Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Další případ chamtivosti a nenasytnosti církve? Hrdlí se o pozemky a ohrožuje Památník Lidice

23.01.2017
Další případ chamtivosti a nenasytnosti církve? Hrdlí se o pozemky a ohrožuje Památník Lidice

Autor: youtube.com

Popisek: Osud Lidic se naplnil 10. června 1942. Po atentátu na Reinharda Heydricha 27. května 1942 byla obec po rozkazu K. H. Franka srovnána se zemí. 173 mužů bylo zastřeleno a ženy a většina dětí byly převezeny do koncentračních táborů. Původní záměr nacistů vymazat obci z povrchu světa ale nevyšel.

Pražské arcibiskupství požaduje v rámci církevních restitucí pozemky, těsně sousedící s Lidickou galerií. To by v případě, že by je církev dostala, přímo ohrozilo fungování této národní kulturní památky a memoriálu německé genocidy. Památník Lidice jde tedy do právní bitvy, aby svou činnost nemusel omezit nebo úplně ukončit. Věc je o to pikantnější, protože hlava pražských katolíků kardinál Duka se zároveň angažuje mezi lidickými válečnými veterány a pozůstalými po nich.

„Jedná se o pozemky před Lidickou galerií, tedy přístup do galerie a za Lidickou galerií, což je zahrada. Jedná se tedy o místa, z nichž je jediný přístup do objektu Lidické galerie, a kde jsou kromě galerie také administrativní prostory Památníku Lidice,“ sdělil Krajským listům.cz ředitel Památníku Lidice Jaroslav Tauber. Ten se proto obrátil na renomovanou advokátní kancelář Munková, Zoufalý a partneři, aby této snaze katolické církve zabránila a osobním dopisem se obrátil s nabídkou kompromisu na kardinála Dominika Duku. Přitom Památník Lidice před časem sám od sebe umožnil katolíkům sloužit své mše v základech původního kostela. „Bylo to z naší iniciativy a je to bezplatně,“ potvrdil ředitel památníku Lidice Tauber. 

Soud se může táhnout dlouho

„Památník Lidice obecně nikdy nepovažuje za vhodné vzhledem k památce lidických obětí jakoukoli medializaci vztahů či majetkových otázek. Uvedené se týká i uplatněných nároků ze strany církve vůči Památníku Lidice na vydání pozemků,“ sdělil Krajským listům.cz advokát Vladimír Zoufalý. Potvrdil nicméně, že se v průběhu několika týdnů už dvakrát obrátil na pražské arcibiskupství se žádostí, aby církev sama odstoupila od uplatnění jí tvrzených nároků na vydání pozemků, neboť tomu podle ní brání hned několik vážných právních i faktických důvodů. „Bohužel marně, neboť příslušná farnost podala 12. 12. 2016 žalobu k soudu na nahrazení projevu vůle Památníku Lidic s dohodou o vydání jednoho pozemku o rozloze cca 4 800 metrů čtverečních,“ konstatoval Zoufalý.

„Jsou to složité právní věci, takže vám řeknu jen jednu. Sám zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi ve svém paragrafu 8 vyjímá z vydání  nemovitosti – pozemky - které bezprostředně souvisí se stavbou na jiném pozemku a jejich vydání by zřetelně omezilo možnost jeho dalšího využívání způsobem, který byl předmětem schváleného stavebního. V tomto konkrétním případě jde o vydání pozemku, který navazuje na počáteční a koncový bod prohlídkové trasy, tedy na objekt Lidické galerie, restaurace s parkovištěm a to směrem od Památníku Lidice. Tento pozemek je využíván jako Galerie vystavující díla, darovaná Lidicím umělci z celého světa, pro mezinárodní výstavy obrazů dětí a pro další kulturní a pietní akce,“ vysvětlil Zoufalý Krajským listům.cz důležitost těchto nemovitostí pro národní kulturní památku Lidice. Jak dodal, tento pozemek navíc navazuje na právě dobudovávanou expozici původního Lidického domu, ve kterém mají být i výukové prostory, zejména pro učitele základních a středních škol k jejich seznamování se s touto smutnou částí české historie. „Vše výše naznačené tak představuje s předmětným pozemkem jediný funkční celek,“ dodal Zoufalý.

Morální apel? Jen pro někoho

Celý spor má ale kromě právního také nemalý morální význam a dopad na důvěryhodnost a dobré jméno státu, respektive katolické církve. Na otázku, jak hodnotí snahu arcibiskupství restituovat tyto pozemky poté, co Památník Lidice jim v dobré víře umožnil sloužit mše na místě Němci zničeného kostela (tedy na půdě Památníku), jeho ředitel Tauber sdělil, že tyto věci nelze spojovat. „Mše na základech kostela beru víc jako službu veřejnosti, nikoli církvi,“ řekl Tauber. „Mimo standardní bohoslužebná místa slouží kněží mše svaté vždy pouze na základě žádosti jiné strany nebo po dohodě s ní. Stejně tomu bylo nepochybně i v případě bohoslužby nebo mše svaté v těchto památných místech,“ zareagoval mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman.

Sama církev se ve své žalobě na vydání pozemků, kterou má redakce Krajských listů.cz k dispozici, odvolává na morální apel, když jeden ze 174 lidických mužů, zavražděných Němci 10. června 1942 u zdi Horákova statku, byl podle ní tamní farář Josef Štemberka. V reakci na dotaz Krajských listů.cz, že dalších 173 lidických popravených mužů mělo s církví společné jen to, že občas zašli do kostela a zda se pražské arcibiskupství neobává vzhledem k většinově ateistické české společnosti, že snahy získat další pozemky nad rámec restitučního zákona negativně neovlivní její postoj k církvi, jen stručně odpovědělo, že vydání původního vlastnictví v Lidicích není nad rámec restitučního zákona, ale údajně zcela v souladu s ním. „Režim zákona morální právo samozřejmě neposuzuje,“ uvedl Zeman. Mluvčí Zeman už ale nevysvětlil, proč samo arcibiskupství v právní bitvě používá kromě právních názorů i emocionální tvrzení.

Kardinál Duka písemně pozastavil členství

„Pozemky v areálu památného místa v Lidicích budou jistě  i po navrácení farnosti dále sloužit svému stávajícímu účelu. Pokud farnost tyto pozemky získá, dohodne se s vedením Památníku Lidice na nepřerušeném chodu tohoto světově proslulého památníku,“ uvedl Zeman. Opět se však nevyjádřil, zda to bude také zadarmo, jako nyní mohou na základě vstřícnosti Památníku Lidice celebrovat své mše mniši pražského arcibiskupství v lidickém areálu. Ani takové řešení by však zástupce státu a Národní kulturní památky Lidice neuspokojilo. „Vzhledem k rozvíjejícím se aktivitám v rámci Památníku Lidice, není však toto řešení pro památník optimální a tak bohužel nezbývá nic jiného, než aby strany si svá stanoviska obhájily před soudem,“ odmítl mimosoudní kompromis právník lidického memoriálu Zoufalý. K soudu tedy tak jako tak dojde a jeho rozhodnutí bude do značné míry precedentní i pro další podobné kauzy, které nelze vzhledem k plánům arcibiskupství vyloučit.

Na celé situaci je ještě pikantnější, že proti sobě stojí zástupci odkazu válečných veteránů a obětí německé okupace, mezi něž patří i český kardinál Duka a pražské arcibiskupství, jehož hlavou je právě už zmíněný Duka. Krajské listy.cz tedy přes pražské arcibiskupství položily Dukovi otázku, jaký je jeho - coby člena Českého svazu bojovníků za svobodu přímo v Lidicích - postoj k celé právní bitvě a zda se právě kvůli své schizofrenní situaci nebude snažit o nějaký kompromis. „Pan kardinál Dominik Duka písemně pozastavil své členství v ČSBS,“ objasnil mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman, na čí straně ve sporu kardinál Duka stojí.

Petr Blahuš

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Redaktor KL

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace