Cesta k největšímu památníku obětem nacismu. Autor skončil v koncentráku. Český poutník
27.01.2019
Foto: René Flášar
Popisek: Památník obětem nacismu
FOTOGALERIE Na nedělní putování se tentokrát vydáme do obce Ždánice na Kolínsku. Cílem naší výpravy je památník obětem nacismu, zaniklé hradiště a kostel svatého Havla. Ždánice leží na hlavní silnici číslo 2, která spojuje Prahu s Kutnou Horou. Kdy přesně byla obec založena se bohužel přesně neví.
Pravděpodobně vznikla v devátém až desátém století, jako podhradí staroslovanského dřevěného hradu, jehož zbytky dvojitých valů bylo donedávna možné spatřit v lese Zádušce a Panské stráni.
Jméno Ždánice je pravděpodobně odvozeno od zakladatele Ždán – Ždánici – Ždánice. Že zdejší krajina byla obydlena již od nepaměti svědčí pozůstatky takzvaných kulturních jam, v nichž byly nalezeny různé střepy a starožitnické nálezy. V lese Ostráku a na vrchu Kozáku byly nalezeny pazourkové nože mlaty a bronzové jehlice.
Z historických pramenů se dozvídám, že ves daroval král Přemysl Otakar II. i s lesy, rybníky a veškerým příslušenstvím klášteru mnichů Listerciáků v Sedleci u Kutné Hory. Král Václav II. v roce 1305 dar potvrdil. Za časů Karla IV. držel Ždánice Ješek z Kostelce. Tolik z historických pramenů a teď už pojďme výletit.
Autor památníku skončil v koncentráku
Auto nechávám na odstavné ploše pod bývalým hradištěm a stoupám vzhůru do kopce. Po pěti minutách chůze se přede mnou objevuje mohutný Památník obětem nacismu. Památník byl původně postavený v letech 1935–36 jako pomník Antonína Švehly. Zhotoven je ze železobetonu a žernovské žuly. Náklady na stavbu hradila tehdy nejsilnější politická strana v Československu – Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, neboli agrárníci. Krátce po obsazení republiky fašisty zmizela bronzová busta Antonína Švehly a její autor skončil v koncentračním táboře.
Po roce 1945 byl památník přejmenován na krajský památník obětem fašismu a na žulovém obelisku byla původně jména obětí z Kolínska, Českobrodska a Kouřimska. Později byl obelisk přebroušen a nově opatřen nápisem: „Vám, kdož jste pro vlast trpěli a umírali z vděčnosti, národu na paměť a k výstraze. Obětem nacismu a padlým bojovníkům za svobodu 1938 – 1945.“ Okresní národní výbor v Kolíně se dlouhodobě snažil změnit památník na turistické orientační místo, nikdy však tento záměr nebyl zcela vyplněn. Turistickým cílem se památník stal až v současnosti.
Středověké hradiště?
Pár desítek metrů nad památníkem je další turistická zajímavost. Kdysi zde stávalo pravděpodobně středověké hradiště, které mělo rozlohu kolem 10 hektarů. Z obvodového valu se zachovala jen část na jižní straně, zbylé části zanikly při stavbě silnic, procházejících lokalitou. Stáří hradiště není doložené, odhaduje se na raný středověk.
Kostel svatého Havla
Vracím se zpět k silnici, přecházím na druhou stranu a sestupuji ke kostelu svatého Havla. Ten je prvně zmiňován v roce 1374, později ale prošel několika úpravami. Současná podoba pochází z přestavby v roce 1888. Následně byla v roce 1903 opravena kostelní věž. Jde o jednolodní obdélnou stavbu s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží. Hlavní oltář je od řezbáře Stoklasy staršího z Jičína.
Nad kostelem je možné spatřit také historickou vodárnu z počátku minulého století. Dnes se ale téměř ztrácí mezi stromy. Všem poutníkům přeji krásnou neděli a šťastný návrat ze všech cest domů!

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.
Vložil: René Flášar