Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jak jsme nenašli tajnou chodbu na zámek, ale přesto se k němu podívali. Český poutník

16.02.2019
Jak jsme nenašli tajnou chodbu na zámek, ale přesto se k němu podívali. Český poutník

Foto: René Flášar

Popisek: Zámek Konopiště

FOTOGALERIE Dnešní výlet začneme na hradišti Chvojen a po červené turistické značce doputujeme až k zámku Konopiště. Společně budeme poznávat historii bývalého hradiště, hledat tajemnou chodbu a obdivovat konopišťský zámek.

Na bývalé středověké hradiště se dostáváme ze zastávky autobusu ve vsi Vatěkov, odkud k němu vede polní cesta. V zimě se sice místy ztrácí, ale podle mapy či chytrého telefonu se cíl dá najít. Hradiště Chvojen obývali v raném středověku Slované. V jeho sousedství postupně vystavěli též stejnojmennou vesnici. Centrální část hradiště se později přeměnila v opevněný dvorec. Chvojen je jednou z mála objevených a doložených lokalit tohoto typu na našem území. Z rozsáhlého hradiště se ale do současnosti zachoval pouze malebný románský kostel svatého Jakuba a Filipa z roku 1217. Mnoho nezůstalo ani z vesnice, tu dnes připomíná pouze hospodářský dvůr.

Tajemný kostel svatého Jakuba

Dominantou celého návrší je tribunový kostel svatého Jakuba a Filipa, který byl postaven jako součást raně středověkého opevněného dvorce v roce 1217. Dnešní podobu získal při úpravách započatých v roce 1904 tehdejším majitelem konopišťského panství Františkem Ferdinandem d'Este. Během oprav byly na stěnách objeveny a restaurovány pozoruhodné fresky převážně s náboženskými motivy. Vedle vchodu najdeme ale překvapivě i fresku s obrazem slavného starověkého Ptolemaiova modelu sluneční soustavy, kde je země středem vesmíru.

Kostelík na Chvojně je ale opředen i několika tajemstvími. Říká se například, že k němu vede vyzděná podzemní chodba ze zámku Konopiště. Ta je údajně na několika místech tak široká, že se v ní vyhnou dva jezdci na koních. A protože je okolí Konopiště podzemními chodbami doslova protkané, nemusí jít jen o báchorku. Chodbu ale zatím nikdo neobjevil.

Že by výzva? Jo, výzva! Pečlivě procházíme celý hřbitov a okolí kostela, bohužel po nějakém vstupu do podzemí není ani vidu ani slechu. Prozkoumáváme i blízký opuštěný ovocný sad, ale ani tady nejsme úspěšní. Letité tajemství tak i nadále zůstane neobjasněno…

Rybník, naučné stezky a křížová cesta

Se smutkem z neúspěšného hledání podzemní chodby opouštíme bájné místo a kolem opuštěného, ale zjevně rekonstruovaného dvora se vydáváme po červené značce směr Konopiště. Po kilometru a půl přicházíme ke Konopišťskému rybníku. Nyní sice hladinu přikrývá tenká ledová vrstva, ale v létě patří toto místo k vyhledávaným koupacím lokalitám. Rybník nabízí převážně travnaté pláže a k dispozici je i parkoviště.

Od hráze rybníka se můžete vydat na dvě naučné stezky. Jedna vás seznámí s historií zámeckého parku, druhá nabídne poznání zdejších stromů. My se ale vydáváme přes křížovou cestu, kterou nechala v roce 1775 postavit vdova po Františku Václavovi Vrtbovi Marie Anna hraběnka O'Kellyová. Dodnes se dochovalo 14 zastavení a lurdská jeskyně s křížem z roku 1905.

Za současný vzhled vděčí konopišťský zámek Františkovi Ferdinandovi d’Este

Po seznámení s křížovou cestou nás naše nohy dopravují až k bráně zámku. Ten je ale v únoru pro veřejnost uzavřen, takže jej můžeme obdivovat pouze zvenčí. Na webových stránkách zámku se pak dovídáme, že základem konopišťského zámku byl raně gotický hrad z přelomu 13. a 14. století, postavený ve stylu francouzského kastelu. Rohy stavby byly osazeny čtyřmi věžemi, další tři věže vycházely z průčelí. Po renesančních úpravách přišlo baroko a s ústupem obranné funkce snížení šesti věží do úrovně pater.

Převratnými změnami prošel zámek v době, kdy ho vlastnil arcivévoda František Ferdinand d’Este. Na jeho rozkaz byl zámek přestavěn podle zásad historizujícího romantismu, jeho okolí upraveno v rozlehlý park a vznikl Růžový sad. Arcivévoda shromáždil na zámku obrovskou řadu cenných předmětů, rozsáhlá je například sbírka zbraní a výzbroje.“

Naše dnešní výprava u konopišťského zámku končí. Pokud se chcete vypravit nejen do okolí zámku, ale poznat i jeho interiéry, musíte si počkat na poslední březnový víkend, kdy se jeho brány otevřou v letošní turistické sezóně poprvé. Mějte příjemné zimní dny a těšte se na jaro, současné sluneční paprsky nám už dávají znamení, že tato doba se rychle blíží! Putování zdar!

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar