Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Za prvním českým poustevníkem: Svatý Jan pod Skalou. A za trampy v Srbsku... Český poutník

01.04.2018
Za prvním českým poustevníkem: Svatý Jan pod Skalou. A za trampy v Srbsku... Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Poutník se vypravil i k místním lomům

FOTOGALERIE Na první jarní výlet mířím do Srbska, ale nebojte, na Balkán se nevydám. Cíl dnešní cesty leží jen pár desítek kilometrů od hlavního města. Zvu vás na romantickou cestu z Vráže u Berouna, přes obec Svatý Jan pod Skalou do obce Srbsko.

Ze smíchovského nádraží mě do Vráže přiváží lokálka po 45 minutách poklidné jízdy. Společně se mnou vystupuje i většina cestujících. Je jasné, že míří stejným směrem jako já. Zatímco oni se vydávají rovnou ke „Svatému Jánu", já se ještě chvíli zdržuji ve Vráži.

Na hřbitov přes dálnici

Dominantou vesnice, kterou trochu nešťastně obepíná dálnice na Plzeň, je kostel svatého Bartoloměje z první poloviny 14. století. Dočkal se dvojí přestavby a současnou podobu získal v roce 1907. Nejkrásnější pohled na obec je z místního hřbitova, na němž má hrob i operní pěvkyně Marta Krásová. Škoda jen, že mezi obcí a hřbitovem vede již zmiňovaná dálnice.

Káva z vody od Svatého Jana

Vydávám se po modré značce ke Svatému Janu pod Skalou. Vstupuji do mladého bukového lesa, z něhož vyjdu prakticky až na začátku turisticky hojně vyhledávané lokality. První písemná zmínka o Svatém Janu pochází z roku 1037. Podle pověsti však měl být prvním zdejším „obyvatelem" poustevník Svatý Ivan. Mezi zdejšími skalami se údajně pohyboval už koncem 9. století.

Ve Svatém Janu je nyní k vidění pseudogotická kaple svatého Maxmiliána, která vznikla v letech 1847 až 1849, kostel svatého Jana Křtitele a barokní benediktinský klášter. Po jeho zrušení tu byla škola, chudobinec a věznice. Dnes je zde uznávaná církevní pedagogická škola.

Zajímavostí je také pod kostelem ukrytá jeskyně, kde měl podle legendy přežívat první poustevník v Čechách. Z jeskyně vyvěrá pramen s údajně léčivou vodou. „Jezdíme pro ni každých čtrnáct dnů. Doma z ní vaříme čaj a kávu, které mají úplně jinou chuť, než když použijeme vodu z kohoutku," říká mi Milan z nedalekého Srbska.

Kříž do nebe

Vynechat nemůžu ani výšlap na skálu, která se za klášterem vypíná do výšky 160 metrů. Zpočátku jde všechno hladce. Potíž nastává před prudkým stoupáním na přírodně-dřevěném schodišti. Po mírném dešti, který skropil krajinu předešlou noc, se z cesty stalo nebezpečné bahnité kluziště. Nakonec se ale živ a zdráv ocitám na vrcholu u dřevěného kříže. Otevírá se přede mnou úchvatný pohled do krajiny. Stačí ale jedno špatné našlápnutí a tato cesta by byla i mou poslední. Na vrcholu totiž není téměř žádné zábradlí. A to které zde je, slouží turistům pro zanechání svého zámku, jako pouto s tímto úchvatným místem.

Solvayovy lomy

Vracím se k rozcestníku pod vrcholem a vydávám se na prohlídku Solvayových lomů, skanzenu těžby vápence v místním lomu Paraple. V létě bych se po zdejší naučné stezce mohl projet úzkorozchodným vláčkem, v březnu ale musím pěšky. Návštěva skanzenu přesto stojí za to. Dozvídám se něco o historii těžby vápence, ale také o horninách v okolí. Zatímco na vrchol skály bych se své děti vzít bál, tato místa by pro ně naopak byla oázou. „Takže někdy v létě na viděnou," loučím se se zdejším areálem a mířím zpět do „nížin".

Ve Svatém Janu pod Skalou se ještě na okamžik zastavuji v Obecním muzeu, které se nachází v budově bývalé školy a dokumentuje historii obce. Naproti muzea je ekoporadna, kde prozradí vše nejen o místních rostlinách, ale také poradí, jak žít v souladu s přírodou a být ohleduplný k sobě i svému okolí.

Všude samá jeskyně

Ze Svatého Jana směřuji do vísky Hostim a dále přes přírodní rezervaci Karlštejn do obce Srbsko. Na geologické naučné stezce míjím několik lomů a mezi stromy jsou vidět zbytky těžních staveb. Za osadou V Kozle pokračuje stezka podél Berounky až do cíle mé dnešní cesty – Srbska.

Vodácká a trempská obec Srbsko je prvně zmiňována v roce 1428. V minulosti se i zde intenzivně těžil vápenec, takže je v okolí řada lomů a nepřístupných jeskyň. Největší z nich je Barrandova jeskyně, která je dlouhá 120 a hluboká 45 metrů. Na průzkum Srbska se ale vydám až někdy příště, dnes už své putování končím na místním vlakové zastávce, odkud se nechám vlakem City Elefant odvézt ke svému domovu.

Vložil: René Flášar

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace