Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Po stopách husitského vojevůdce, které nás zavedou rovnou pod šibenici. Český poutník

01.09.2019
Po stopách husitského vojevůdce, které nás zavedou rovnou pod šibenici. Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Sion Jana Roháče, který stojí u dnešních Chlístovic. Sion je z hebrejštiny název pro sídlo krále Davida

FOTOGALERIE Na poslední prázdninovou výpravu se společně vydáme k sídlu Jana Roháče z Dubé. U obce Chlístovice navštívíme zříceninu hradu Sion, který byl posledním útočištěm Jana Roháče. 6. září 1437 byl hrad po čtyřech měsících obléhání dobyt vojsky Zikmunda Lucemburského, Jan Roháč zajat a odvlečen do Prahy a po krutých výsleších nakonec po několika dnech oběšen.

Cestu začínáme na konci Chlístovic u dřevěné napodobeniny šibenice Jana Roháče z Dubé. Dřevěná napodobenina skutečné šibenice, na které byl husita Roháč oběšen, není už úplně v ideálním stavu a vstup na ni je trochu riskantní.

Naučná stezka krajinou, která prý inspirovala Tyla k napsání hymny

Od šibenice se vydáváme naučnou stezkou Cestou husitských hejtmanů na hlavní část naší dnešní cesty. Z obecních stránek se dozvídáme, že myšlenka vytvořit naučnou stezku na téma významné lokality a událostí v okolí obcí Chlístovice a Malešov vznikla v roce 2007 při přípravě 655. výročí obce Chlístovice a 570. výročí dobývání Sionu. Místní vytipovali okruh, který propojil stálou expozici v kulturním domě v Chlístovicích, místní kostel, zříceninu hradu Sionu, místo bitvy u Malešova, tvrz a historii malešovského panství, ke kterému Chlístovice jako obec po staletí patřili. Stezka byla ale nakonec zrealizována až v roce 2011, kdy se na ní podařilo získat dotace z Evropských fondů.

Naučná stezka má 15 informačních panelů a 5 odpočívadel. Vede krásnou přírodou kolem říčky Vrchlice. Traduje se, že zdejší okolí inspirovalo J. K. Tyla k napsání písně Kde domov můj, která se stala naší národní hymnou. Stezka nás vede skutečně po stopách husitských hejtmanů, kteří se zapsali do naší historie tak silně, že o nich bylo psáno v kronikách, v románech a dokonce o nich byly natočeny známé filmy.

Soukromá rezidence i obranný hrad

Hlavním lákadlem naučné stezky je zřícenina hradu Sion. Ten si nechal jako soukromou rezidenci v letech 1426 až 1427 postavil husitský hejtman Jan Roháč. K vidění jsou zbytky hradního jádra se základy obytných budov, bran i hradeb s polokruhovou dělovou baštou, příkopy, valy a pozůstatky narychlo vybudovaných obranných staveb, především velké sypané a obezděné bašty. Hradní zříceniny, kde se v průběhu roku konají rytířské turnaje, jsou volně přístupné.

Z historických materiálů lze zjistit, že dispozice hradu byla dvojdílná. Před jádrem se nacházelo předhradí, opevněné mohutnými příkopy a valy. Tyto valy nejsou pozůstatkem staršího slovanského hradiště, jak se dříve myslelo, ale patrně novým fortifikačním prvkem doby husitské. O podobě Siona existovala po celé věky řada různých představ. Teprve práce archeologů odhalila a dosud odhaluje tajemství jeho podoby. Doposud nebylo nalezeno jediné historické vyobrazení Siona, ani podrobný popis hradu, jeho objektů a vnitřního uspořádání. Dochované jsou pouze popisy rozvalin hradu od Bohuslava Balbína z roku 1677, kdy píše o Sionu jako o kdysi výstavném hradu.

Důkladné opevnění

V posledních letech je pozornost věnována i předhradí a obranným prvkům hradu, o nichž bylo dosud pouze málo vědomostí. Stále více se ukazuje, že Sion nebyl pouze pohodlným sídlem hejtmana, ale i důmyslnou pevností. „Roháč při jeho stavbě využil nových technologií obrany hradu, osvědčených a dobře prověřených v průběhu husitských válek. Veškerá tíha spočívala na dřevohlinitém opevnění obou předhradí, z něhož jsou v současnosti dochovány pouze valy.

Toto opevnění umožňovalo aktivně postřelovat předpolí hradu z ručních a lafetovaných palných zbraní. Fortifikace byla doplněna hlubokými příkopy, ve svahu umístěnými terasami a neobyčejně složitými komplexy vstupních bran. Na předhradích se nacházely hospodářské a řemeslné objekty, předpokládáme zde i obydlí hradní posádky,“ uvádí se v prospektech k naučné stezce.

Jak to bylo s vodou

Velmi zajímavou otázkou je zásobování hradu vodou. Archeologický výzkum totiž neobjevil žádné pozůstatky studny nebo cisterny. Předpokládalo se tedy, že obyvatelé hradu chodili pro vodu do potoka Vrchlice. V údolí pod hradem se však nacházel rybník, svědčí o tom pozůstatky zde dochované hráze. Podle textu na stránkách obce ověřoval Ing. Vít Mlázovský z Chlístovic měřením výšku hráze a prokázal, že plocha rybníka mohla dosahovat až k průrvě ve skále. Odběr vody z tohoto místa byl tedy možný. V Chlístovicích se ale traduje, že na konci 19. století v průrvě při západní straně vykopal studnu zdejší hajný Ryšavý. Další možnou variantou je, že cisterna nebo studna stávala přímo na předhradí, kde je dodnes patrno několik kruhových zahloubenin.

Husitský hejtman a popravený královský vzbouřenec

Než se vydáme zpět do Chlístovic, povězme si ještě něco o Janu Roháčovi z Dubé. Jan Roháč se narodil pravděpodobně v roce 1374 a byl oběšen 9. září 1437 v Praze. Patřil k čelním husitským hejtmanům a je považován za jednoho z nejbližších straníků Jana Žižky. Zprávy o jeho životě jsou jen kusé, vycházet lze pouze z několika zmínek v soudobých kronikách nebo úředních listinách.

Z těchto záznamů je patrné, že v průběhu husitských válek působil jako hejtman v Lomnici a Čáslavi a byl přítomen u řady významných mezníků revoluce. „Po bitvě u Lipan se chopil velení táborské obce a stal se jedním z hlavních odpůrců kandidatury císaře Zikmunda Lucemburského na český trůn. Několik neúspěšných akcí v čele táborů jej však přimělo odejít z politického života a uchýlit se na hrad Sion, kde pokračoval v odboji proti královskému režimu. Svým počínáním nakonec počátkem roku 1437 přiměl Zikmunda Lucemburského svolat vojáky zemské hotovosti, kteří pod velením nejvyššího hofmistra Hynce Ptáčka z Pirkštejna jeho sídlo oblehli, po čtyřech měsících dobyli a Jana Roháče zajali (6. září). O dva dny později byl husitský hejtman přiveden do Prahy, kde byl po těžkém mučení společně se svými spolubojovníky oběšen. Dobytím Sionu a Roháčovou popravou skončily vlastní boje husitské revoluce,“ píše se v historických záznamech obce Chlístov.

Kostel svatého Ondřeje

Naši dnešní výpravu končíme u kostela svatého Ondřeje v Chlístovicích. Kostel pochází z roku 1402 a byl původně postavený v gotickém stylu. Založen byl Berkou z Dubé na zaniklém hradišti. V 18. století prošel barokní úpravou.

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace