Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nakonec to vzali, i s háčky a čárkami. Nově objevený minerál, který našel český vědec v kutnohorském rudním revíru, dostal jméno ´staročeskéit´

01.09.2017
Nakonec to vzali, i s háčky a čárkami. Nově objevený minerál, který našel český vědec v kutnohorském rudním revíru, dostal jméno ´staročeskéit´

Autor: Národní muzeum

Popisek: Nový minerál staročeskéit: Typový vzorek je nyní uložen ve sbírkách Mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea, to je ale zatím zavřené

Staročeskéit. Tak zní jméno pro nový minerál, který nalezli čeští vědci na Kutnohorsku. Jeho základem je vzácný sulfid stříbra.

Zákoutí historických dolů kutnohorském rudním revíru Kaňk odhalily svůj nečekaný poklad. Richard Pažout z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze zde objevil křemenné žiloviny s neznámým minerálem...

Nováček z Kaňku

Mineralogové z Národního muzea provedli chemické analýzy a zjistili, že se jedná o zcela nový minerální druh. Jaké asi muselo být jejich překvapení? Takový objev se neučiní každý den. Posléze více než dvacetičlenná Mezinárodní komise pro nové minerály, nomenklaturu a klasifikaci (IMA) dostala k posouzení návrh na jméno objeveného minerálu. V únoru toho to roku tak ´nováček z Kaňku´dostal jméno staročeskéit. 

„Po chemické stránce jde o vzácný sulfid stříbra a olova se zastoupením antimonu a bismutu. Právě zastoupení těchto dvou prvků v poměru cca 1:1 je to, co dělá staročeskéit odlišným a zvláštním od dosud známých minerálních druhů,“ uvádí mineralog a ředitel Přírodovědeckého muzea Národního muzea Ivo Macek.

Vadila diakritika

Jméno staročeskéit odráží místo výskytu nově objeveného minerálu v historickém staročeském pásmu, tedy v místech, kde probíhala těžba významných rud od středověku až do 20. století. Při schvalování nového minerálu se však objevily i drobné překážky. Ačkoliv pravidla komise hovoří o respektování původních zeměpisných a osobních jmen, při schvalování Mezinárodní mineralogickou komisí se vyskytlo ohledně názvu staročeskéit nesouhlasné stanovisko od reprezentantů dvou zemí, kterým vadily české háčky a čárky. Nakonec však byl navrhovaný název uznán. Mezinárodní mineralogická komise ročně schválí z celého světa pouhých pár desítek nových minerálních druhů, proto je tento opravdu unikátní a odráží vysokou kvalitu výzkumu českých vědců.

Staročeskéit a heyrovskýit

Nutno dodat, že staročeskéit není jediným minerálem, který svým neobvyklým jménem poukazuje na českou tradici. Existuje také nerost heyrovskýit - jedná se o sulfid bismutu a olova. Poprvé byl objeven také v Čechách a odborně popsán českými vědci. Vyskytuje v lokalitě Hůrky na Rakovnicku. Jak už jeho název samotný napovídá, byl pojmenovaný po držiteli Nobelovy ceny Jaroslavu Heyrovském. Nalezen byl ještě na dalších 16 místech, například ve Švýcarsku, Číně a Kanadě nebo také v Japonsku.

Staročeskéit byl nalezen v podobě kovově lesklých zrn o velikosti jen do půl mm a pouhým okem je velmi těžko rozpoznatelný od jemu podobných minerálů. Proto teprve až nález většího množství vzorků umožnil podrobnější výzkum. Určit a sledovat ho tak prakticky lze jen pomocí speciálních přístrojů – rudního mikroskopu a elektronové mikrosondy, která umožňuje zjistit i jeho chemické složení v nepatrné ploše setiny milimetru. Úplný popis minerálu byl následně předán k tisku do renomovaného zahraničního odborného periodika, aby byly splněny všechny podmínky k uznání nového druhu. Typový vzorek je nyní uložen ve sbírkách Mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea.

Minerály přírodní a syntetické

Jen pro úplnost - v přírodě se nachází 5208 minerálů – a z toho 208 jich vytvořil svou činností člověk. To, jak lidé ve globálním měřítku působí na planetu, mělo na formování minerálů větší vliv než poslední geologická událost.

Krystalické látky o přesně známém chemickém složení (které většinou odpovídá nějakému minerálu) se v dnešní době běžně vyrábí synteticky a to za různými účely. Příkladem je kalibrace analytických přístrojů, při které je cenná ta vlastnost syntetického materiálu, že je přesně známého složení a struktury a tedy se dají jeho fyzikální vlastnosti předpovědět pomocí matematického modelování. Jinou aplikací umělé krystalické látky je použití např. diamantu na brusných nebo řezných nástrojích. 

 

Velká propadlina na Kaňku, kde byl minerál nalezen

Lokalita Velká propadlina je druhou zastávkou severní kutnohorské hornické naučné stezky. Nachází se v sedle mezi kaňkovskými vrchy při značené turistické cestě. Povrchová část propadliny obnažila profil sprašemi, svahovinami, křídovou bazální brekcií a fosilně zvětralou povrchovou částí rul kutnohorského krystalinika. Ve východní stěně jsou propadem odhaleny průzkumné štolky na rozhraní křídy a krystalinika, které představují jednu z nejstarších fází dolování stříbrných rud na staročeském žilném pásmu v Kutné Hoře. V severní části kutnohorského rudního revíru byly dobývány po staletí stříbrné rudy a ve století 20. na tuto historickou těžbu navázala těžba polymetalických a hlavně zinkových rud. Poddolovaná území, která po hlubinné těžbě zůstala, jsou dokumentována propadem části vydobytých komor, ražených na turkaňském žilném pásmu.

 

Velká propadlina na Kaňku objektivem Pavla Bokra

Kutnohorsko se stalo v minulosti nalezištěm i dalších nerostů, například kutnohoritu, objeveného roku 1901 Antonínem Bukovským, podle stejného objevitele pojmenovaného Bukovskýitu, nebo kaňkitu popsaného roku 1976 trojicí vědců.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .

 

Vložil: Lenka Sloupová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace