Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zaniklé hradiště a romantický kostelík – místo pro setkávání s minulostí. A předjaří ve vzduchu. Český poutník

23.02.2019
Zaniklé hradiště a romantický kostelík – místo pro setkávání s minulostí. A předjaří ve vzduchu. Český poutník

Foto: René Flášar

Popisek: Kostel svatého Klimenta

FOTOGALERIE Dnes nás čeká prudké stoupání k magickému místu nedaleko Čerčan. Pokud nám to počasí dovolí, navštívíme Zádušní les, magický kostel svatého Klimenta a zaniklé hradiště Lštění. Z hlavní koridorové trati spojující Prahu s jižními Čechami přestupujeme v Čerčanech na místní lokálku, která vozí turisty do romantického Posázaví, k hradu Český Šternberk, nebo k zámku Kácov.

My se lokálkou ale svezeme pouze malou chvíli, vystupujeme hned na první zastávce. Než se vydáme přes obec Lštění k bájenému hradišti, vracíme se kousek před vjezd do zastávky. Na zarostlých kolejích zde stojí zapomenuté a rozpadající se staré vagónky. Od místních se dozvídám, že zde kdysi před mnoha lety chtěl jakýsi spolek založit železniční muzeum, přivezlo se pár vagonů, ale pak vše usnulo, a ty, kteří chtěli budovat velkolepé muzeum železniční techniky, už zde nikdo nikdy neviděl.

Most z roku 1949 stále slouží

Opouštíme toto smutné místo a procházíme Lštěním. Přibližně v půlce obce přicházíme k unikátnímu silničnímu mostu přes řeku Sázavu, který spojuje Lštění s obcí Čtyřkoly, která leží na protějším břehu. Most Bailey bridge, jak se tomuto typu ocelových montovaných mostů po jejich konstruktérovi Donaldu Baileym říká, byl postaven již v roce 1949. Od té doby prošel dvěma většími rekonstrukcemi, naposledy v roce 2012. Projíždět po něm smí vždy pouze jeden osobní automobil, nákladním vozidlům je vjezd zapovězen.

Zamrzlá cesta hrozí pádem, raději volíme strmé stoupání

U mostu se napojujeme na modrou turistickou značku, která nás na konci obce převádí přes koleje a začíná prudké stoupání k hradišti. Cestu nám komplikuje namrzlý led, po kterém hrozí uklouznutí a sjetí zpět dolů. Po několika desítkách metrů tak raději opouštíme značenou cestu a vydáváme se zkratkou přímo po svahu. Strmé stoupání nám dává řádně zabrat, ale pořád je to lepší než cesta po zamrzlé oficiální cestě. Po chvíli se před námi ocitá louka a za ní kostel svatého Klimenta.

Kostel z 9. století třikrát změnil podobu

Původ kostela souvisí se vznikem přemyslovského hradiště v 9. století. Napovídá tomu jak poloha kostela v centrální části hradiště, tak starobylé svěcení a archeologicky doložené pohřebiště z mladší doby hradištní v okolí kostela. Původně se jednalo o románskou stavbu. Jeho podobu změnila gotická přestavba ve 14. století a naposledy barokní přestavba v roce 1730.

Na hřbitově při jižní straně kostela je pohřben politik, novinář a lékař dr. Eduard Grégr (+1907). Pocházel z rodiny geometra. Grégr studoval nejdříve filosofii na Vídeňské univerzitě a následně od roku 1848 medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V roce 1854 získal titul doktora lékařství a působil jako asistent u Jana Evangelisty Purkyně. Roku 1859 se stal docentem na lékařské fakultě pražské univerzity. V letech 1861–1862 působil jako redaktor vědeckého časopisu Živa. V této době založil v Praze tiskárnu a společně s bratrem Juliem stál u vzniku hlavního českého politického deníku Národní listy. První číslo vyšlo 1. ledna 1861.

Kterak Přemyslovci hradiště osídlili a krutě s ostatními naložili

Jak již bylo zmíněno, kostel svatého Klimenta byl v minulosti součástí staroslovanského hradiště Lštění, které bylo založeno počátkem 9. století. Výrazný ostroh nad okolní krajinou si pro své opevněné sídlo vyhlídli zřejmě kouřimští Zličané, po nich zde panovali Slavníkovci a od 11. století na hradišti sídlili Přemyslovci, kteří na přelomu století konkurenční vládnoucí rody v Čechách krutě potlačili. V době Spytihněva II. bylo Lštění významnou hraniční pevností přemyslovského státu. Ten zde také nechal věznit Marii, těhotnou manželku svého bratra Vratislava. Podle starých letopisů nakládal kastelán Mstiš s Marií velmi hrubě. A tak ačkoliv byla na přímluvu biskupa Šebíře po měsíci věznění propuštěna a vydala se na cestu do Uher za svým uprchlým manželem Vratislavem, na cestě po mnohých útrapách zemřela.

Je Lštění místem navazování kontaktů s předky?

Přestože hradiště dávno zmizelo v hlubinách plynoucího času, je Lštění stále místem, kam se vydává řada poutníků. Zčásti kvůli romantickému kostelíku, ale svoji roli hraje i celková atmosféra místa. Citlivější lidé zde prý dokáží navazovat duchovní kontakty se svými dávnými předky.

Nevím, tak daleko se nám při naší návštěvě dostat nepodařilo, jisté ale je, že i nás nutilo toto místo k zastavení a přemýšlení o smyslu lidského bytí. Pokud se do Lštění vydáte a budete dumat o životě a smyslu naší pouti na této planetě, budu rád, když mi napíšete, k čemu vaše mysl dospěla. Klidný víkend a putování zdar!

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace