V městském podzemí mají netradiční svatební síň, která se bude moc líbit metalistům; pak rovnou do zachráněného pivovaru. Český poutník
12.10.2019
Foto: René Flášar
Popisek: Velmi netradiční svatební síň v podzemí
FOTOGALERIE Na dnešní sobotní výlet vás vezmeme do druhého největšího města okresu Kolín. Vystoupíme na nedávno opraveném a zmodernizovaném českobrodském nádraží a vydáme se za místními kulturními pamětihodnostmi, tajemným podzemím a navštívíme také zachráněný objekt bývalého pivovaru. Tak vzhůru na cestu.
Hned u železniční stanice se napojím na červenou turistickou značku, které se budu držet po většinu své cesty. Procházím kolem kulturního domu, který je zároveň kinem, přejdu hlavní silnici a po chvíli stojím v centru Českého Brodu, které je z levé části tvořeno náměstím Arnošta z Pardubic a z pravé části náměstím Husovým.
Zvon váží 650 kilo
Na obou zmiňovaných náměstích je řada historických staveb a turistických lákadel. Nejdříve se zastavuji u zvonice, která se nachází v blízkosti kostela svatého Gotharda. Volně stojící renesanční zvonice, která byla postavena v letech 1578-1585 místním kamenickým mistrem Pavlem v severovýchodním rohu dnes už zrušeného kostelního hřbitova. Zvonice je mohutná, 40 metrů vysoká dvoupatrová hranolová věž z pískovcových kvádrů. Vstup do jednotlivých pater zvonice umožňuje točité schodiště na jižní straně věže. Ve zvonici je zavěšen zvon ‘Marie‘ z roku 1689 vysoký 70 cm a vážící 650 kg. V současné době ale není zvonice bohužel turistům přístupná.
Gotický kostel a WC s lavičkou a květinami
Jen pár metrů od zvonice stojí již zmiňovaný kostel svatého Gotharda. Původně románský kostelík z období kolem roku 1135 byl v první polovině 14. století přestavěn na gotický trojlodní kostel. V roce 1421 byl vážně poškozen a v letech 1613-1614 renesančně opraven. V letech 1765-1772 prošel barokní přestavbou podle projektu pražského architekta J. J. Wircha. Hlavní oltář kostela je rokokový z roku 1781.
V blízkosti kostela stojí budova městského úřadu, ve které se nachází například knihovna, či městské informační centrum. Jsou zde také veřejné toalety, které se mohou pochlubit originálním posezením ve svém předsálí. Odpočinout si před či po vykonání své potřeby můžete na lavičce u stolu s ubrusem a květinami.
Podzemní chodby se svatebním sálem
Největším lákadlem budovy je ovšem zpřístupněné městské podzemí. Přestože zrovna ve čtvrtek, kdy jsem Český Brod navštívil, je otevírací doba až od deseti hodin, vstřícné a milé paní z infocentra mi ochotně hned po osmé hodině zapůjčily klíče od podzemí a baterku, a tak jsem se mohl vydat prozkoumat místní dávné tajemné chodby.
O vzniku podzemních chodeb (sklepení) se dosud mnoho neví. Podle výkladu průvodkyň mohla sklepení sloužit například jako úkryt cenností a peněz, nebo sloužila coby sklad soli, potravin, vína či jiných potravinářských a zemědělských produktů. Po velkém rozmachu pivovarnictví ve 14. století sklepy sloužily k uskladnění piva a surovin potřebných k jeho vaření. Sklepení mohla v případě ohrožení sloužit i jako úkryt pro ohrožené obyvatele města. Chodby a sklepy se v historickém jádru města zachovaly až do dnešní doby, část jich však byla zazděna a někde také zasypána. Od roku 1993 je malá část chodeb zpřístupněna. Jedno ze sklepních zákoutí dnes přitom slouží coby netradiční svatební místnost. Pokud tedy uvažujete v brzké době o sňatku, tak tohle berte jako tip.
Možná nejstarší radnice v Čechách
Na obou náměstích si ještě fotografuji zbývající dvě budovy městského úřadu. Novorenesanční budova, před kterou se nachází monumentální pomník Prokopa Velikého, prochází nyní rekonstrukcí, tak z ní turisté mnoho neuvidí. Budova byla postavena v letech 1897-98 podle plánu architekta Antonína Turka jako Občanská záložna. Zasedací síň a některé kanceláře zdobí obrazy akademických malířů Otakara Moravce a Jaromíra Seidla.
Druhá budova úřadu byla postavena pravděpodobně již koncem 14. století. Hodnověrně je její existence doložena ale až k roku 1402. I tak se ale řadí mezi nejstarší radnice v českých městech. V roce 1547 byla přestavěna renesančně a po velkém požáru města v roce 1739 barokně. Od roku 1800 byla v části radniční budovy lékárna a při reorganizaci státního soudnictví v roce 1849 předalo město radnici okresnímu soudu. Po několika letech se stala budova sídlem okresního hejtmanství a od zrušení okresu v roce 1960 slouží kulturním a osvětovým účelům. V roce 1996 byla stará radnice prohlášena kulturní památkou.
Pozůstatky hradeb
Náměstí opouštím Kouřimskou bránou, která byla součástí kamenných hradeb, jež ve 14. století nahradily za podpory arcibiskupa Arnošta z Pardubic hradby dřevěné. Po třicetileté válce došlo k barokní přestavbě značně poškozeného opevnění. Do dnešních dnů se zachovala jen malá část. Červená značka mě vede k areálu kostela Nejsvětější Trojice.
Kostel Českobratrské církve evangelické, který pochází z období let 1560-1562, se nachází ve vzorně udržovaném Městském parku. Jedná se o stavbu s unikátní venkovní renesanční kazatelnou s reliéfy Kalvárie a Zmrtvýchvstání, dílo z roku 1585. Součástí areálu je také hranolová zvonice, která údajně pochází někdy ze 16. století.
Zachráněný pivovar
Za parkem se nachází poslední místo mého dnešního výletu, a tím je bývalý Měšťanský pivovar. Původní českobrodský měšťanský pivovar vznikl v roce 1664 na místě středověkého Homolkovského domu se sladovnou a vyhořelého Pickovského domu v severozápadní části města. Přestavěn byl po požáru v roce 1739 a posléze ještě v letech 1866-67, kdy byl rozšířen o sladovnu.
V letech 1953 a 1954 patřil pod Benešovské pivovary n. p. a v letech 1955-69 opět národnímu podniku Středočeské pivovary. Vyrábělo se zde mj. 10° výčepní světlé pivo, 12° světlý ležák a 14° tmavý speciál Granát. Postupně zde byla ale výroba piva ukončena a objekt zchátral. V roce 1994 jej ale odkoupila soukromá společnost, která jej celý zrekonstruovala a tím i zachránila.
Je to závěrem dnešního putování dobrá zpráva, že i v dnešní době existují podnikatelé s úctou k tradici předků, kteří jsou ochotni zachraňovat staré stavby. Přeji vám krásnou sobotu a putování zdar!

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.
Vložil: René Flášar