Když se redaktor Krajských listů sekne a dostane za to téměř přes hubu. Radši být sežrán vlkem. Komentář Štěpána Chába
komentář
17.10.2017
Foto: Pinterest
Popisek: Vlk evropský
Kauza uprchlých vlků z německého národního parku Bavorský les prošuměla Internetem i mluvidly odborníků. Smršť informací byla natolik rychlá a indicie mluvily tak jasně, že u mě převážilo přesvědčení, že vlky z Bavorského lesa vypustil pomatený ekologický aktivista. Přesvědčení podpořila i informace, že v Německu bylo vyhlášené pátrání po osobě zodpovědné za tento incident. Odměna pak měla být v hodnotě 10 000 Euro.
Skutečnost byla ovšem jiná. Vlky nevypustil pomatený aktivista, ale strom, který spadl přes oplocení. Tímto textem se omlouvám za vypuštění nepravdivé informace. Záměr v tom nebyl. Člověk je v jádru tvor omylný a chybující, a i já se, po překvapivém zjištění, nacházím v lidském těle. Přesto si stojím za odsouzením ekologického fanatismu, který je schopen na základě vlastní poblouzněnosti zahubit půl planety, jen aby planetu zachránil.
Důkazy ekologického šílenství
Důkazů, které potvrzují pomatenost ekologického fanatismu je kolem nás spousta. Stáčí se otočit na přední představitele zemí. Cituji z textu Ekologický teror: John Holdren, vědecký poradce prezidenta Obamy, pravil, že je potřeba bojovat za de-development, tedy za to, aby se ekonomický růst USA zastavil a začal klesat. Díky tomu bychom se dočkali menší produkce průmyslu, a tedy i menší míry znečištění. Nebo slova, která pronesl výkonný ředitel programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Maurice Strong: „Není jedinou nadějí planety zhroucení průmyslové civilizace? Není naší povinností to zařídit?“ George Monbiota na druhou stranu napsal v britském Guardianu 18. srpna 2009, že potřebujeme spořádané a strukturované zmenšení globální ekonomiky, a toho dosáhneme politicky řízeným omezováním. To vše v rámci ochrany přírody.
Edward Bernays a jeho demagogie
Ekologie se střetává v nesmiřitelné válce s kapitalismem. Snad i proto je většina ekologů levičáky. Edward Bernays, synovec Sigmunda Freuda, je praotcem konzumního způsobu života. Za svého života vybudoval obor public relations, tedy odvětví marktingu, které má za úkol ovlivňovat chování zákazníků. Bernays přišel s novou metodou ovlivňování mas. Obchod před zavedením jeho public relations stál na potřebě a na účelu. Dosloužilo-li auto, byla potřeba pořídit nové, když se vypálilo rádio, koupilo se nové. Bernays princip nákupů obrátil. Zákazníky je, z obchodníkova hlediska, důležité donutit nakupovat, i když zboží nepotřebují. Musí se v nich vypěstovat touha a snaha zařadit se do kolektivu a definovat se tak v určité skupině lidí. Musí se vytvořit falešná potřeba zboží vlastnit.
Značkové auto, kalhoty, kosmetika,…
A právě na metodě Bernayse stojí například šílenství kolem chytrých telefonů, kdy ten, kdo má rok starý model, je outsider, chuďas a nezapadá do kolektivu lidí s nejnovějším modelem. Ač chytrý telefon starší řady stále slouží, je jeho majitel marketingem tlačen k tomu, aby jej vyměnil za nejnovější model. Celospolečenský tlak na neustálé nakupování novějšího a novějšího zboží bez faktické potřeby takové zboží vlastnit, je tím hlavním nepřítelem ekologie. Vytvořila se tak konzumní společnost, která je schopná v touze po společenském statusu přizabít i planetu. Nestačí, že zboží funguje, je potřeba, aby nás zboží také definovalo. Obklopujeme se tak značkovými výrobky, protože jinak kvůli public relations bychom si připadali vyobcovaní a neúspěšní.
Předsudky
A z toho i vycházel článek o útěku vlků. Předsudky vůči ekologii, která se stala politickým tématem a v hlavách mladých aktivistů vyvolává spasitelský komplex, který lze aplikovat právě třeba na záchranu zvířat, a tím je může zabít. Ekologie se tak v lecčems chová špatně. Nebojuje proti přebujelému konzumu, který vzešel zpod rukou Edwarda Bernayse, ale bojuje proti národním parkům i samotné civilizaci, když například tvrdí, že je potřeba odprůmyslovat svět. Není, není potřeba zbavit se průmyslu, je potřeba přemýšlet tak, abychom mohli žít v rozumné míře spokojenosti a zároveň abychom si pod sebou neřezali větev.
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Štěpán Cháb