Ženě, která žila před 45 tisíci lety na Zlatém koni u Koněprus, dali vědci tvář
12.09.2023
Foto: Národní muzeum
Popisek: Lebka ženy, známá odborníkům jako Zlatý kůň, z Českého krasu.
Lebka nalezená v Koněpruských jeskyních v kopci Zlatý kůň, jejíž genom před dvěma lety datoval mezinárodní vědecký tým na základě přítomnosti neandertálských genů do období před více než 45 tisíci roky, už má i svou další tvář.
Při nálezu v 50. letech 20. století si antropologové nejprve mysleli, že několik kusů nalezených v Proškově dómu Koněpruských jeskyní v Českém krasu je ze dvou různých lebek. Až později, když tyto kusy skládali, zjistili, že vše je z jednoho jedince. Sekvence převratů pokračovala. Nejprve byly ostatky po nálezu umístěné ve sbírkách pražského Národního muzea, vzhledem ke své robustnosti připisovány muži. Pozdější analýzy ale ukázaly, že jde o dospělou ženu. Stáří bylo nejprve odhadováno na 30 tisíc let, podle radiokarbonového datování v roce 2002 na 15 tisíc let. „Až nový výzkum nálezu v roce 2021 naznačil, že jde o zřejmě nejstarší zrekonstruovaný genom anatomicky moderního člověka odpovídající populaci, která zde žila před oddělením linie vedoucí k současným obyvatelům Evropy a Asie,“ přibližuje Jaroslav Hromas z oddělení péče o jeskyně Správy jeskyní ČR.
Jedna z dalších podob tváře ženy. Foto Researchgate
V expozici Národního muzea je již ztvárněna jedna možná podoba ženy ze Zlatého koně. Na nové antropologické rekonstrukci tváře ženy nejmodernějším softwarem podle zdigitalizovaných ostatků se podíleli brazilský 3D designér Cicero Moraes, Francesco Maria Galassi, Michael Habicht a Elena Varotto z australské Flinders University, dentální chirurg Thiago Beaini z brazilské Universidade Federal de Uberlândia a za českou stranu geodet Jiří Šindelář a vedoucí správy Chýnovské jeskyně Karel Drbal.
|
Žena, známá vědcům jako Zlatý kůň, uložená ve sbírkách Národního muzea, byla objevena v Čechách v polovině minulého století. Již prof. Emanuel Vlček předpokládal její velké stáří, avšak tehdejší metody nebyly schopny starobylost nálezu prokázat. Předchozí pokusy o datování založené na pozůstatcích zvířat nalezených poblíž nálezu a na morfologii poměrně dobře dochované lebky Zlatého koně vedla k počátečnímu odhadu stáří do období před více než 30 000 lety, ale pozdější radiokarbonové datování zařadilo fosilii do období před 15 000 lety. Lebka navíc byla v 50. letech minulého století konzervována tehdy běžnou metodou v chemikálii, která však zapříčinila značné znesnadnění přesné datace. Datování nálezu nad 30 tisíc let podporovaly závěry nedávné antropologické studie publikované v časopise PLOS One, která naznačila, že ženská lebka Zlatý kůň vykazuje morfologickou podobnost k lidem Evropy, kteří zde žili již před maximem posledního zalednění. Proto se antropologové z Národního muzea a z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze obrátili na paleogenetika Johanesse Krauseho z Ústavu Maxe Plancka pro výzkum lidské historie v německé Jeně s žádostí o spolupráci. Teprve výsledky této genetické analýzy přinesly jasnější obraz.
Hyperrealistický model ženy ve sbírce Národního muzea
Byla to zejména neandertálská DNA, která vedla tým k jejich hlavním závěrům o stáří fosilie. Zlatý kůň nesl ve svém genomu přibližně stejné množství neandertálské DNA jako lidská fosílie ze sibiřské lokality Ust'-Ishim nebo jiní anatomicky moderní lidé mimo Afriku, ale segmenty s neandertálským původem byly v průměru mnohem delší. Výsledky analýzy DNA ukazují, že Zlatý kůň žil blíže době mísení moderního člověka s neandertálci, tedy přibližně 2 000 let po posledním mísení. Na základě těchto zjištění tým tvrdí, že Zlatý kůň představuje dosud nejstarší lidský genom, který je zhruba stejného stáří, ne-li o několik let starší, než Ust’-Ishim.
|
Novou podobu ženy ze Zlatého koně mezinárodní tým představil ve studii, zveřejněné letos v létě na webu OrtogOnLineMag a také na webu Researchgate.
Obdobný tým antropologů s designérem Moraesem před časem digitálně zrekonstruoval a publikoval tvář faraona Tutanchámona – na základě jeho mumie v hrobce nalezené Howardem Carterem v roce 1922.
Před časem obdobná digitální rekonstrukce lebky naznačila, jak vypadala žena z Mladečských jeskyní před 31 tisíci lety. I na této rekonstrukci se podílel Cicero Moraes.
|
Koněpruské jeskyně leží ve středních Čechách, sedm kilometrů jižně od Berouna v chráněném území CHKO Český kras, nedaleko hradů Křivoklát a Karlštejn. Objeveny byly v roce 1950 a pro veřejnost zpřístupněny roku 1959. Vznikly v devonských vápencích starých až 410 miliónů let. Jsou vyvinuty ve třech výškových úrovních s denivelací více než 70 metrů. Jejich celková délka přesahuje 2 kilometry, zpřístupněno je cca 620 metrů. Ve svrchním patře byla v 15. století tajná penězokazecká dílna. Jeskyně jsou jedinečné svou opálonosnou výzdobou a paleontologickými nálezy, dokládajícími vývoj přírody za posledních 1,5 miliónu let. Koněpruské jeskyně mají v dubnu až říjnu otevřeno 7 dnů v týdnu. Plné vstupné stojí 210 Kč, snížené 170 Kč a dětské 110 Kč.
|
Zdroj: Tisková zpráva
Vložil: Markéta Vančová