Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Cesta k největšímu památníku obětem nacismu. Autor skončil v koncentráku. Český poutník

27.01.2019
Cesta k největšímu památníku obětem nacismu. Autor skončil v koncentráku. Český poutník

Foto: René Flášar

Popisek: Památník obětem nacismu

FOTOGALERIE Na nedělní putování se tentokrát vydáme do obce Ždánice na Kolínsku. Cílem naší výpravy je památník obětem nacismu, zaniklé hradiště a kostel svatého Havla. Ždánice leží na hlavní silnici číslo 2, která spojuje Prahu s Kutnou Horou. Kdy přesně byla obec založena se bohužel přesně neví.

Pravděpodobně vznikla v devátém až desátém století, jako podhradí staroslovanského dřevěného hradu, jehož zbytky dvojitých valů bylo donedávna možné spatřit v lese Zádušce a Panské stráni.

Jméno Ždánice je pravděpodobně odvozeno od zakladatele Ždán – Ždánici – Ždánice. Že zdejší krajina byla obydlena již od nepaměti svědčí pozůstatky takzvaných kulturních jam, v nichž byly nalezeny různé střepy a starožitnické nálezy. V lese Ostráku a na vrchu Kozáku byly nalezeny pazourkové nože mlaty a bronzové jehlice.

Z historických pramenů se dozvídám, že ves daroval král Přemysl Otakar II. i s lesy, rybníky a veškerým příslušenstvím klášteru mnichů Listerciáků v Sedleci u Kutné Hory. Král Václav II. v roce 1305 dar potvrdil. Za časů Karla IV. držel Ždánice Ješek z Kostelce. Tolik z historických pramenů a teď už pojďme výletit.

Autor památníku skončil v koncentráku

Auto nechávám na odstavné ploše pod bývalým hradištěm a stoupám vzhůru do kopce. Po pěti minutách chůze se přede mnou objevuje mohutný Památník obětem nacismu. Památník byl původně postavený v letech 1935–36 jako pomník Antonína Švehly. Zhotoven je ze železobetonu a žernovské žuly. Náklady na stavbu hradila tehdy nejsilnější politická strana v Československu – Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, neboli agrárníci. Krátce po obsazení republiky fašisty zmizela bronzová busta Antonína Švehly a její autor skončil v koncentračním táboře.

Po roce 1945 byl památník přejmenován na krajský památník obětem fašismu a na žulovém obelisku byla původně jména obětí z Kolínska, Českobrodska a Kouřimska. Později byl obelisk přebroušen a nově opatřen nápisem: „Vám, kdož jste pro vlast trpěli a umírali z vděčnosti, národu na paměť a k výstraze. Obětem nacismu a padlým bojovníkům za svobodu 1938 – 1945.“ Okresní národní výbor v Kolíně se dlouhodobě snažil změnit památník na turistické orientační místo, nikdy však tento záměr nebyl zcela vyplněn. Turistickým cílem se památník stal až v současnosti.

Středověké hradiště?

Pár desítek metrů nad památníkem je další turistická zajímavost. Kdysi zde stávalo pravděpodobně středověké hradiště, které mělo rozlohu kolem 10 hektarů. Z obvodového valu se zachovala jen část na jižní straně, zbylé části zanikly při stavbě silnic, procházejících lokalitou. Stáří hradiště není doložené, odhaduje se na raný středověk.

Kostel svatého Havla

Vracím se zpět k silnici, přecházím na druhou stranu a sestupuji ke kostelu svatého Havla. Ten je prvně zmiňován v roce 1374, později ale prošel několika úpravami. Současná podoba pochází z přestavby v roce 1888. Následně byla v roce 1903 opravena kostelní věž. Jde o jednolodní obdélnou stavbu s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží. Hlavní oltář je od řezbáře Stoklasy staršího z Jičína.

Nad kostelem je možné spatřit také historickou vodárnu z počátku minulého století. Dnes se ale téměř ztrácí mezi stromy. Všem poutníkům přeji krásnou neděli a šťastný návrat ze všech cest domů!

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar