Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Do míst, kde zmírající čeština dostala dýchání z úst do úst a znovu se postavila na nohy. Český poutník

24.08.2019
Do míst, kde zmírající čeština dostala dýchání z úst do úst a znovu se postavila na nohy. Český poutník

Autor: Wikimedia

Popisek: Rodný dům Josefa Jungmanna, který je zároveň stálou expozicí a pomátníkem předního českého obrozence

FOTOGALERIE Možná vás dnešním výletem trochu zmateme, vydáme se totiž na Krušnou horu, ale přitom zůstaneme ve středních Čechách. Jak je to možné? Krušná hora nacházející se 609 metrů nad mořem totiž leží přibližně deset kilometrů od okresního města Berouna. Jde o jeden z nejvýraznějších kopců Křivoklátska. Proslavila se zejména těžbou železné rudy, která zde probíhala už od keltských dob.

Na Krušnou horu se vydáváme z obce Hudlice, která je rodištěm slavného filosofa a českého buditele Josefa Jungmana. Jeho rodný dům a zároveň památník Josefa Jungmanna se nachází poblíž návsi, v centru obce Hudlice. Jedná se o typickou staročeskou roubenou chalupu z roku 1718. Uvnitř najdeme dobové zařízení a také expozici, která nám představuje život a dílo Josefa Jungmanna. Před chalupou stojí od roku 1873 památník s Jungmannovou bustou z novojáchymovské litiny.

Něco o Jungmanovi

„Dne 16. července 1773 narodilo se Tomáši a Kateřině Jungmannovým šesté dítě, chlapec, který byl za několik dní pokřtěn v místním roubeném kostelíku jménem Josef Jakub. Po Josefovi následovali ještě čtyři sourozenci a tak 10 dětí žilo a vyrůstalo pod střechou staré doškové chalupy. Jejich mládí se dozajista nelišilo od života ostatních vesnických dětí. Jen snad to, že Josef a záhy i mladší bratři Antonín a Jan jevili bystrost a nadání, rozhodlo, že rodina ševce Jungmanna se odhodlala dát všechny tři na studie.

Všichni tři se zapojili do národního obrození. Psali knihy, každý ve svém oboru, ovšem nejjasnější hvězdou tohoto triumvirátu stal se Josef, který si vybral úkol nejtěžší: vzkřísit, očistit a zachránit český jazyk. V době, ve které tito lidé žili, náleželo české království k habsburské koruně. Vladaři tohoto rodu se snažili všemi prostředky poněmčit poddané neněmecké národy. V úřadech, ve školách, v kostelech zněla němčina, která se pozvolna stávala jazykem vzdělanců. Kolik tehdejších osobností psalo o českém národě a pro český národ svá díla německým jazykem, protože věřili, že ‘chudým‘ českým jazykem není možné psát vědecká a odborná díla. Čeština se vytrácela z měst na venkov a jen prostí lidé zachovávali si svoji mateřštinu v čisté podobě. K těmto pramenům se museli naklonit všichni, kdo chtěli zabránit národní tragédii, kdo chtěli vzkřísit rodný jazyk!

Josef Jungmann, profesor a vychovatel, stává se osobností, kterou vynáší proud do čela boje. Již v Litoměřicích, prvním místě svého působení, kde vyučuje 16 let na německém gymnáziu, upřesňuje si svůj národní a světový názor a spolu s hrstkou nadšenců, k nimž patří i pozdější libuňský děkan Antonín Marek, vydají se za svým cílem. Je to v prvé řadě péče o český jazyk a v řadě druhé, stejně významné, vytyčili svůj vztah k ostatním slovanským národům,“ píše se mimo jiné v hudlické kronice.

Hudlická skála z buližníku

Ale zpět k našemu výletu. Napojujeme se na modrou turistickou značku, která nás nejdříve přivádí k Hudlické skále. Po zdolání prudkého výstupu staneme na skále, kterou tvoří hornina zvaná buližník a v jejím nitru je puklinová nekrasová jeskyně, jejíž délka je 19 m. Z vrcholu skály se naskýtá krásný výhled do okolní krajiny.

Od skály se vracíme po modré značce zpět na okraj Hudlice a míříme k cíli dnešního výšlapu Krušné hoře. Cesta vede smíšeným lesem a v tomto čase na ní potkáváme několik desítek houbařů s bohatými úlovky.

Rozhledna Máminka s 96 schody

Po zdolání převýšení 609 metrů stojíme na nejvyšším bodě Krušné hory, který je označen kamenným hranolem. Na tomto bodě stála již před téměř sto lety dřevěná triangulační věž, která sloužila k tehdejšímu způsobu zaměřování pozemků zeměměřičských úřadů. V těsném sousedství vrcholu stojí od roku 2015 rozhledna Máminka, jejíž stavbu inicioval jeden z občanů obce, aby tak vzdal čest své, ale i všem ostatním, maminkám. Peníze na stavbu rozhledny věnovala řada drobných dárců, každý z nich má na rozhledně jeden svůj schod. K vyhlídkové plošině jich vede celkem 96. Z výšky 33 metrů se pak můžete kochat výhledy na Šumavu, Klínovec či Ještěd.

Gabriela dávala rudu do roku 1967

Od rozhledny nás modrá značka přivádí na rozcestí u bývalého dolu Gabriela. Těžba železné rudy probíhala v oblasti Krušné hory již v období keltského osídlení o čemž vypovídají četné archeologické nálezy železných nástrojů. Dobývání železné rudy se zde dále rozvíjelo až do 1. poloviny 20. století, kdy se zde vytěžená ruda zpracovávala v dnes již zaniklých železárnách v Králově Dvoře. V 50. letech 20. století byl proveden podrobný průzkum ložisek železné rudy. Poslední ruda byla z dolu Gabriela vyvezena v roce 1967. Na dalších místech Krušné hory pak probíhala až do roku 1973, kdy byla kvůli neefektivnosti ukončena. Kromě budovy dolu Gabriela jsou zde patrny zbytky dolu Krušná hora a další pozůstatky důlní činnosti.

U Gabriely naše dnešní putování končí. Mějte krásný předposlední prázdninový víkend a putování zdar!

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace