Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Před kamerou stanula až v penzi, přesto se stala symbolem statečnosti českého národa. Ćím si prošla první představitelka Babičky a kdo ji dohodil k filmu? Tajnosti slavných

18.01.2015
Před kamerou stanula až v penzi, přesto se stala symbolem statečnosti českého národa. Ćím si prošla první představitelka Babičky a kdo ji dohodil k filmu? Tajnosti slavných

Autor: ČT

Popisek: Babičku Boženy Němcové měla původně hrát Růžena Nasková, sama ale namísto sebe doporučila režisérovi Františku Čápovi kolegyni Terezii Brzkovou

Vytvořila nesporně jednu z největších ženských postav v celé historii našeho filmu a díky další roli se stala za protektorátu symbolem nezdolnosti a statečnosti českého národa. Kouzelnou pohádkovou stařenku Terezii Brzkovou film objevil, teprve když odcházela do důchodu.

Známe ji především jako laskavou stařenku ze slavných pohádek, její nezapomenutelnou rolí se však stala legendární Babička Boženy Němcové. V prvním filmovém zpracování pokladu české literatury ztělesnila paní Brzková krásnou, laskavou, moudrou a dobrou ženu, plně odpovídající předloze Boženy Němcové, a některé její dialogy s Barunkou, kterou hrála pozdější autorka knih pro děti Nataša Tanská, podle pamětníků vyvolávaly v očích diváků slzy.

S Vlastou Burianem v legendární pohádce režiséra Bořivoje Zemana Byl jednou jeden král

S Vlastou Burianem v legendární pohádce režiséra Bořivoje Zemana Byl jednou jeden král

Téměř sebevražedná odvaha českých filmařů

Ctitelé filmových pohádek si nenechají každoročně o Vánocích ujít české pohádkové ‘evergreeny‘, jakými jsou Pyšná princezna, Byl jednou jeden král či Princezna se zlatou hvězdou. Ve všech ztvárnila nezapomenutelné babičky právě Terezie Brzková. V té první starou mlynářku, ve filmové parafrázi Soli nad zlato s legendárním Janem Werichem v titulní dvojroli trošku čarující kořenářku a ve třetí moudrou stařenku.

Její Barbora Hlavsová, která přišla do kin právě v nejtěžší době heydrichiády, se stala symbolem nezdolnosti a statečnosti českého národa

Její Barbora Hlavsová, která přišla do kin právě v nejtěžší době heydrichiády, se stala symbolem
nezdolnosti a statečnosti českého národa

Po velkém úspěchu v roli Babičky však vytvořila Brzková ještě jednu velmi významnou roli staré ženy, starou plátenici Barboru Hlavsovou, hlavní postavu stejnojmenného filmu režiséra Martina Friče z roku 1942. I když Jaroslav Havlíček určitě nechtěl v novele Skleněný vrch, podle níž film vznikl, poukazovat na zdravé kořeny českého lidu, ale zpracovat psychologii českého maloměšťanstva, režisér Martin Frič se scenáristou Karlem Steklým ji proměnil v nejtěžších válečných letech ve velmi emotivní film s jinotajným poselstvím, plný mravních základů. Vytvořil tak symbol vlastenectví, nezdolnosti, houževnatosti a statečnosti českého národa.

Dětství prožila na štacích

Nezapomenutelná herečka Terezie Brzková, která se narodila 1. ledna 1875 v Kolíně, pocházela z rozvětvené divadelnické rodiny. Její otec byl ředitelem kočovné společnosti Vilém Jelínek, byla sestrou známých hereček své doby Otýlie Beníškové, Marie Spurné a Hany Vojtové.

Ve filmu Proti všem, třetí části historické trilogie, kterou natočil podle románu Aloise Jiráska režisér Otakar Vávra

Ve filmu Proti všem, třetí části historické trilogie, kterou natočil podle románu
Aloise Jiráska režisér Otakar Vávra

Herectví pokračovalo i v dalších generacích její rodiny, na divadelních prknech zářili i její synovec Jaroslav Vojta a jeho sestra Hermína Vojtová. Terezie se odmala pohybovala na jevišti otcovy kočovné společnosti. Již od počátků své kariéry směřovala k divadelnímu realismu a ve svém hereckém projevu kladla důraz především na kvalitní výslovnost.

Od kočujících společností až do Národního

Ve dvaceti letech nastoupila k divadelní společnosti Karla Kaňkovského, kde působila tři roky, následovalo tříleté angažmá u společnosti J. Drobného, po němž zakotvila na delší čas u souboru Elišky Zöllnerové. Společnost Zöllnerových patřila k významným průkopníkům českého mimopražského herectví a Terezie Brzková zde získala bohaté zkušenosti. Do této doby také spadá její první manželství s divadelním hercem Josefem Brzkem, jehož jméno pak nosila po celý další život.

