Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jako za starých dobrých časů. Z Prahy na vejminek do pyšelského zámku. Český poutník

14.10.2018
Jako za starých dobrých časů. Z Prahy na vejminek do pyšelského zámku. Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Pyšelský zámek, teď domov pro seniory

FOTOGALERIE Na dnešní putování po středočeském kraji vás zvu do malebných Pyšel ležících nedaleko Benešova. Při cestě na nás čeká muzeum kočárů, zámek, Loretánská kaple a řada dalších zajímavostí. První písemná zmínka o Pyšelech pochází z roku 1295, kdy je jako jejich tehdejší majitel zmiňován Předbor z Pyšel. Historie města ale pravděpodobně sahá až do 11. století, což dokládají četné archeologické nálezy i románský původ kostela Povýšení svatého Kříže.

Z historických materiálů se dále dozvídám, že: „Pyšely byly povýšeny na město poprvé v roce 1703 císařem Leopoldem I. na základě žádosti Františka Antonína Halleweina, který do pyšelského znaku také daroval část svého erbu, a to orlí křídlo. O status města Pyšely přišly kolem roku 1946 a znovu jim byl navrácen 30. ledna 2007.“

Muzeum kočárů a povozů

Vybaven vědomostmi vystupuji ve stanici Pyšely z vlaku, ale vzápětí zjišťuji, že jsem v Čerčanech, na jejichž katastru pyšelská zastávka leží. Do samotných Pyšel musím ještě pár kilometrů ujít. Na konci Čerčan míjím zámek Vysoká Lhota. Tento zámeček je poprvé zmiňován už za časů Karla IV. kolem roku 1358. Až do 18. století byl užíván majiteli jako sídlo. Poté však začal sloužit jako sklad a postupně chátral.

Nakonec byl ale zachráněn soukromým investorem a dnes si zde můžete prohlédnout muzeum kočárů a povozů, sedel a postrojů. Dále můžete nahlédnout do sklepení z 11. století s dobovou mučírnou a dozvíte se o historii sídla. Ale musíte mít štěstí, že zámeček navštívíte nejpozději do konce září, kdy zde návštěvní sezóna končí…

Zámek slouží pražským seniorům

Po modré turistické značce vstupuji do lesa a pomalu se blížím k Pyšelům. Dominantou městečka je bezesporu kostel Povýšení svatého Kříže, který pravděpodobně pochází z 12. století. Jeho současná podoba je ovšem novější, poslední přestavbou kostel prošel v letech 1861-62. Za pozornost stojí rokoková kazatelna, cínová křtitelnice z roku 1609 nebo gotický zvon z roku 1461.

Druhou významnou dominantou Pyšel je zdejší zámek. Do jeho útrob se ale nepodíváte. Je využíván Hlavním městem Prahou coby domov pro seniory. Projít se ale můžete po zámeckém nádvoří, kterému vévodí památný dub.

Památný dub

Krásný dub je dominantou nádvoří pyšelského zámku. Legenda hovoří o tom, že: „Roku 1846 pyšelské panství koupil Vilém, kurfiřt z Hessen-Kasselu pro svou choť Karolínu. Na své panství přijeli až o rok později a strávili zde pouhý týden. Před odjezdem zasadili na nádvoří doubek, který je ozdobou zámeckého nádvoří dodnes.“ Pokud legenda nelže, oslavil dub letos své 172. narozeniny. Klobouk dolů.

V nenápadném domku poblíž náměstí můžete navštívit malé městské muzeum. Otevřeno má v sobotu a neděli. Nachystána je zde expozice se sezónní výstavou od dubna do listopadu. Nachází se zde také etnografická a numismatická sbírka, archeologie a historie Pyšel a okolí.

Napodobenina Loretánské kaple

Nad městečkem je k vidění třetí zdejší dominanta – Loretánská kaple. Napodobenina svaté chýše v Lorettu v Itálii, dal postavit hrabě František Antoním Halleweil. V roce 1992 byla obnovena fasáda kaple. Od lorety je krásný výhled na celé Posázaví.

Při cestě zpět na vlakovou zastávku se můžete, stejně jako já, ještě projít po naučné stezce. Trasa stezky začíná v blízkosti rozlehlého golfového hřiště, pak ale pokračuje okruhem po úbočí vrchu Obora. Prostřednictvím 10 zastávek se seznámíte s rostlinami a zvířaty lesa, rybníky nebo historií a současností golfu a obce Pyšely. Nakonec se po modré značce vrátíte zpět do Čerčan na zastávku Pyšely. Pohodu a klid na cestách a putování Zdar!

 

Tato reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace