Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vzpomínkový akt na nádraží v Berouně připomene hrdiny odboje

08.08.2013
Vzpomínkový akt na nádraží v Berouně připomene hrdiny odboje

Autor: archiv

Popisek: Berounské nádraží

Vzpomínkový akt, který se dnes v 11 hodin uskuteční na berounském vlakovém nádraží, připomene protinacistickou sabotáž na železnici mezi Berounem a Srbskem z roku 1943. Od sabotáže u Srbska totiž letos uplyne 70 let.

Stredoceskenovinky.cz o tom informoval Jiří Topinka ze Státního okresního archivu Beroun.

První "horká" akce s výbušninou

Berounsko se již od prvních dnů německé okupace zařadilo mezi regiony s velmi silným odbojovým hnutím. Bohužel, během dvou tří let se jej nacistům podařilo téměř zlikvidovat; poslední ranou v tomto směru se stala heydrichiáda. Po ní odbojové hnutí stagnovalo a jen velmi pomalu nabíralo dech. O to více znamenal každý odvážný čin, který by dal Němcům na srozuměnou, že protektorát není jen poslušnou zásobárnou zbraní a proviantu.

Osmého srpna 1943 krátce po třetí hodině v noci otřásly nočním tichem tři mohutné detonace na železniční trati mezi Berounem a Srbskem. Šlo o vůbec první „horkou“ akci s použitím výbušnin na železnici v Čechách, která přišla jen pár dní po úmyslném vykolejení vlaku u Lochovic. Výbuch poškodil koleje v obou směrech a provoz na dráze se až do dopoledních hodin zcela zastavil.

Kladenské gestapo se ocitlo pod velkým tlakem

Nedošlo tedy k nějakým velkým škodám, ale o to vůbec nešlo, tento čin měl velký symbolický význam a nacisté si to velmi dobře uvědomovali – rozrušil nejen státního tajemníka K. H. Franka, ale ohlas našel i u Hlavního úřadu říšské bezpečnosti v Berlíně.

Kladenské gestapo se ocitlo pod velkým tlakem, aby co nejrychleji odhalilo pachatele. To jim usnadnila skutečnost, že poslední čtvrtá nálož selhala a podařilo se jim objevit obal od jedné nálože. Zásadní úlohu však sehrál velmi nebezpečný konfident v řadách komunistické strany J. Fiala. Ten se postaral o likvidaci III. ilegálního vedení v Berouně v srpnu téhož roku. Díky tomu gestapo vědělo, že za touto sabotáží, i dalšími akcemi, jež na Podbrdsku následovaly, stojí partyzánská skupina komunisty Jaroslava Neliby.

Čekající smrt

Neliba, jenž byl jedním z prvních organizátorů českého partyzánského hnutí, unikal až do poloviny listopadu 1943, kdy byl dopaden. Dlouhé týdny odolával mučení, než podlehl; jeho život vyhasl v pankrácké sekyrárně 13. prosince 1944. Již o rok dříve, 8. prosince 1943, gestapo dopadlo pětici odvážlivců ze Stradonic – strůjců železniční sabotáže, kteří ještě tentýž měsíc stanuli tváří tvář popravčí četě v terezínské Malé pevnosti.

Duchovního strůjce sabotáže, profesora berounské obchodní akademie Františka Urbana, nacisté odvlekli z Terezína do Německa. Smrt na něj čekala až 28. září 1944 v neblaze proslulé věznici v Mnichově-Stadelheimu. Jejich hrdinství připomíná pamětní deska na berounském nádraží, u které se bude 8. srpna vzpomínkový akt konat.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Vložil: Redaktor KL

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace