Když přijel Masaryk poprvé do Lán

Foto: Se svolením Pražský hrad

Popisek: Lány

Pražský hrad patří k nejkrásnějším sídlům hlav států na světě. Původní sídlo českých králů je označováno za největší hradní komplex na světě a zároveň je nejnavštěvovanější památkou naší země. Tak trochu v jeho stínu zůstává druhé prezidentské sídlo. Zámek Lány slouží hlavám našeho státu už 105 let.

Hradčanské panorama s Karlovým mostem je asi nejslavnějším z pražských pohledů. Jeho magie ale funguje i z jiných úhlů. Mám to štěstí, že na něj vidím z okna, a ani po více než deseti letech se mi neokoukalo.

Také se neomrzí zajít se na Hrad občas podívat, jen je potřeba trefit dobu, kdy není obsypaný turisty. Všem doporučuji procházku Jelením příkopem, který byl veřejnosti zpřístupněn před několika lety. Uprostřed velkoměsta je to kus krásné zeleně a klidu.

Pokud ale prezident hledá opravdový klid na promýšlení státnických kroků, volí téměř všichni raději zámek Lány, ležící 35 kilometrů od Prahy. Navazuje na něj Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, samotná budova je obklopena anglickým parkem a proslulá je i místní Lánská obora.

Majetkem státu je zámek až od roku 1921. Nově vzniklé Československo jej zakoupilo pro T. G. Masaryka, který zde našel potřebný klid k odpočinku i ke svým proslulým politickým rozhovorům. Jak se stalo, že se zámek ocitl v majetku republiky a stal se soukromějším sídlem prezidentů?

První písemná zmínka o stavbě na tomto místě pochází z roku 1392. Tehdy ovšem nešlo o dnešní barokní podobu, ale o dřevěnou tvrz. Základ dnešní budovy položil Rudolf II., císař, který Prahu miloval natolik, že z ní učinil sídelní město své říše. Královská komora zakoupila Lány v roce 1589 od rodu Martiniců.

Lány byly trvale spojeny s vedlejším křivoklátským panstvím. Lesnatý pás táhnoucí se od Berouna se stal velmi populární zejména mezi aristokratickými milovníky lovu. Jejich koníček skutečně nebyl pro slabé povahy – počet ulovených zvířat šel do tisíců. Následník rakouského trůnu František Ferdinand d’Este měl na zámku Konopiště opravdu ohromující sbírku loveckých trofejí, kterou si turisté mohou prohlédnout dodnes.

Lesů plných zvěře bylo kolem Křivoklátu skutečně požehnaně, ale samotný hrad už na konci 16. století nesplňoval panovnické nároky na komfort. Rudolf II. kromě sbírání umění a financování alchymistů holdoval i lovu, a proto se začalo stavět v Lánech. Volba místa byla velmi racionální – okolní lesy se zvěří jen hemžily a dojezdová vzdálenost z Pražského hradu byla na tehdejší poměry přijatelná. Přestavba dřevěné tvrze na lovecký letohrádek začala v roce 1592. Výsledná stavba byla přízemní a odpovídala tehdy typickému renesančnímu stylu.

Dalšími majiteli se stal rod Schwarzenbergů, který začal své hlavní panství budovat na jihu Čech. Následoval prodej dalšímu věhlasnému šlechtickému rodu – Valdštejnům. Arnošt Josef z Valdštejna, kterého bychom dnešními slovy mohli označit za jednoho z největších pozemkových magnátů své doby, odkoupil křivoklátské panství za tři čtvrtě milionu zlatých. Obrovská suma představovala tehdy jeden z největších majetkových přesunů – rod získal tři města, 54 vesnic, čtyři hrady a dva zámky, nemluvě o lesích plných zvěře a dřeva.

Jenže čím větší majetek, tím větší starosti. Valdštejnové brzy zjistili, že se v křivoklátských lesích ve velkém pytlačí, a nezbylo jim tedy nic jiného než přikročit k jejich ohrazení. Tak vznikla dnešní Lánská obora. Později bylo dřevěné ohrazení nahrazeno zděným, jehož délka dosahovala 27 kilometrů.

Na zámku potomci Arnošta Josefa hostili císaře Karla VI. a tomu se zde zalíbilo natolik, že pověřil královskou komoru, aby panství odkoupila. Komora měla smluvně zakotvené předkupní právo, jenže 600 tisíc zlatých bylo nad její finanční možnosti.

Osmnácté století bylo érou baroka, architektury rozpoznatelné na první pohled. Jan Josef z Valdštejna dal pokyn k přestavbě v tehdy populárním stylu a roku 1730 byl letohrádek zvýšen o jedno patro.

Dalším rodem, který se procházel lánským parkem, byli Fürstenbergové. Do jejich majetku se panství dostalo nejběžnějším způsobem tehdejší doby – sňatkem. Jan Josef zemřel bez mužského dědice a dědičkou se stala jeho dcera Marie Anna Terezie, která se provdala právě do tohoto rodu.

Fürstenbergové se o své majetky starali příkladně. V letech 1821–1825 nechal kníže Karel Egon II. přistavět k zámecké budově druhé patro. Devatenácté století přineslo zboření ohradní zdi, na nově vykoupených pozemcích byl postaven skleník a Lány se staly hlavním sídlem rodu. Následovaly další přestavby a rekonstrukce budovy a konečná podoba zámku se ustálila při poslední velké přestavbě v letech 1902–1903. Počet obyvatelných místností se tehdy zastavil na úctyhodném čísle 60.

Vznik Československa změnil vše, zejména postavení šlechty. Fürstenbergové patřili mezi největší pozemkové vlastníky a pozemková reforma na ně dopadla velmi citelně. Zároveň však i hlava republiky potřebovala letní sídlo, které by poskytovalo odpočinek a zároveň bylo dostatečně reprezentativní.

Lány jejich majitelé nabídli státu k odkupu sami. Chtěli tím zmírnit dopad pozemkové reformy – přece jen je lepší svůj majetek státu prodat, než čekat, až na něj dopadne vyvlastňovací zákon.

Když se zámek zalíbil i samotnému prezidentovi, přistoupilo se k transakci. Dne 15. července 1921 byl odkoupen nejen zámek, ale i kostel a obora. Celková rozloha pozemků činila téměř pět tisíc hektarů a cena se vyšplhala na závratných 24 870 000 Kčs. Součástí smlouvy byla i výjimka z pozemkové reformy pro panství Křivoklát, které bylo Fürstenbergům ponecháno až do roku 1925.

Další smluvní zajímavostí byl příslib, že bude rodu uvolněn Fürstenberský palác na Malé Straně, který byl v té době pronajat ministerstvu sociální péče. Kníže musel tento příslib připomínat každý rok; palác byl vyklizen až k 1. červnu 1927.

Lánský zámek byl následně přizpůsoben představám prezidenta Masaryka. Přestavby se ujal hradní architekt Jože Plečnik, který dostal za úkol upravit zámek pro účely letního sídla prezidenta republiky. Celkové náklady rekonstrukce dosáhly tří milionů Kčs a hlava státu byla o všech úpravách průběžně informována a osobně je schvalovala.

Plečnik je také autorem krásné fontány, kterou najdete v místním parku. Vodu chrlí pět lvích hlav představujících historické země a části tehdejší republiky – Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Okolí zámeckého rybníčku bylo upraveno a stalo se oblíbeným místem setkávání Pátečníků.

Výběr Lán jako letního sídla prezidenta znamenal i povznesení místního nádraží. To bylo zrekonstruováno a pro hlavu státu zde vznikl zvláštní salonek. Od 1. srpna 1921 v Lánech zastavovaly všechny rychlíky.

Ve čtvrtek 11. srpna pak proběhla v Lánech velká sláva, když do svého letního sídla poprvé oficiálně dorazil prezident republiky – přímo ze své zdravotní dovolené na středomořském ostrově Capri.

Masaryk považoval Lány za svůj domov. Cítil se tu v bezpečí a ostrahu mu zajišťovali legionáři. Zřídil zde i kino, kde si nechával promítat filmy. Biograf však nesloužil jen prezidentovi, ale i místním obyvatelům.

Původně byly Lány skutečně jen letním sídlem, ale jak se zhoršoval zdravotní stav hlavy státu, přestěhoval se prezident na zámek natrvalo. Dne 14. září 1937 zde Tomáš Garrigue Masaryk zemřel. Byla mu totiž udělena výsada užívat prezidentské sídlo i po odchodu z funkce. Edvard Beneš ostatně raději pobýval ve své venkovské vile v Sezimově Ústí. Prvnímu prezidentovi Československa se můžete poklonit na lánském hřbitově, kde leží po boku své ženy.

Samotný zámek i obora patří k oblíbeným výletním cílům a prohlídku si lze objednat přímo na stránkách Pražského hradu. Není divu – na panství, které si oblíbil jeden z našich nejslavnějších císařů, se už 105 let píší dějiny republiky. To už jsou ale trochu jiné příběhy. 

Zdroje: Wikipedie

https://www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad-pro-navstevniky/ostatni/zamek-lany-10271

https://www.obec-lany.cz/cz/tip/1.zamek-lany

https://www.architectureweek.cz/zamek-lany-100-let-sidlem-nasich-prezidentu/

Vložil: Radka Vosáhlo