Cesta do Ráje. Je tu nádherně a narodil se tu i slavný inspektor Trachta... Český poutník
11.03.2018
Foto: René Flášar
Popisek: Kde je ráj, se rozhodl hledat René Flášar
FOTOGALERIE Snad každý člověk občas zapřemýšlí, jak může vypadat život v ráji. Rozhodl jsem se proto vydat na další putování, abych roušku tajemství takového případného žití poodhalil. Dnešní mé kroky vedou do ráje. Tedy do ráje s velkým R, malebné osady nedaleko Mšena ve středních Čechách.
Z motorového vláčku vystupuji na mšenském nádraží krátce před desátou hodinou. Mráz zalézá doslova pod nehty, ale na obloze se klube sluníčko. Zdá se, že cesta do Ráje bude tedy nakonec prosvícená zlatavými paprsky. Z nádraží je to do středu městečka asi kilometr. Cesta vede starou zástavbou kolem školy T. G. Masaryka, která byla postavena v roce 1926 a v minulých letech prošla důkladnou rekonstrukcí.
Novotou září i hlavní náměstí Míru s krásnou radnicí a majestátním kostelem Nejsvětější Trojice, který je prvně zmiňován již v roce 1352. Ve středu městečka je několik hrázděných staveb a i díky nim je historické jádro Mšena od roku 2003 městskou památkovou zónou.
Slavný inspektor Trachta
Město má i několik slavných rodáků. Patří mezi ně například Augustin Heřman, narozený kolem roku 1621, český průzkumník, mořeplavec, obchodník, kartograf a korzár, který přes Holandsko doplul do severní Ameriky, kde se uchytil v Novém Amsterdamu. Ze Mšena pocházel také herec Jiří Zahajský, který se mimo jiné proslavil rolí inspektora Trachty ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný.
Ke známým rodákům patřil i řídící místní školy Josef Bedřich Cinibulk. Právě po něm je pojmenována naučná stezka, po jejíž části se vydávám za osadou Romanov. Stezka vede územím pískovcových skalních útvarů, skalními bludišti a hlubokými roklemi. Na zasněženém povrchu je místy poněkud nebezpečná, ale krása, kterou zde uvidíte, stojí za trochu adrenalinového proplétání mezi skalami.
Impozantní příchod
Zbytek cesty k hlavnímu bodu dnešní cesty se ale raději držím místní žluté značky. A dobře dělám. Příchod po této stezce do Ráje je naprosto impozantní. Nejdříve se přede mnou ukazují úchvatné výhledy na krajinu Kokořínska a Českého ráje a posléze s pokorou procházím kolem nádherných chalup dávných obyvatel tohoto kousku země. Ano, takto vypadá Ráj!
Několik málo stavení zeje v tomto čase prázdnotou, zastavuji se ale v malebné hospůdce, která nese jmeéno V Ráji. Jak také jinak, že?! Pozor nepleťte si název restaurace s dříve hodně používanou zkratkou RAJ. V tomto Ráji vaří a starají se o vás opravdu výborně.
Mobil hoďte na dno batohu
Přes osadu Vojtěchov a přírodní rezervaci Kokořínský důl mířím zpět ke Mšenu. Cesta vede opět skalnatou krajinou a hlubokými lesy. Tak hlubokými, že zde člověk několik desítek minut zůstane bez signálu na svém mobilním telefonu. Výdobytky civilizace začínají opět fungovat až po zdolání dlouhého stoupání, na jehož konci je znatelný val, kterému místní říkají švédský. Podle legendy totiž pochází z období třicetileté války. Těžko říct, ale legenda je legenda...
Až do Mšena pak vede cesta jen z kopce, takže je čas na relaxaci a odpočinek. Kdyby bylo léto, dal by se výlet báječně ukončit na místní plovárně zvané Městské lázně, jejichž vzhled mi připomíná kultovní český film Rozmarné léto. Romantické údolí ve spojení s nádherným areálem „lázní" musí být skutečným balzámem pro duši. Takže je jasné, že tady nejsem naposledy. Dnes už sice mířím domů, ale v létě mi v cestě za zdejším koupacím areálem nic nezabrání! Na viděnou na plovárně!
Vložil: René Flášar