Cestou českých králů ze Srbska do Berouna. Kterak jsem na zakázanou cestu vešel. Český poutník
20.01.2019
Foto: René Flášar
Popisek: Nádherný pohled na Tetín
FOTOGALERIE Na nedělní výlet se vydáme po stopách českých králů. Tedy alespoň po části takto pojmenované trasy. Čeká nás sedmikilometrová cesta ze Srbska do Berouna. Do Srbska se nejlépe dostanete osobním vlakem, z Prahy jezdí každou půlhodinu a do cíle vás doveze za 45 minut.
Po výstupu z vlaku přecházím úzký most přes Berounku, procházím přes malou náves s lavičkou a turistickými rozcestníky a na zdi informačního centra zjišťuji, kam až vystoupala voda z řeky při jednotlivých povodních, které obec postihly. Pak už se ocitám na nábřeží řeky a vydávám se k Berounu.
Pozor, padá kamení
Procházím kolem Berounky, kochám se krajinou a mávám na protější straně jedoucím vlakům. Pomalu se blížím ke skalním masivům, když najednou stojím před značkou zakazující vstup osobám s dovětkem, že hrozí pád kamenů. Chvíli váhám, zda svoji cestu neukončit a poslušně se nevrátit zpět k vlaku, když ale potkávám několik dalších turistů, které značka nijak nevzrušuje, pokračuji také dál.
Procházím pod skalními masivy nesoucí jména jako například: Štítek, Blážina stěna, Vlastina stěna, Stěna kotlů, Kotlík, Pupek. V létě jsou tato místa rájem horolezců i jeskyňářů. Ti se zaměřují hlavně na Barrandovu jeskyni. Ta dostala jméno po známém výzkumníkovi Joachimovi Barrandeovi, který se zajímal o geologii a nálezy fosílií při výzkumech v Českém krasu.
Jeskyně jako panelák… několikapatrová
Jeskyně se skládá z několika pater. V nižších patrech vedou úzké chodby o délce přibližně 200 metrů. Ve vyšších partiích jeskyně hned za vstupem byly v minulosti nalezeny vzácné archeologické nálezy.
Zákaz vstupu po pár stovkách metrů opět končí a od lokality zvané V Kozle už opět šlapu po legální cestě… Od místních se pak ještě dozvídám, že zákaz byl vydán už v roce 2017, kdy město Beroun odstraňovalo uvolněné kamení a z bezpečnostních důvodů cyklostezku v této části uzavřelo. „Pak ji buď zapomněli odstranit, případně ji tam nechali z bezpečnostních důvodů, kdyby se něco stalo, aby byli chráněni, všichni tudy ale stejně chodíme,“ podotýkají místní chalupáři.
Podzemní továrna a radioaktivní jeskyně
Dalším oblíbeným místem, možná dokonce tím nejoblíbenějším, na trase mezi Srbskem a Berounem je bývalý vápencový lom Alkazar. Těžba v něm probíhala ještě v první polovině 20. století a dokonce odtud vedla úzkokolejná trať směrem na Beroun. Na konci 2. světové války zde vznikl systém podzemních prostor, ve kterých měla fungovat podzemní továrna na výrobu leteckých motorů. Projekt ale nebyl dokončen a v 50. letech 20. století byla část prostor využita k uskladnění radioaktivního odpadu z jáchymovských dolů. Tyto prostory jsou dnes uzavřeny betonovými clonami. Dnes je stěnový etážový lom oblíbeným místem skalních lezců.
Další cesta už vede klidným a nenáročným terénem podél jakoby líně tekoucí řeky. Na protějším břehu je možné obdivovat Tetínské skály s dominujícím kostelem svatého Jana Nepomuckého, který se z tohoto prostoru ční k nebesům již od 14. století.
Na začátku Berouna opouštím cestu českých králů a do cíle, který je na vlakovém nádraží, docházím po cestě Vojty Náprstka. Mějte klidnou neděli a vždy pevné boty na cestách.

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.
Vložil: René Flášar