Cizinec bez peněz a přátel sklízel urážky a zažíval projevy rasismu a šikanu. Dokonce kvůli tomu pomýšlel na sebevraždu. Přesto se dokázal odrazit ode dna a stát se hvězdou. Tajnosti slavných
30.04.2016
Foto: ČT
Popisek: Módní návrhář Osmany Laffita
Talentovaný módní návrhář přišel původně z Kuby do Čech studovat hudbu. Po těžkých začátcích se dokázal odrazit z existenčního dna a probojovat se mezi špičky módního průmyslu.
Kuba zalitá sluncem a rozzářená barvami, hravé vzory i luxusní design. To všechno a ještě mnohem víc najdeme v práci módního návrháře kubánského původu Osmanyho Laffity, kterého v současnosti vídají pravidelně diváci televize Barrandov s módní show Popelka. Výstřední umělec, který se nechává inspirovat vším, co vidí kolem sebe, a je mimo jiné znám i tím, že chová na své zahradě v Nižboru u Berouna jako domácího mazlíčka tygra, se vypracoval mezi špičky světového módního průmyslu.
S Dagmar Havlovou ve své pracovně
Bůh mu sice nadělil obrovský talent, o svůj úspěch se musel ale poprat sám a boj to bych zpočátku více než těžký. Dokonce prý občas prožíval tak bezvýchodné situace, že dokonce pomýšlel na sebevraždu. Dnes obléká Ivanu Trump, Dagmar Havlovou či thajskou princeznu Ubol Ratanu, navrhuje i nábytek a módní doplňky. Je bohatý, nosí dlouhý copánek, a i když žije v Česku už déle než dvacet let, s češtinou si moc hlavu neláme. Na to už si ale všichni zvykli a nikomu to nevadí – Osmany si totiž dokáže získat úplně každého svým temperamentem a otevřeností.
Bál se vrátit domů
Osmany Rodriguez Laffita se narodil na kubánském ‘ostrově svobody‘ 3. října 1965 jako nejmladší ze čtyř sourozenců. Jeho otec byl důstojníkem kubánské armády, matka pracovala v diplomatických službách. Velmi známá a populární byla na Kubě i jeho teta Celina Gonzales, která je označována za královnu kubánské lidové hudby. Tatínek byl prý velmi přísný, což zřejmě významně přispělo k tomu, že byl benjamínek rodiny hodně závislý na mamince. Pak se rodiče rozvedli a tehdy jedenáctiletý syn otci jeho odchod od rodiny nikdy neodpustil. Jejich vztahu nepomohlo ani odhalení synovy homosexuality. Zatímco matka se ho snažila pochopit, otec to razantně odmítal a vlídné přijetí nenabízela ani kubánská společnost.
S maminkou
Mladý Osmany vystudoval malířství na prestižní havanské umělecké akademii San Alejandro, poté krátce pracoval jako redaktor jednoho z kubánských módních časopisů. V roce 1987 se vydal na matčino přání na zkušenou do tehdejšího socialistického Československa. Měl studovat pražskou konzervatoř, jenže škola mu nepřinášela uspokojení a zpočátku se mu nelíbila ani naše země. Chtěl zpátky domů, a tak požádal o vyřazení z programu. Místo návratu se ale dočkal přeřazení mezi dělníky, kteří jezdili z Kuby do Čech pravidelně. Živil se tedy v celé řadě dělnických profesích a právě tehdy také zažil první projevy rasismu, šikanu a urážky. Neměl peníze ani přátele.
Zachránila ho Karasová
Po politických změnách v roce 1989 byli jeho krajané posíláni zpět na Kubu, jenže Osmany byl zrovna na horách a opožděného návratu do rodné země se bál, aby nebyl považován za disidenta. A tak raději v Československu zůstal. S pomocí jediného přítele Mirka si zařídil povolení k pobytu a myslel, že všechno bude dobré. Jenže nemohl nikde najít práci – jakmile prozradil svůj původ, bylo po nadějích. Bydlel zadarmo u Mirka, často neměl ani na jídlo a upadal do hluboké skepse. Když už to vypadalo zcela beznadějně, Mirek mu pomohl získat práci v nově vznikající modelingové agentuře Milady Karasové Czechoslovak Models. Díky tomu jeho věhlas postupně rostl, začaly se ozývat nadnárodní módní koncerny a Laffita získal ‘módní ostruhy‘ u značek jako Versace či Kenzo.
Osmanyho bývalá hvězdárna v Nižboru
Zanedlouho přišla nabídka ze španělské firmy, pak potkal svého životního partnera Guye Pascala Gheysense. Ten rozpoznal jeho velký návrhářský talent a pomáhal ho rozvíjet, stál i u zrodu Osmanyho vlastní značky a módního domu v roce 1999. Jedním z jeho klíčových úspěchů se stala zakázka kolekce 140 kostýmů pro výpravu Belliniho opery Norma pro pražské Národní divadlo. Jeho kolekce již mimo jiné zazářila v kolejišti pražského Hlavního nádraží, v hangáru na letišti nebo na střeše garáží Státní opery. Dnes má nepřehlédnutelný návrhář mnohé klienty známých jmen, a to nejen u nás. Patří k nejznámějším osobnostem českého módního průmyslu a španělský módní časopis Vogue En Espanol ho označil za nejlepšího módního návrháře.
Veselka kvůli majetku
Před půldruhým rokem se Osmany se svým přítelem oženil a dosáhl regulérního statutu manželství, přestože české zákony umožňují homosexuálním párům pouze registrované partnerství. Osmay a Guy jsou totiž v České republice stále ještě cizinci, a tak si mohli bez problémů dopřát svatbu v Guyově rodném městě, belgickém Gentu. „V Belgii jsme sice manželé, ale v Čechách jsme svobodní, protože se zde neuznává manželství gayů. To je vážně zajímavá věc,“ vysvětlil známý návrhář. O jejich osudovém rozhodnutí spousta přátel neměla ani ponětí, i když ho plánovali delší dobu.
Svatba s přítelem Guyem
Obřad byl velmi prostý zcela bez svatebčanů, a snoubenci došli na radnici pěšky, což by od extravagantního návrháře nikdo nečekal. „Šlo nám o to zpečetit po jednadvaceti letech naši lásku a ne o divadlo,“ prohlásil Osmany. Mnohem víc je ale motivovalo majetkové uspořádání. „Po svatbě se cítíme vlastně stále úplně stejně. Jediný rozdíl je, že pokud by jeden z nás umřel, tak má podle zákona právo na společný majetek. Jinak by vše dostala rodina,“ dodal.
Výstřední úplně ve všem
Nebyl by to ani Osmany, kdyby výstřednost nepoznamenala i jeho domov. Před téměř dvaceti lety koupil s partnerem budovu bývalé hvězdárny v Nižboru u Berouna, secesní objekt z roku 1908 postupně kompletně zrekonstruoval a při řešení interiérů se samozřejmě nechal inspirovat kubánským koloniálním stylem. „Kuchyň musí být velká, protože se tu pracuje. Udělal jsem ji podobnou, jakou má moje maminka doma na Kubě,“ prozradil v pořadu televize Barrandov Prominenti. Pán domu totiž velmi rád vaří a ještě raději jí. Jediné, co opravdu nemusí, je prý koprovka a česká svíčková s knedlíkem. Velmi neobvyklá je i jeho pracovna, největší místnost v domě, která je umístěna v kupoli.
Osmany se svým mazlíčkem
Mimořádně neobvyklý je rovněž jeho domácí mazlíček. Osmany totiž odjakživa toužil po kočce, jenže v duchu hesla „když už, tak už“ ta jeho váží zhruba tři metráky a spořádá deset kilogramů masa denně. Zpočátku spával ussurijský tygr Badgheera dokonce se svým pánem v posteli, jakmile dospěl, přestěhoval se do vlastního výběhu na zahradě. Na Osmanym je ale velmi závislý, dokonce prý pláče, když návrhář odchází z domova, a při návratu ho pro změnu tak hlasitě vítá, že jsou informováni i všichni sousedé. Badgheera ale zdaleka není jedináček – po Osmanyho pozemku se prohánějí také čtyři koně, rodinka mývalů pávi, několik psů a zhruba tucet koz.
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská