Plno žluči, chvála ANO i Babiše, hrozba pěstí… Tak to jsme v prezidentově poselství nenašli
26.12.2017
Foto: repro
Popisek: Prezident Miloš Zeman vysílal své Vánoční poselství z Lán
Ono nejlépe bude, když si ho v klidu přečtete sami, následuje hned za třemi odstavci reakcí komentátorů a politiků. Můžete porovnávat, co tam je a co tam politici slyšeli. Někteří opravdu zaslechli trávu růst… Tedy, ne že bychom byli fanatickými přívrženci Miloše Zemana, to opravdu ne, dokonce si myslíme, že by již neměl kandidovat, minimálně kvůli svému zdraví, ale… Leckdy to vypadá, že když prezident řekne, že ve dne je světlo a v noci tma, strhne se povyk o tom, jak hrozně zase lže.
Pro začátek telegraficky přelétněme titulky (ono je celkem jedno, kde vyšly, takřka všechny se shodují v kritičnosti): „Bohumil Pečinka: Prezident Zeman hrozící aneb Předčasné volby nevypíšu“, „Zeman potěšil Babiše, Okamuru a Filipa. Další politici jsou kritičtí“, „Zeman si při vánočním projevu neodpustil výpady proti Sobotkově vládě“, „„Plno žluči. Vyměňme ho.“ Politici se opřeli do Zemanova poselství Česku“, „Zeman přednesl vánoční projev. Pochválil Babiše a rýpnul si do Drahoše“, „Projev prezidenta byl v duchu priorit SPD, uvedl Okamura. Odpůrce překvapila hrozba pěstí“, „Zemanovo vánoční poselství: Vzkaz pro Babišovy voliče, které prezident potřebuje“, „Zeman: Předčasné volby odmítám. Opět chválil ANO“, „Zemanovo poselství kritizovali protikandidáti. Podkopává členství v NATO, tvrdí Drahoš“…
Vyměňte ho, bolestína!
Na prezidentův projev se na sociálních sítích objevila rychle celá řada reakcí. „Miloš Zeman teď řekl velkou pravdu. Nemůžeme vyměnit občany, můžeme vyměnit politiky. Vyměňme v lednu Zemana, abychom se už za něj nemuseli stydět,“ napsal bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Podobný názor má také jeho stranický kolega a europoslanec Tomáš Zdechovský. „Jeho projev byl opět plný žluči a foukání bolístek. Prezident, který nedává lidem vizi, ale musí si v projevu vyřídit účty se svými oponenty je u mě nevolitelný,“ uvedl. Novopečenému předsedovi TOP 09 Jiřímu Pospíšilovi v poselství chyběly nadčasové hodnoty. „Prezident opět místo hodnot mluvil hlavně o běžném politickém provozu. A ani o Vánocích nevydržel nepodpořit A. Babiše,“ napsal na svém Twitteru. Zato bývalý předseda topky Miroslav Kalousek reagoval především na Zemanova slova o tom, že předčasné volby nikdy nevyhlásí. Kalousek doslova řekl, že to ani nestihne. „Věrohodné prohlášení. To už nestihnete, pane prezidente. Za dva měsíce Vám to končí,“ komentoval jeho slova.
Suchá skýva opozice?
Za Piráty napsal na svůj Facebook Ivan Bartoš: „Budu to brát tak, že si to pan prezident prostě nepamatuje přesně, ale když jsme byli za Piráty u něj na obědě v Lánech, rozhodně jsme ani náznakem nebuleli, že ´s náma nikdo nechce jednat´. V rámci veřejné povolební strategie Pirátů jsme jednali s každým. Ale o skývě nám říkal. Nám suchá skýva opozice nevadí. Ostatně vzor Praha z 5% - 17% ukazuje, že i opoziční práce se dá dělat dobře a pokud jsou názory opozice válcovaný, lidé to vidí... Hurá do roku 2018!“
Ještě přihoďme alespoň jednoho prezidentského kandidáta: „Nerad hodnotím projevy svoje, natož cizí... V projevu prezidenta Miloše Zemana nezazněla jediná myšlenka, která by mi utkvěla v paměti a se kterou bych mohl třeba i polemizovat. Miloš Zeman neumí sdělovat pozitivní poselství a předávat pozitivní energii. Není to jeho přirozenost. Ve svatoštěpánském projevu několikrát popřel sám sebe. Při hodnocení české politické scény není nestranný a objektivní a ani se o to nesnaží. Dokáže sice kladně hodnotit výsledky vlády, aby v další větě dal průchod zášti vůči Bohuslavu Sobotkovi. Mluví o nedostatečném vyjednávání po volbách, kterému svými ukvapenými kroky v podstatě zabránil. Nevím, můžeme-li mu věřit kategorické odmítání předčasných voleb. Protimigrační rétoriku, kterou ostatně sdílím, mohl změkčit výzvou k solidaritě s trpícími. Celkové hodnocení: žádné překvapení.“ Tolik Mirek Topolánek. A než dáme slovo přímo prezidentovi, zakončili bychom matadorem ODS Janem Zahradilem: „Zemanův projev jsem neviděl. Ale podle toho, jak různí jeho zapřisáhlí nevoliči na fb vyvádí, soudím, že se mu asi poved.“ Howgh. A teď již letošní Vánoční poselství:
Věřím, že zdravý rozum zvítězí nad závistivou hloupostí a na to připíjím
„Vážení a milí spoluobčané, přeji vám krásný dobrý den,
setkáváme se opět po roce, abychom společně zhodnotili, co se nám za ten rok podařilo a případně, co se za ten rok nepodařilo. A jsem rád, že vám mohou říci, že těch radostných zpráv je daleko více. A chtěl bych poděkovat všem, kdo se za naše úspěchy zasloužili. Jaké úspěchy to jsou? Česká republika je šestá nejbezpečnější země na světě. Jsme dokonce lepší než Švýcarsko. Máme nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii, a také nejnižší míru příjmové diferenciace, resp. míru chudoby v EU. Náš ekonomický růst je jeden z nejvyšších a naopak naše zadluženost jedna z nejnižších. Tak na co si máme stěžovat? Měli bychom být hrdý a sebevědomý národ, který si váží svých úspěchů.
Ale samozřejmě, že každé světlo má své stíny a dovolte mi, abych i o těchto stínech vám něco řekl.
Ekonomický růst je krásná věc, ale aby byl trvalý, musí být doprovázen růstem investic. A tady máme své nedostatky. Podíl veřejných investic na celkových výdajích státního rozpočtu je nízký a klesající. A zejména dochází k poklesu investic do dopravní infrastruktury. Je ostuda, že např. není hotová silnice mezi Brnem a Vídní, ale takových dálnic, obchvatů a dalších staveb je celá řada.
Je dobře, že máme nízkou nezaměstnanost. Ale stále je zde skupina lidí, kterým říkáme nepřizpůsobiví. Mluvil jsem nedávno s novou ministryní práce a sociálních věcí a shodli jsme se na tom, že je třeba omezit sociální dávky těm, kdo odmítají nabízenou práci.
Růst hrubého domácího produktu je výborný, ale musí být doprovázen růstem životní úrovně. Jsem rád, že konečně dochází k růstu mezd. Pod tlakem nedostatku pracovních sil, který nutí zaměstnavatele k tomu, aby tyto mzdy zvyšovaly, neboť jinak jim pracovníci utečou jinam. A měl bych jeden námět, který se vám možná bude zdát bizarní. Před patnácti lety jsme měli osmdesát tisíc státních úředníků. Ne státních zaměstnanců, státních úředníků. Dnes jich máme sto padesát tisíc, protože se nám množí podle Parkinsonových zákonů. Kdyby se alespoň část z nich podařilo uvolnit, protože tito lidé si často jenom vymýšlejí zbytečnou práci, soukromý sektor, který trpí nedostatkem pracovních sil, by je velmi rád přijal, odbřemenil by se státní rozpočet a uvolnilo by se napětí na trhu práce. Teď mě státní úředníci určitě nebudou mít rádi, ale já to s nimi myslím dobře. Tolik k ekonomické situaci České republiky.
A závěrem, protože jsem sám starobní důchodce, bych chtěl popřát starobním důchodcům, aby v příštím roce došlo k výrazné valorizaci těchto důchodů. Někdy mi píší, co z toho budeme mít, když se pořád zdražuje, ale já jim připomínám, že zdražování neboli inflace je u starobních důchodců zahrnuto do valorizace, takže se nemají čeho obávat. A jenom bych si přál, aby se tato valorizace odehrávala stejnou částkou pro všechny, protože v opačném případě se neustále zvětšuje rozdíl mezi novými a starými důchody.
Teď bych přešel k zahraniční politice. Jenom velice stručně. Jsme součástí Evropské unie, jsme součástí Severoatlantické aliance, a měli bychom se v obou těchto organizacích chovat jako energický a sebevědomý partner, který, když se mu něco nelíbí, tak to dá najevo. Pokud jde o Evropskou unii, víte, že jí neustále vytýkám, že nedokáže chránit své vnější hranice. A pokud jde o Severoatlantickou alianci, myslím si, že by měla být daleko aktivnější v boji proti islámskému terorismu.
Ten nejbolavější problém, který zde máme - migrační kvóty, musí být řešen v souladu s českými národními zájmy. A naším národním zájmem pochopitelně je zachování suverenity České republiky. Nikdo nám nemůže diktovat, koho umístíme na své území. A věřím, že koncept migračních kvót skončí v propadlišti dějin, že za rok už se o něm nebude mluvit.
A nyní mi dovolte, abych přešel k vnitropolitické scéně. Ta zažila tento rok doslova zemětřesení. Po volbách se dvě nejstarší české politické strany - to jest sociální demokracie a strana lidová - dostaly na okraj propasti a téměř se nedostaly do Parlamentu. Ať si vedoucí představitelé těchto stran sami zhodnotí, proč k tomu tak došlo. Nicméně sešel jsem se s vedoucími představiteli všech devíti parlamentních subjektů, a zeptal jsem se na jejich představu o povolebním uspořádání. Víte, co mi řekli? Pane prezidente, s námi nikdo nechce jednat. A to mi říkali všichni. A to je přece nesmysl. Znamená to tedy, že pokud s vámi opravdu někdo nechce jednat, tak vy sám za ním musíte jít, nesedat jako panenka v koutě, a jednání může začít i z vaší iniciativy. A mělo by to být jednání, které se bude týkat jak programových, tak personálních kompromisů, jak je v politice zvykem. Myslím si, že návrh programového prohlášení Babišovy vlády je pro takové diskuze docela dobrým výchozím materiálem. Když mluvím o Babišově vládě, chtěl bych poznamenat, že jsem dostával moudré rady, které mi říkaly, nejmenujte Babišovu vládu dřív, než Babiš získá v Poslanecké sněmovně důvěru. Ale to by reálně znamenalo, že po týdny, možná dokonce po měsíce tady povládne Sobotkova vláda v demisi, a to si snad proboha nikdo nepřeje. Nechci vás strašit Belgií, kde jednání o vládě trvalo dva roky. Myslím si, že během několika málo měsíců se podaří mít zde vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny, a nebude-li úspěch hned v prvním kole, vytvořím časový prostor pro důkladná jednání politických partnerů tak, aby snad někdy v únoru se uskutečnil druhý pokus, který již může být úspěšný.
Nezapomeňte, že v politice jsou dva extrémy. První je pokus obklíčit vítěze voleb, vytvořit proti němu jakousi pseudokoalici těch méně úspěšných a izolovat ho. Druhý extrém, vítěz zašlape do země všechny poražené a vládne sám. Myslím si, že z hlediska demokratických procedur je dobré usilovat o to, aby se žádný z těchto extrémů neuskutečnil a aby politické strany spolu jednaly a ty, které se dohodnou, vytvořily patrně menšinovou tolerovanou vládu. Závěrem této části bych chtěl potěšit občany a nepotěšit politiky.
Občas slyším hlasy, že bych měl vypsat předčasné volby, což mi ústava v některých situacích umožňuje. Chci naprosto jasně říci, že to nikdy neudělám, protože předčasné volby několik měsíců po řádných volbách by byly výsměchem občanům, kteří šli k řádným volbám a volili tak, jak volili. Občané rozdali karty, a politici musí umět s těmito kartami hrát. Občany nemůžete vyměnit, ale můžete vyměnit politiky, proč ne. Někteří z nich možná skončí v opozici, a jak napsal Rudolf Bechyně, starý sociální demokrat za první republiky - suchá je skýva opozice. A já dodávám, tato skýva někdy není ani posolená.
Takže nepřeji nikomu, aby skončil v opozici, ale na druhé straně demokracie samozřejmě určitou opozici v Parlamentu vyžaduje, a ať si každý sám rozhodne, zda takovou opozicí chce být. Věřím, že nedojde k tomu, že se budeme obviňovat z toho, že výsledky minulých parlamentních voleb byly zmanipulovány zahraničními rozvědkami. Je to ubohé, je to trapné a je to urážející. Volby byly svobodné a jsem rád, že i Bezpečnostní informační služba vydala prohlášení, kde konstatuje, že k žádnému takovému ovlivnění nedošlo. Jsme svobodná země se svobodnými občany. A dnes už si můžeme říci, že jsme i úspěšná země. Před dvěma lety jsem vám řekl, že skončila blbá nálada. Dnes vám říkám, že se nemáme za co stydět a že je mnoho věcí, na které můžeme být hrdí. Takže zdvihněme hlavy a buďme sebevědomými lidmi, kteří spoléhají na svůj zdravý rozum a nedají se manipulovat, ať už údajnými zahraničními rozvědkami, nebo zejména českým tiskem a Českou televizí a dalšími médii. Spoléhejte na vlastní rozum. A já mám pro to své heslo, které jsem vám už jednou říkal. Věřím, že zdravý rozum zvítězí nad závistivou hloupostí.
A nyní mi dovolte, abych připil na vítězství zdravého rozumu, na úspěch České republiky a na úspěch nás všech.
Šťastný a veselý nový rok.“
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Anička Vančová