Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Máme světový unikát. Zámecký park rozdělený na dvě části... dálnicí. Český poutník

27.10.2018
Máme světový unikát. Zámecký park rozdělený na dvě části... dálnicí. Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Zámek v Králově Dvoře

FOTOGALERIE Na dnešní, nejspíš poslední slunečné putování, vás zvu do oblasti Českého krasu. Má dnešní cesta vede z městečka Králův Dvůr do Berouna. Čeká na mě unikátní zámecká zahrada, rozhledna Děd a kaple Panny Marie Bolestné. Tak hurá na výlet!

Svoji cestu začínám již tradičně u železniční zastávky. Ta v Králově Dvoře je momentálně v rekonstrukci, ostatně stejně jako celé berounské nádraží. Z provizorní zastávky se vydávám po zelené značce směrem k rozhledně na kopci zvaný Děd. Nejdříve ale musím projít samotným Královým Dvorem.

Světový unikát: zámecký park rozděluje dálnice

Kousek za nádražím míjím nově opravenou budovu radnice a po několika desítkách metrů se zastavuji u největšího zdejšího turistického lákadla. Zámek Králův Dvůr nechal postavit Jan mladší z Lobkovic v roce 1585. O několik let později se stává majetkem krále a je využíván jako lovecký zámek.

V roce 1860 zámek zakoupil Emil Egon kníže z Fürstenbergu, který jej začal pronajímat různým zájemcům. Ti se k zámku nechovali vždy zrovna nejlépe a prováděli na něm jen základní údržbu. V roce 1945 připadá na základě Benešových dekretů zámek státu.

Zámek se stal sídlem zemědělského učiliště a sloužil i jako skladiště brambor. Těžká rána pro něj přichází koncem sedmdesátých let minulého století, kdy je rozhodnuto, že jeho zámecký park bude protnut dálnicí D5. Na dvě částí je zámecký areál definitivně rozdělen v roce 1989, kdy po dálnici projely první automobily. Zámek tím získává světový unikát, na který ale nemůže být příliš pyšný.

Dlouhé hledání vlastníka

Možná i to se po roce 1989 stalo jednou z příčin, že zámek dlouho nemohl najít kupce a postupně chátral. Na lepší časy se zámku začalo blýskat v roce 2000, kdy dostal nového pána. Ten započal ihned s opravami a pořádáním kulturních akcí. Zhruba deset let se zámku dařilo dobře a znovu se probouzel do krásy. Soukromému investorovi ale postupně přestaly na opravu stačit finanční prostředky. Od roku 2015 je tak zámek ve vlastnictví města Králův Dvůr. Sídlí zde knihovna a probíhá další rekonstrukce, která má umožnit pořádání společenských a kulturních akcí.

Rozhledna Děd, první, kterou postavili turisté

Po prohlídce zámku pokračuji dál prakticky přes celé městečko až k lesu, kde začíná prudké a dlouhé stoupání. Po dvou kilometrech konečně stojím před rozhlednou Děd, která se pyšní přídomkem, že jde o první, kterou postavil Klub českých turistů. Stalo se tak v roce 1893.

Popravdě, rozhled zde není příliš velký, lepší pohled na Beroun a okolí se mi naskytl přibližně v polovině stoupání na vykácené planině, ale rozhledna je rozhodně zajímavá a stojí za návštěvu.

Po naučné stezce ke kapli

Pod Dědem měním zelenou značku za modrou a pokračuji k Berounu. Modrá značka v těchto místech kopíruje Talichovu naučnou stezku. Václav Talich byl legendární dirigent a vášnivý turista. Stezka vede místy, kudy dirigent chodíval a seznamuje turisty se životem Václava Talicha a zajímavostmi zdejší přírody.

Má dnešní cesta končí u kaple Panny Marie Bolestné na okraji Berouna, která byla vystavěna v letech 1894–95 v pseudogotickém slohu podle projektu významného architekta a renovátora hradu Karlštejna Josefa Mockera.

Mějte se krásně a putování zdar!

 

Tato reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace