Dotace jsou pro bohaté, chudý ať si na všechno vydělá sám... i na dotace těm bohatým. Páteční komentář Štěpána Chába
komentář
29.09.2017
Foto: Pixabay
Popisek: S Evropskou unií na věčné časy a nikdy jinak
Dotační politika Evropské unie v zásadě pouze křiví trh. Nastavuje jej tak, jak ona potřebuje. Pod dotačním diktátem Evropské unie jsme se, jako republika, stali dokonale potravinově nesoběstační. Němci jsou potravinově soběstační. Stejně tak Francie, Španělsko,… my ne. A je z toho cítit jistá nespravedlnost. Z jakého důvodu jsme čtvrt století po socialismu a třináct let po vstupu do Evropské unie stále na podobné úrovni? Skloněni v pase, v rukou klobouk a čekáme, zda nám někdo z bohatších kolemjdoucích hodí něco na přilepšenou.
Evropské fondy řeší zpravidla jen pozlátko, které má zakrýt neustále bující chudobu. Opravená náměstí, spravená vozovka, autobusová nádraží jako z filmu o krásné budoucnosti, opravené omítky domů… a za nimi lidé, kteří přesunují poslední koruny po stole a hádají se, zda bude lepší zaplatit nájem nebo elektřinu. Na obojí bývá málokdy. Jako kdyby byl projekt Evropské unie zaměřen jen na krásný vzhled, nikoliv na službu lidem. Nikdy tu nebude krásně, když lidé za krásnými omítkami nebudou mít co jíst a z čeho se radovat.
Dotace jsou pro bohaté
Máte-li záměr, který by mohl být prospěšný pro lokalitu, kde záměr chcete uskutečnit, ale potřebujete získat na jeho rozjezd peníze z dotačního programu EU, máte prostě smůlu. Na dotaz stran dotací a podpory konkrétního problému, odpověděla Lucie Vavreková ze společnosti eNovation, která se věnuje právě vyřizování dotací a poradenství, následující: „Dotace jsou vypláceny vždy zpětně. Znamená to tedy, že žadatel musí být schopný předfinancovat celý svůj projekt a přiznaná výše dotace mu bude vyplacená po realizaci projektu. Dotace je vyplácena v žádosti o platbu na základě doložení uhrazených faktur. Propláceny jsou pouze způsobilé výdaje, které jsou vymezeny v každém dotačním titulu.“
Tradičně již po několik let je největším příjemcem dotací v České republice Agrofert. Tedy společnost pod taktovkou Andreje Babiše. A otázka stojí následovně: je potřeba, aby člověk, jenž podle Forbesu vlastní majetek v hodnotě 70 miliard, dostával podporu? Nevycházelo by naopak z logiky věci, kdyby právě takový člověk byl schopen své firmy řídit bez dotačních injekcí, tedy z vlastních zdrojů?
Pekárna za 100 milionů
Babiš letos dostal z evropských fondů, mimojiné, 100 milionů na vystavění nové modernizované linky na pečení rohlíků. Jeho rohlíky budou zlatavé, zaplaví jimi trh. A zaplatí za to… nic. Ano, vlastně 100 milionů, které mu budou ale dotačním programem proplaceny zpětně.
Na druhé straně můžeme po republice najít spoustu pekařů, kteří svůj podnik rozjeli na koleně, hmoždí se osobně s pečením a při nočním snění o krásné budoucnosti si představují modernizovanou linku za 100 milionů, která by jak jemu osobně, tak i regionu kde působí, zlepšila život. Ovšem on 100 milionů na modernizovanou linku nedostane, protože nemá v rezervě 100 milionů, kterými by mohl výstavbu předfinancovat a následně očekávat befel z Bruselu, že si má načančat účet, protože mu na něj přicválají dotační penízky.
Oligarchizace společnosti
Dotační politika Evropské unie tak prosazuje Jánošíkovo – bohatým brát a chudým dávat – ovšem v pokrouceném taktu – chudým brát a bohatým dávat. Výsledek je očividný – oligarchizace. Oligarcha skupuje, ničí konkurenci, chová se, díky dotacím, neeticky. Může, má na to. Ten, který na dotace nedosáhne, protože na to nemá, je pak oligarchy požírán a likvidován.
Politické pozadí dotačních injekcí
Po vstupu České republiky začali francouzští zemědělci plédovat za to, aby byla zachována integrita jejich tradičního zemědělství. Báli se toho, že země východní a střední Evropy zaplaví trh a tím ohrozí jejich produkci. Nové země měly potravinovou soběstačnost a mohly trh západu ohrozit levnou, ale relativně kvalitní produkcí. V zemích východní a střední Evropy tedy nastoupily dotace. A regulace stavů dobytka. A regulace zemědělství jako takového. U nás je dotované sekání trávy a pěstování řepky. V západních zemích je dotovaná produkce potravin.
Dosáhnout toho, aby byl zemědělec blbcem
Chce-li Evropská unie dosáhnout toho, abychom nekonkurovali francouzským zemědělcům, vyhlásí, že se u nás bude dotovat řepka. Většina zemědělců přejde tedy na řepku, protože v tom jsou peníze. Zároveň s tím, se nastaví trh tak, aby pro zemědělce nebylo výhodné hospodařit s dobytkem, ten se ho tedy začne zbavovat. Dobytek je pro něj nerentabilní. Vyplatí se mu řepka a dobře nabroušená sekačka na louky, dříve pole nebo pastviny. Pak nemáme co žrát, a když už, tak si to musíme koupit od dotačně správně motivovaných zemědělců jiných zemí.

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Štěpán Cháb