První angažmá v kamenném divadle dostala v roce 1906 ve Východočeském divadle v Pardubicích, již po roce ale přešla do Plzně a v letech 1914 až 1919 zakotvila na čas v Národním divadle. Tam také dospěla v roce 1917 k uměleckým vrcholům a slávě, poté co onemocněla tehdy nejslavnější česká herečka a hlavní hvězda naší první scény Marie Hübnerová. Terezie Brzková místo ní převzala hlavní role v představeních Léto, Jan Hus, Jan Roháč nebo Maryša, výrazné příležitosti jí ale přinesly i další hry. Nakonec ale z naší přední scény odešla za svým druhým manželem Václavem Zeifertem k jeho kočovné společnosti, v níž působila až do roku 1927. V pokročilém věku ji ale cestování již začalo unavovat, a tak se vrátila do plzeňského divadla, v němž hrála až do odchodu do důchodu v roce 1939. Její doménou byly především figurky prostých žen z lidu, později přešla k různorodým postavám stařenek. Ještě v letech 1943 a 1947 vystoupila dvakrát na scéně Národního divadla jako host.

Babičku jí dohodila Nasková

Jen co odešla do penze, konečně ji objevil i československý film. Debutovala v sourozenecké trojici starých sester v nadčasovém psychologickém dramatu Otakara Vávry Kouzelný dům. První dvě představitelky, Leopoldu Dostalovou a Růženu Naskovou, našel režisér na scéně Národního divadla a jako třetí mu herec Eduard Kohout doporučil právě Terezii Brzkovou. Senilní a nahluchlá stařenka Anna Balvínová v jejím podání vyšla nakonec ze všech tří sester jako nejlidštější a nejpřirozenější.

Babičku vytvořila Terezie Brzková přesně takovou, jak ji viděla autorka Božena Němcová

Babičku vytvořila Terezie Brzková přesně takovou, jak ji viděla autorka Božena Němcová

Poté přišla víceméně náhodou ke své nejslavnější filmové roli. Titulní roli babičky v adaptaci slavné stejnojmenné předlohy Boženy Němcové měla původně hrát Leopolda Dostalová, po změně režiséra se pak uvažovalo o Růženě Naskové. Ta ale znala jevištní podobu právě v podání Brzkové v plzeňském divadle a doporučila ji pro film. A Brzková vytvořila babičku dobrou, laskavou, moudrou, a hlavně neskonale lidskou. V jejím realistickém hereckém projevu se projevilo mistrovské odpozorování života, umocněné hlubokým citem a prožitkem. Další velkou ženskou postavu, která se zapsala do dějin československé kinematografie, poté vytvořila v dramatu Barbora Hlavsová.

Jedinou výjimkou mrzi jejími charakterními postavami byla senilní, panovačná a hrabivá hraběnka v komedii Počestné paní pardubické

Jedinou výjimkou mrzi jejími charakterními postavami byla senilní, panovačná a hrabivá hraběnka v komedii
Počestné paní pardubické - na snímku s Martou Fričovou a Zitou Kabátovou

Laskavá stařenka, kouzelná babička i protivná baba

Další role Terezie Brzkové se nesly v podobném duchu, téměř vždy hrála dobrosrdečné ženy. Protikladem byla pouze role hrabivé, panovačné, protivné a senilní staré hraběnky v kostýmní komedii Počestné paní pardubické. Kritikou i diváky byla velmi oceněna její role Kolmistrové v husitském dramatu Vstanou noví bojovníci, v němž si zahrála po boku nezapomenutelného Františka Smolíka. Potom už následovaly jen menší role moudrých a dobrých stařenek, které si ale diváci dobře pamatují.

S Marií Kyselkovou v pohádce Princezna se zlatou hvězdou, na pozadí romantického středověkého hradu Kokořín

S Marií Kyselkovou v pohádce Princezna se zlatou hvězdou, na pozadí
romantického středověkého hradu Kokořín

Svou první filmovou roli vytvořila Terezie Brzková v neuvěřitelných 64 letech a poslední v 84 letech. Byla to stařenka v pohádce Princezna se zlatou hvězdou. V roce 1955 získala titul Zasloužilá umělkyně a o šest let později s ní režisér Martin Frič natočil dokumentární film. Zemřela 19. listopadu 1966 v Praze, v úctyhodných 91 letech.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace