Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zaniklé hradiště a romantický kostelík – místo pro setkávání s minulostí. A předjaří ve vzduchu. Český poutník

23.02.2019
Zaniklé hradiště a romantický kostelík – místo pro setkávání s minulostí. A předjaří ve vzduchu. Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Kostel svatého Klimenta

FOTOGALERIE Dnes nás čeká prudké stoupání k magickému místu nedaleko Čerčan. Pokud nám to počasí dovolí, navštívíme Zádušní les, magický kostel svatého Klimenta a zaniklé hradiště Lštění. Z hlavní koridorové trati spojující Prahu s jižními Čechami přestupujeme v Čerčanech na místní lokálku, která vozí turisty do romantického Posázaví, k hradu Český Šternberk, nebo k zámku Kácov.

My se lokálkou ale svezeme pouze malou chvíli, vystupujeme hned na první zastávce. Než se vydáme přes obec Lštění k bájenému hradišti, vracíme se kousek před vjezd do zastávky. Na zarostlých kolejích zde stojí zapomenuté a rozpadající se staré vagónky. Od místních se dozvídám, že zde kdysi před mnoha lety chtěl jakýsi spolek založit železniční muzeum, přivezlo se pár vagonů, ale pak vše usnulo, a ty, kteří chtěli budovat velkolepé muzeum železniční techniky, už zde nikdo nikdy neviděl.

Most z roku 1949 stále slouží

Opouštíme toto smutné místo a procházíme Lštěním. Přibližně v půlce obce přicházíme k unikátnímu silničnímu mostu přes řeku Sázavu, který spojuje Lštění s obcí Čtyřkoly, která leží na protějším břehu. Most Bailey bridge, jak se tomuto typu ocelových montovaných mostů po jejich konstruktérovi Donaldu Baileym říká, byl postaven již v roce 1949. Od té doby prošel dvěma většími rekonstrukcemi, naposledy v roce 2012. Projíždět po něm smí vždy pouze jeden osobní automobil, nákladním vozidlům je vjezd zapovězen.

Zamrzlá cesta hrozí pádem, raději volíme strmé stoupání

U mostu se napojujeme na modrou turistickou značku, která nás na konci obce převádí přes koleje a začíná prudké stoupání k hradišti. Cestu nám komplikuje namrzlý led, po kterém hrozí uklouznutí a sjetí zpět dolů. Po několika desítkách metrů tak raději opouštíme značenou cestu a vydáváme se zkratkou přímo po svahu. Strmé stoupání nám dává řádně zabrat, ale pořád je to lepší než cesta po zamrzlé oficiální cestě. Po chvíli se před námi ocitá louka a za ní kostel svatého Klimenta.

Kostel z 9. století třikrát změnil podobu

Původ kostela souvisí se vznikem přemyslovského hradiště v 9. století. Napovídá tomu jak poloha kostela v centrální části hradiště, tak starobylé svěcení a archeologicky doložené pohřebiště z mladší doby hradištní v okolí kostela. Původně se jednalo o románskou stavbu. Jeho podobu změnila gotická přestavba ve 14. století a naposledy barokní přestavba v roce 1730.

Na hřbitově při jižní straně kostela je pohřben politik, novinář a lékař dr. Eduard Grégr (+1907). Pocházel z rodiny geometra. Grégr studoval nejdříve filosofii na Vídeňské univerzitě a následně od roku 1848 medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V roce 1854 získal titul doktora lékařství a působil jako asistent u Jana Evangelisty Purkyně. Roku 1859 se stal docentem na lékařské fakultě pražské univerzity. V letech 1861–1862 působil jako redaktor vědeckého časopisu Živa. V této době založil v Praze tiskárnu a společně s bratrem Juliem stál u vzniku hlavního českého politického deníku Národní listy. První číslo vyšlo 1. ledna 1861.

Kterak Přemyslovci hradiště osídlili a krutě s ostatními naložili

Jak již bylo zmíněno, kostel svatého Klimenta byl v minulosti součástí staroslovanského hradiště Lštění, které bylo založeno počátkem 9. století. Výrazný ostroh nad okolní krajinou si pro své opevněné sídlo vyhlídli zřejmě kouřimští Zličané, po nich zde panovali Slavníkovci a od 11. století na hradišti sídlili Přemyslovci, kteří na přelomu století konkurenční vládnoucí rody v Čechách krutě potlačili. V době Spytihněva II. bylo Lštění významnou hraniční pevností přemyslovského státu. Ten zde také nechal věznit Marii, těhotnou manželku svého bratra Vratislava. Podle starých letopisů nakládal kastelán Mstiš s Marií velmi hrubě. A tak ačkoliv byla na přímluvu biskupa Šebíře po měsíci věznění propuštěna a vydala se na cestu do Uher za svým uprchlým manželem Vratislavem, na cestě po mnohých útrapách zemřela.

Je Lštění místem navazování kontaktů s předky?

Přestože hradiště dávno zmizelo v hlubinách plynoucího času, je Lštění stále místem, kam se vydává řada poutníků. Zčásti kvůli romantickému kostelíku, ale svoji roli hraje i celková atmosféra místa. Citlivější lidé zde prý dokáží navazovat duchovní kontakty se svými dávnými předky.

Nevím, tak daleko se nám při naší návštěvě dostat nepodařilo, jisté ale je, že i nás nutilo toto místo k zastavení a přemýšlení o smyslu lidského bytí. Pokud se do Lštění vydáte a budete dumat o životě a smyslu naší pouti na této planetě, budu rád, když mi napíšete, k čemu vaše mysl dospěla. Klidný víkend a putování zdar!

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace