Záhadná grotta v zámecké zahradě a Jelení tunel, kterým by jelen jen těžko prolezl… Český poutník
02.02.2019
Foto: René Flášar
Popisek: Pohled na zámek
FOTOGALERIE Při dnešním středočeském výletu se podíváme do Jeleního tunelu, zastavíme se na zámku, který v minulosti sloužil jako vojenské skladiště a byl poničen požárem a projdeme se romantickými uličkami. Vítejte v Zásmukách na Kolínsku.
Startujeme u železniční stanice, do které ale první letošní vlak zavítá až na přelomu jara a léta, provoz je zde totiž zaveden pouze v letní turistické sezóně. Kousek od kolejí začíná naučná stezka Zásmucká bažantnice. Naučná stezka nás provází okruhem po bývalé bažantnici. Na pěti zastaveních s herními prvky je možné se dozvědět informace o starých dubech, které zde rostou a o životě v oboře.
Záhadný Jelení tunel
Součástí 1,7 kilometrů dlouhé naučné stezky je také Jelení tunel. Jde o kamenný propustek pod hlavní Pražskou silnicí. Byl vybudován pravděpodobně při stavbě císařské silnice. Podle názvu dříve patrně sloužil k průchodu jelenů mezi oborou a zámeckým parkem, ale rozměry tunelu tomu moc neodpovídají. Jeleni by v té době museli být hodně malí… Takže možná malá záhada.
Z bažantnice míříme na Komenského náměstí. Nejvýraznější stavbou je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Původně šlo o jednolodní románský kostel, který byl goticky přestavěn v roce 1352. dalších úprav se pak dočkal v roce 1679. O čtyřicet dva let později, tedy v roce 1721 mu byla postavena nová věž. Dnes však na náměstí stojí kostel vcelku mladý. Původní již nevyhovoval nárůstu obyvatel, v letech 1900-1903 byl proto starý kostel nahrazen novým pseudorománským kostelem.
Zámek, který málem nepřežil působení vojáků
Za kostelem projdeme k místnímu zámku, který má pohnutou novodobou historii. Barokní zámek s prvky pozdní renesance a pseudogotickou fasádou byl postaven v první polovině 16. století Adamem z Říčan. Od skončení třicetileté války až do roku 1948 jej vlastnili Šternberkové.
Trpké chvíle zažíval zámek zejména ve druhé polovině minulého století. Po znárodnění byla v roce 1949 zámecká budova předána ministerstvu národní obrany. V roce 1957 došlo při rozšiřování silnice k ukrojení části zámeckého parku i s dřevěnou kapličkou, která byla zbourána. V roce 1959 byl zámecký areál změněn na sklady Vojenského útvaru 3340 Zásmuky, přičemž došlo k dalším devastujícím úpravám interiérů i exteriéru objektu.
Požár, který nemá viníka? Statečný předseda MNV
Téměř likvidační ránu pak zámku zasadil požár, který jej postihl 2. srpna 1982. Z místních historických materiálů zjišťuji, že příčina požáru nebyla nikdy zveřejněna, nikdo za požár nenesl žádnou odpovědnost a nikdo nebyl potrestán. Škoda na budově dosáhla 1.200.000 Kčs, na materiálu 1.000.000 Kčs, na zařízení 50.000 Kčs. Jen díky tehdejšímu předsedovi MNV Zásmuky Josefu Kroupovi nebyla sňata památková ochrana objektu, o kterou žádala vojenská správa ministerstvo kultury. Činnost vojenského skladu byla po roce 1990 utlumována. Došlo k restitucím znárodněného majetku původním majitelům.
Záchrana se podařila
Ke konci října 1992 byl zámek předán majitelce Franzisce Dianě Sternbergové, která se vrátila po čtyřicetiletém exilu v USA a Anglii. Ta začala se záchranou zásmuckého zámku. Opravy zámku začaly v roce 1993 zastřešením věže, která byla od požáru v roce 1982 bez střechy. Pokračovaly statickým zajištěním hlavní budovy, novými krovy a střechou, okny a obnovou vnitřních prostor. Následovala oprava branné věže. Celý objekt byl nově omítnut.
Od roku 1999 je v branné věži po dohodě mezi majitelkou Franziskou Dianou Sternbergovou a městem Zásmuky zřízena výstavní síň, která se čas od času změní v síň koncertní nebo svatební. V současnosti zámek vlastní Alexandra Hardegg, dcera Franzisky Diany Sternbergové.
Tajemná grotta
V zámeckém parku je i další zajímavá stavba, takzvaná zásmucká grotta. K její stavbě, ani k jejím pozdějším úpravám se dosud nepodařilo dohledat žádné písemné prameny. Grotta neboli okrasný pavilón typu umělé jeskyně, je jedním ze základních typů drobných zahradních staveb, který byl na území střední Evropy přenesen prostřednictvím návrhů Johanna Bernarda Fischera z Erlachu.
Františkánský klášter slouží kultuře
Posledním místem, u něhož se v Zásmukách dnes zastavíme, je bývalý františkánský klášter. Vznikl z iniciativy nejvyššího purkrabí Českého království v letech 1691-94. Současně s ním vznikl i konventní kostel s oltářem z let 1695-1702, klášterní zahrada nebo bývalý hřbitov. Později byla ke kostelu připojena kaple sv. Antonína Paduánského. V této barokní podobě se dochoval dodnes. V současnosti klášter již neslouží františkánům, ale je místem konání různých kulturních a společenských akcí.
Romantickými uličkami Zásmuk se vracím zpět na náměstí, kde dnešní naše společné putování končí. Přeji vám krásný víkend a putování zdar!

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.
Vložil: René Flášar