Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pravdu je třeba bránit a bojovat za ni, říká ředitelka Muzea T.G.M. v Rakovníku, která otevírá novou expozici

26.05.2022
Pravdu je třeba bránit a bojovat za ni, říká ředitelka Muzea T.G.M. v Rakovníku, která otevírá novou expozici

Foto: Se svolením Mgr. Magdalena Elznicová Mikesková a Muzeum T.G.M. (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Alice Masaryková se svým otcem na návštěvě v Brně, 1921

ROZHOVORY NA OKRAJI Mgr. Magdalena Elznicová Mikesková se narodila 9. 9. 1978 v Přerově. Je ředitelkou a spolubudovatelkou expozic již řečeného muzea a jeho poboček. 25. června 2022 bude v muzejní pobočce v Lánech otevírat novou významnou expozici, věnovanou Alici Masarykové.

Na úvod začnu otázkou, co tě vlastně přivedlo k muzejnictví a historii? Mělo na dané rozhodnutí vliv rodinné prostředí, nebo šlo o tvou autonomní cestu?

Přímo muzejníka nebo historika v rodině nemáme, ale myslím, že v tomto na mne měla největší vliv moje mamka, která je původně učitelkou dramatické výchovy. Odmalinka nám s bratrem vyprávěla a četla různé historické příběhy. Táta je spíše technicky zaměřený, ale přesto nás často vozil v naší rodinné „oktávce“ z roku 1962 na různé zajímavé výlety po Čechách a Moravě, kde jsme hojně navštěvovali především různé památky a muzea.

 

Magdalena Elznicová Mikesková

Jsi narozena v Přerově, tedy rodem Moravanka, muzejnictví jsi vystudovala na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, ale profesně působíš v Muzeu TGM v Rakovníku a Lánech. Co tě odválo do takové dálky?

Jsem sice narozená v Přerově, kde má kořeny můj otec, ale když mne a bratrovi, který je mé dvojče, byl asi jeden rok, přestěhovali se rodiče do Rakovníka, kde má zase kořeny moje matka. V Rakovníku jsem absolvovala základní školu i gymnázium. Pak následovalo studium na Vyšší odborné škole informačních služeb v Praze, obor Služby muzeí a galerií. Poté jsem nastoupila do vznikajícího Muzea T. G. Masaryka v Lánech jako dokumentátor. Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, obor Muzeologie, jsem si dodělala dálkově. Postupně jsem se stala vedoucí Muzea T. G. Masaryka v Lánech a od roku 2013 působím jako ředitelka celé instituce – Muzea T. G. M. Rakovník. Lány se postupně staly mým novým domovem, žijeme zde s manželem už více jak patnáct let, máme zde rodinný domek a vychováváme syna.

 

Muzeum T.G.M. v Lánech

Mimochodem, jedno z tvých příjmení je šlechtické. Podle některých dostupných encyklopedií ale Elznicové dávno vymřeli. Jaká je tedy realita?

Je to jméno po manželovi. Rytířský rod Elsniců z Elsnic sice po Bílé hoře odchází z Čech a jeho majetek byl zkonfiskován, ale zůstal zde jeden člen tohoto rodu – Václav Konrád Elsnic z Elsnic, který byl forstmistrem císařského panství Křivoklátského. Od jeho syna Matyáše Elznice se odvíjí občanský rod Elzniců. Rodokmen rodu Elzniců zpracoval v roce 1976 Dr. Ing. Václav Elznic a manžel je tam také uveden. Jinak jméno Elznic je na Rakovnicku celkem početné a jeho nositelé jsou všichni vlastně velmi vzdálení příbuzní.

Masarykologickou expozici má vaše muzeum především na pobočce v Lánech. Je zde nějaká návaznost na starší období, nebo jde o novinku po roce 1989?

Myšlenka vytvořit v Lánech pomník či památník, který by připomínal prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, vznikl v Lánech už těsně po smrti T. G. M. Všechny snahy ale přerušily události související s druhou světovou válkou, a pak s politickým vývojem po roce 1948. V mezidobích vzniklo v Lánech sice několik výstav, kde byly prezentovány různé předměty a archiválie týkající se osobnosti T. G. Masaryka, např. těsně po druhé světové nebo v roce 1968, ale všechny snahy byly potlačeny režimem. Teprve po roce 1989 mohla být myšlenka Masarykova muzea obnovena. Vznikla dokonce Nadace pro vytvoření Muzea T. G. Masaryka v Lanech a byl také vytipován vhodný objekt, který byl následně zrekonstruován. Ten se pak stal pobočkou rakovnického muzea, které dokončilo celý koncept Masarykova a vytvořilo expozici, personální a odborné zázemí.

 

Den s TGM - oživená expozice v Muzeu T. G. Masaryka v Lánech

Co všechno v expozicích návštěvník muzea v Lánech nalezne a na co se může těšit?

Celé muzeum od přízemí až po třetí patro je doslova napěchované informacemi a sbírkovými předměty souvisejícími s osobností T. G. M. a jeho dobou. Expozice je věnována Masarykově rodině, dále Masarykovu profesorskému období a údobí první světové války, kde nechybí ani představení historie Československých legií, včetně rekonstrukce části vlaku Transsibiřské magistrály. Další část expozice prezentuje společnost v letech 1918–1938. Nejnovější expozice s názvem Prezident odešel se zabývá obdobím těsně po Masarykově smrti v roce 1937 a ukazuje nejunikátnější předměty, které se dotýkají života T. G. Masaryka (např. Masarykův oblek, křeslo z jeho pracovny, proutěný nábytek, kožené kufry, klobouk atd.) V nejvyšším patře muzea jsou popsány události, které následovaly po Masarykově smrti, ale také je zde zachyceno to, jak s jeho odkazem zacházely jednotlivé režimy – např. nacismus a komunismus s vhledem do současnosti.

 

Alice G. Masaryková se svým otcem na návštěvě ozdravovny ČSČK, 20. léta 20. století

Co pokládáš za vůbec nejzajímavější lánský exponát?

Osobně považuji za největší unikát šaty Charlotty G. Masarykové, myslím, že jsou jediné v ČR i na světě. K osobnosti Charlotty existuje bohužel velmi málo trojrozměrných předmětů. Velkým unikátem je také tmavý jezdecký oblek Masaryka. Masarykovy jezdecké obleky se do současnosti sice dochovaly různé (Národní muzeum má např. ten bílý), ale ten náš je v daném provedení jedinečný. Do muzea ho darovali potomci po zámeckém zahradníkovi panu Krejsovi. Vzácností, kterou jsme získali nedávno, je např. Masarykův cylindr v koženém obalu s nálepkou Cairo, který dokládá Masarykovu cestu po Středomoří v roce 1927. Takto bych mohla popisovat další a další předměty, nedá se vybrat jen jediný.

Jaká je zhruba historie objektu, kde muzeum sídlí? Budova navenek působí velice impozantně…

Jedná se původně o budovu sýpky, kterou nechal postavit na svém panství rod Fürstenberků, který vlastnil Lány do roku 1921. Sýpka pochází z poloviny 18. století a návštěvníci uvnitř mohou obdivovat původní dobové trámy. Tím, že zde vzniklo muzeum, se zachoval i unikátní původní zemědělský objekt.

Nedaleko muzea nalezneme Masarykovu jezdeckou sochu, ovšem poněkud nevšední. První prezident ČSR evidentně odpočívá a kůň se pase. Kdo je jejím autorem a nebyla pro část Masarykových obdivovatelů málo patetická?

Snad ještě dříve, než vznikla myšlenka postavit v Lánech Masarykovi památník či muzeum, se zrodila idea postavit mu jezdecký pomník. Dokonce těsně po jeho smrti vznikla i společnost pro postavení pomníku. Bohužel následné režimy tomu nepřály, stejně jako postavení muzea. Nakonec se podařil uskutečnit i tento dávný sen z první republiky. Jezdecká socha byla slavnostně odhalena v roce 2010, jejím autorem je Petr Novák z Jaroměře. Socha je nevšední a občas budí kritiku především pro kontroverzní pozici koně, který ač má na hřbetu jezdce, sklání hlavu a jakoby se pase. Ale to je právě na té soše úžasné. Jezdec Masaryk je zde zachycen v přemýšlivé pozici, koni nechává volně sklonit hlavu a dívá se jakoby do věcí budoucích československého národa.

 

Jezdecká socha T. G. Masaryka pred lánským muzeem

Čím tě TGM osobně nejvíce oslovil a čím podle tebe může oslovit člověka postmoderní doby?

Pro mne je to velký vzor po všech stránkách, byl obdivuhodným člověkem, jak z hlediska morálky, vzdělanosti, houževnatosti, skromnosti a životního rozhledu, tak z hlediska schopnosti neochvějně stát na straně pravdy a humanity. Dnešní doba se snaží na jeho životě i práci stále hledat nějaká negativa, ale nikdo si pořádně nepřečte žádné jeho dílo. Přitom je stále tak aktuální. Uvedu jen příklad některých Masarykových myšlenek: „Pravda vítězí.“ – Pravdu je třeba bránit a bojovat za pravdivé a vědecké poznatky. „Nebát se a nekrást.“ – Lidé by se neměli bát a neměli by krást, neboť je to činí nesvobodnými a zbabělými. „Právě dnes je veliké nebezpečí stát se polovzdělancem.“ – Je nutné se starat o školu a učitele, protože vzdělaný národ není manipulovatelný. Těch myšlenek by bylo samozřejmě víc.

 

Fanda u koně

Angažuješ se také v tzv. Masarykově společnosti. Jaké si klade cíle a jaké má aktivity pro veřejnost? A lze v jejích řadách nalézt i mladší generaci?

Masarykova společnost prezentuje osobnost T. G. Masaryka, ale snaží se především o propagaci masarykovských hodnot, které jsem uvedla v předchozí otázce, což v dnešní době není jednoduché. Problém je už jen v tom, že mladá generace nestojí o spolkový život a mnoho společností podobného typu vymírá. Mladší ročníky v Masarykově společnosti jsou, ale není jich mnoho. Do budoucna to ale nevidím pesimisticky. Lépe než spravovat masový a povrchní spolek je dát přednost tomu, ať se zde soustřeďují lidé s opravdovým zájmem a pokorou a s chutí jít do hloubky, i když v menším měřítku.

Čím byla vlastně Alice Masaryková významná, že je vhodné ji veřejně upomínat?

Alice Garrigue Masaryková patří mezi nejvýznamnější ženské postavy české historie 20. století. Jako dcera prvního československého prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka, a především jako první předsedkyně Československého červeného kříže se nesmazatelně zapsala do historie Československa. Většinu svého života věnovala sociální práci. Zabývala se otázkami hygieny, nezaměstnanosti, zabezpečením dětí, školením odborných sociálních pracovníků. Zakládala nové školy, nemocnice a všeobecně podporovala velké množství sociálních projektů. V době vážné nemoci své matky Charlotty a pak i po její smrti převzala právě Alice v letech 1918–1935 povinnosti první dámy státu. Bohužel dodnes je její osobnost spíše opomíjena, což bychom chtěli skrze muzeum, které bude věnované její osobnosti, napravit.

 

Alice Masaryková doprovází svého otce, prezidenta Masaryka k volbám, 1929

Co návštěvníci muzea najdou v domě věnovaném přímo životu Alice Masarykové? A je tamní expozice jenom o Alici?

Domek, ve kterém sídlí Muzeum Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže, nechala postavit Alice G. Masaryková na své náklady v roce 1928, aby sloužil především jako poradna pro matky s dětmi. Ta zde fungovala až do 90. let 20. století. V přízemí domku tak budou moci návštěvníci spatřit rekonstrukci prvorepublikové čekárny této poradny. Další místnost v přízemí je věnována rekonstrukci bytu Alice G. Masarykové s autentickým Aliciným nábytkem. Expozice zde prezentuje osobnost Alice G. Masarykové a počátky Československého červeného kříže. První patro je věnováno historii světového Červeného kříže a historii ošetřování raněných ve válečných konfliktech. Expozice je doplněna audiovizuální technikou s interaktivními videoprojekcemi a hrami určenými především pro mládež. Celý objekt je bezbariérový a návštěvníci si mohou odpočinout i na zahradě domku.

 

Alice G. Masaryková s otcem a synovci v zámeckém parku v Lánech, 30. léta 20. století

Který den se koná slavnostní otevření Alicina domu a na co se mohou její účastníci těšit?

Slavnostní otevření muzea se uskuteční dne 25. června 2022 od 14.00 hodin. Ve 14.00 začneme pietním aktem na lánském hřbitově, kde Alice G. Masaryková odpočívá v rodinné hrobce. Pak bude pokračovat kulturní program v muzeu. Návštěvníci budou moci navštívit i nedaleké Muzeum T. G. Masaryka v Lánech.

 

Pohled na zrekonstruované Muzeum Alice G. Masarykové

Upomínání odkazu dobročinných aktivit asi nebude tak atraktivní, jako expozice techniky nebo mučících nástrojů. Jakými cestami hodláte do domu A. Masarykové přilákat návštěvníky a kdo je takříkajíc hlavní cílovou návštěvnickou skupinou?

Jednou z hlavních cílových skupin je určitě školní mládež. Z tohoto důvodu jsme v expozici vytvořily mnoho zajímavých audiovizuálních prvků. Návštěva Muzea Alice G. Masarykové také půjde propojit s návštěvou Muzea T. G. Masaryka v Lánech. Ale myslím, že si cestu najdou i ostatní.

Jaké další akce chystá lánské muzeum v tomto roce?

Kromě různých přednášek, divadelního představení a koncertů připravujeme na září zajímavou výstavu na téma T. G. Masaryk a jeho vztah k Americe. V září se též uskuteční tradiční akce u příležitosti výročí úmrtí T. G. Masaryka – Masarykova vatra. Při ní se každoročně sejdou nejen občané, ale i někteří významní politici, např. prezident Miloš Zeman, který má v Lánech své další sídlo. Přítomen býval také Zemanův protikandidát Karel Schwarzenberg. U ohně si pak společně opékali buřty…

 

Masarykova vatra 2019 - zapaluje prezident Zeman, Karel Schwarzenberg a kardinál Duka

A kterou zavedenou muzejní akci v Lánech pokládáš za vůbec nejatraktivnější a nejlépe navštěvovanou a proč?

Určitě nejoblíbenější je akce s názvem Den s T.G.M. Je to vlastně oslava výročí narození Masaryka, kterou pořádáme vždy nejbližší víkendový den k datu výročí Masarykova narození. Ten den ožije expozice skutečnými prvorepublikovými postavami četníků, vojáků, ale i krásných dam. V muzeu se podává ochutnávka oblíbených jídel T. G. Masaryka a je připraven kulturní program. Často zavítá i sám T. G. Masaryk.

Jaká je vlastně podpora státu a kraje pro naplňování muzejních expozic? Je na naše poměry malá, dostatečná, či nadstandardní? A jak vypadá při srovnání s cizinou?

Naše instituce Muzeum T. G. M. Rakovník, pod které patří lánská pobočka, je zřizována Středočeským krajem. V posledních letech si na podporu nemůžeme stěžovat. Jde tedy hlavně o to shánět různé dotační programy, ale zřizovatel nám vždy garantuje finanční spoluúčast. Můžeme využívat také finanční prostředky na tzv. rozvojové projekty. Podařilo se nám tak za poslední léta vybudovat několik zajímavých expozic – některé i za podpory dotací Ministerstva kultury, některé z IROP; připravit zajímavé výstavy, kulturní akce nebo opravit dílčí objekty. Trochu se bojím budoucnosti, která nevypadá příliš růžově, aby u tohoto trendu zůstalo, a nepřišla zase doba, kdy byla tendence omezovat pracovní tým, zavírat či rušit některé pobočky či muzejní objekty.

A jak je to v současnosti s platy v oboru? Liší se podle zřizovatelů? A nepředstavují pro část zaměstnanců existenční problém? Vzpomínám si mimoděk na kolegy z jednoho nejmenovaného pražského muzea, za které jsem musel v dobách vzájemné spolupráce čaj či kávu v restauraci důsledně platit vždy já, protože oni měli tak našponovaný měsíční rozpočet, že vydat z něj navíc 50 nebo 100 Kč byl zkrátka problém. Pravda, je to zkušenost z doby před 10 lety…

Opět musím chválit, že se to za poslední léta dost zlepšilo. I když stále jsou na tom muzejníci hůř než např. učitelé.

A platí, že i ve vašem muzeu najdeme více ženských pracovnic nežli mužů, protože muži jsou obyčejně svými manželkami vyhnáni do výnosnějších a rodinu lépe zajišťujících oborů, nebo to v Muzeu T.G.M. neplatí a panuje zde téměř ideální genderová vyrovnanost obou pohlaví?

Ano, i u nás je převážně ženský kolektiv. Z celkového počtu sedmadvacet zaměstnanců jsou pouze čtyři muži.

A jaké jsou tvé osobní či muzejní plány do budoucna?

Chci v budoucnu co nejvíce zatraktivňovat naše muzejní objekty pro návštěvníky, a to jak z hlediska stavebního, tak z hlediska modernizace expozic. Není to jednoduché, protože poboček je docela dost. A pak jsem si dala ještě jeden cíl – postavit kvalitní moderní depozitář pro našich třicet tisíc sbírkových předmětů. Nyní zpracováváme podklady pro připravovanou novou výzvu IROP. Tak snad se to podaří.

 

Vložil: Radovan Lovčí