jméno dostala po jeho manželce Karolině. V budově, která je zapsána v seznamu nemovitých památek České republiky, sídlí od roku 1981 městská knihovna.

Kolem sochy Karla IV. Procházím pod mělnickým zámkem, který patří opět rodině Lobkowitzů. Původně starý přemyslovský hrad byl od poloviny 13. století do konce století 15. hradem českých královen. V polovině 16. století prošel hrad zásadní přeměnou v renesanční zámek.

U soutoku Vltavy a Labe

Míjím kostel svatého Petra a Pavla a ocitám se u oblíbené vyhlídky na soutok řek Vltavy a Labe. Nejdelší česká řeka Vltava se pod mělnickým zámkem vlévá jako levostranný přítok do Labe. Ale nemělo by tomu být tak. Podle všech psaných i nepsaných pravidel, by se naopak mělo Labe vlévat do Vltavy. Vltava je zde totiž se 430,2 km výrazně delší, na vodu při průměrném průtoku 149,9 m3 za vteřinu vydatnější a její povodí zabírající přes polovinu Čech rozlehlejší. Důvodem této „záměny" je skutečnost, že povodí Labe obývali již ve starověku Keltové a považovali řeku za hlavní tok.

Pohledem na romantický a nejznámější soutok v Čechách svoji návštěvu Mělníka končím. Vracím se na nádraží a už se těším na další cestu. Krásný poslední předvánoční týden a putování zdar!

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace