Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vzpomínkový akt na nádraží v Berouně připomene hrdiny odboje

08.08.2013
Vzpomínkový akt na nádraží v Berouně připomene hrdiny odboje

Autor: archiv

Popisek: Berounské nádraží

Vzpomínkový akt, který se dnes v 11 hodin uskuteční na berounském vlakovém nádraží, připomene protinacistickou sabotáž na železnici mezi Berounem a Srbskem z roku 1943. Od sabotáže u Srbska totiž letos uplyne 70 let.

Stredoceskenovinky.cz o tom informoval Jiří Topinka ze Státního okresního archivu Beroun.

První "horká" akce s výbušninou

Berounsko se již od prvních dnů německé okupace zařadilo mezi regiony s velmi silným odbojovým hnutím. Bohužel, během dvou tří let se jej nacistům podařilo téměř zlikvidovat; poslední ranou v tomto směru se stala heydrichiáda. Po ní odbojové hnutí stagnovalo a jen velmi pomalu nabíralo dech. O to více znamenal každý odvážný čin, který by dal Němcům na srozuměnou, že protektorát není jen poslušnou zásobárnou zbraní a proviantu.

Osmého srpna 1943 krátce po třetí hodině v noci otřásly nočním tichem tři mohutné detonace na železniční trati mezi Berounem a Srbskem. Šlo o vůbec první „horkou“ akci s použitím výbušnin na železnici v Čechách, která přišla jen pár dní po úmyslném vykolejení vlaku u Lochovic. Výbuch poškodil koleje v obou směrech a provoz na dráze se až do dopoledních hodin zcela zastavil.

Kladenské gestapo se ocitlo pod velkým tlakem

Nedošlo tedy k nějakým velkým škodám, ale o to vůbec nešlo, tento čin měl velký symbolický význam a nacisté si to velmi dobře uvědomovali – rozrušil nejen státního tajemníka K. H. Franka, ale ohlas našel i u Hlavního úřadu říšské bezpečnosti v Berlíně.

Kladenské gestapo se ocitlo pod velkým tlakem, aby co nejrychleji odhalilo pachatele. To jim usnadnila skutečnost, že poslední čtvrtá nálož selhala a podařilo se jim objevit obal od jedné nálože. Zásadní úlohu však sehrál velmi nebezpečný konfident v řadách komunistické strany J. Fiala. Ten se postaral o likvidaci III. ilegálního vedení v Berouně v srpnu téhož roku. Díky tomu gestapo vědělo, že za touto sabotáží, i dalšími akcemi, jež na Podbrdsku následovaly, stojí partyzánská skupina komunisty Jaroslava Neliby.

Čekající smrt

Neliba, jenž byl jedním z prvních organizátorů českého partyzánského hnutí, unikal až do poloviny listopadu 1943, kdy byl dopaden. Dlouhé týdny odolával mučení, než podlehl; jeho život vyhasl v pankrácké sekyrárně 13. prosince 1944. Již o rok dříve, 8. prosince 1943, gestapo dopadlo pětici odvážlivců ze Stradonic – strůjců železniční sabotáže, kteří ještě tentýž měsíc stanuli tváří tvář popravčí četě v terezínské Malé pevnosti.

Duchovního strůjce sabotáže, profesora berounské obchodní akademie Františka Urbana, nacisté odvlekli z Terezína do Německa. Smrt na něj čekala až 28. září 1944 v neblaze proslulé věznici v Mnichově-Stadelheimu. Jejich hrdinství připomíná pamětní deska na berounském nádraží, u které se bude 8. srpna vzpomínkový akt konat.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Vložil: Redaktor KL

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace