Po návsi nejstarší české vesnice, která ožila už za paleolitu. Český poutník
29.09.2018
Foto: René Flášar
Popisek: Tetín jako na dlani
FOTOGALERIE Na dnešní výpravu se vydáme do obce Tetín nedaleko Berouna. Tetín se může pochlubit nejen krásnou okolní přírodou, ale také bohatou historií sahající od doby kamenné, přes Přemyslovce, až do minulého století. V obci se proto nachází spousta přírodních i historických památek. Tak vzhůru do Tetína.
Z berounského vlakového nádraží nás k obci přivádí modrá turistická značka. Kousek před Tetínem si ale ještě uděláme malou odbočku a vydáme se po naučné stezce Tetínské vyhlídky II. poznávat blízký kopec Damil. Jde o vrch, nacházející se mezi Tetínem a Berounem s nadmořskou výškou 396 metrů. Jeho jižní a východní strana sloužila v dřívějších letech jako vápencový lom, a proto jsou zde vidět četné skalní odkryvy. Těžba kamene zde probíhala od středověku a místní vápenec byl použit například na stavbu budovy radnice v Berouně, nebo při budování terezínské pevnosti. Naučná stezka má deset zastavení, které nám přibližují krajinu pod vrcholem Damilu. Při cestě je vidět Tetín i jeho malebné okolí doslova jako na dlani. Prostřednictvím informačních tabulí se seznamujeme s dávným osídlením, těžbou vápence, historií místní malodráhy a dalšími zajímavostmi tohoto kraje.
Nepřístupný zámek, muzeum plné dokumentů a pověstí
Po modré značce vzápětí docházíme až na tetínské náměstí 9. května. Na jeho začátku stojí, bohužel veřejnosti nepřístupný, zámek. Obdélná patrová budova zámku vznikla v 18. století pro rodinu Vojáčků. V této době byl zámek místem setkání významných osobností, jezdili sem například Jungmann, Dobrovský nebo F. L. Čelakovský.
Naproti zámku se nachází tetínské muzeum. Právě zde se můžeme více dozvědět o pověsti o založení Tetína. Ta praví, že o založení Tetína se zasloužila jedna z Krokových dcer Teta. Stalo se tak na počátku křesťanství a s pobytem prvních Přemyslovců na Tetíně. V muzeu jsou dále umístěny i dokumenty vážící se k duchovnímu odkazu svaté Ludmily, která na Tetíně vychovávala budoucí knížata Václava a Boleslava.
Sousedské kostely
O kousek dál na náměstí stojí kostely svaté Kateřiny a Ludmily. Románský kostel svaté Kateřiny ze 12. století je jednou z důležitých dominant obce. Při opravě v roce 1929 byl z jeho střechy odstraněn kamenný kříž a zazděn do zdi hřbitůvku u kostela. Oltář je křídlový s obrazem od J. Hellicha malovaným na dřevě. Na podstavci křídel je namalován Ježíškův vítězný průvod.
V těsném sousedství Kateřiny byl v 80. letech 17. století postaven v barokním slohu kostel svaté Ludmily. Interiér kostela je jednolodní s plochou klenbou a kamenným barokním oltářem.
Zřícenina hradu a výhled do krajiny
U kostelů začíná naučná stezka Tetínské vyhlídky, která nás prostřednictvím 5 zastávek podrobně seznamuje s historií a zajímavostmi obce Tetín, kde se nacházelo přemyslovské hradiště nebo raně středověký přemyslovský hrad, jehož pozůstatky jsou patrné dodnes. Je možné si prohlédnout dochovanou severozápadní část, kde můžeme vidět spodní část věžovité brány, zbytky zdiva hradního paláce a hluboký příčný příkop. Středověký kamenný hrad byl postaven kolem roku 1288. Jen pár kroků od zříceniny se vám naskytne úchvatný výhled do údolí řeky Berounky a na blízké vápencové skály.
Než se vrátíme zpět do centra obce a budeme pokračovat k cíli dnešní cesty, uděláme si ještě malou odbočku ke kostelu svatého Jana Nepomuckého. Jde o nejstarší ze tří současných kostelů v Tetíně. Románský, barokně přestavěný kostel ze 14. století, nabízí k vidění oltář z období baroka s obrazem malovaným na plátně, s motivem poutníka Jana Nepomuckého přicházejícího do Staré Boleslavi.
Kodská jeskyně pro odvážné
Poté už opouštíme Tetín a podél Kodské jeskyně míříme k obci Srbsko. Odvážnější povahy mohou nahlédnout do sedmnáct metrů dlouhé chodby Kodské jeskyně, která patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám Českého krasu. Nálezy zvířecích kostí, keramiky nebo drobných mincí z období Husitů, dokládají osídlení jeskyně od dob středního paleolitu až po středověk.
Naše cesta následně končí na železniční zastávce Srbsko, odkud míříme vláčkem do svých domovů. Přeji vám krásné podzimní dny a putování zdar!

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.
Vložil: René Flášar