Přísně tajné! Co vše se v Česku tutlá? A přitom jde o život… Na prvním místě je byznys a pak teprve možná někde zdraví

Foto: Markéta Vančová

Popisek: Místo potravin všude roste řepka...

Reklamou omezená a manipulovaná média nám mnohé zamlčují. Zatímco některé země v Evropě zakazují i potencionálně škodlivé věci, u nás stále byznys kolem nich jenom kvete. Příkladem jsou bezdrátové komunikace, které byly odborníky označeny jako potencionální karcinogen. V Německu nebo Francii už je zakázali alespoň ve školách, u nás mají být do škol naopak zavedeny. Stejně tak u západních sousedů zakazují nejrozšířenější pesticidy. V Česku je tomu spíše naopak.

Odbornice na výživu Margit Slimáková se na svém webu margit.cz se zamýšlí nad řadou současných problémů. Snaží se společně s dalšími  kolegy v rámci projektu „Skutečně zdravá škola“  prosadit, aby se alespoň ve školách vařilo z domácích produktů a nikoliv ze skleníkových výpěstků z celé Evropy i mimo ní. To se týká například geneticky upravené sóji, dovážené z Jižní Ameriky.  Jenže namísto toho, abychom si u nás doma vypěstovali co nejvíce kvalitních potravin, pole jsou osázena řepkou, což vyhovuje našim politikům. Slimáková kritizuje, že produkci řepky podporuje nejen ministr financí, ale také ministr zemědělství a vzkazuje jim, že se řepkou nakrmí auta, ale nikoliv lidé. Podle ní přitom přednostní vaření z kvalitních českých potravin představuje obrovskou příležitost pro ozdravení dětí a celé společnosti.

Povolené karcinogeny

Další upozornění Margit Slimákové je  ještě  závažnější. Upozorňuje, že v  Německu a Holandsku byly zakázány všechny produkty s tzv. glyfosáty, k nimž patří u nás široce užívaný a propagovaný herbicid RoundUp. I když pro lidi i zvířata představuje velmi vážná rizika, je u nás nejvíce aplikovaným pesticidem, nejčastěji se používá na postřik obilovin a olejnin, ale také na hubení plevele na hřištích, zahradách a dalších travnatých plochách.   Jenže výrobce tvrdí, že je naopak bezpečný, což v důsledku zavádějící reklamní kampaně vede k jeho nadužívání. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny však letos glyfosáty zařadila  mezi pravděpodobné karcinogeny, s tím, že mohou mimo jiné způsobovat vznik nádorů, ničit důležité střevní bakterie a narušovat hormonální systém.  Je alarmující, že v Česku se již glyfosáty vyskytují v moči více než poloviny testovaných osob.

Očkování na očkování?

Neméně děsivé je autorčino upozornění na studii, poukazující na to, že ženy, které byly očkovány proti rakovině děložního čípku vakcínou Gardasil (Silgard), mají o čtyřicet procent vyšší riziko infekce dalšími nebezpečnými viry této skupiny. A tak jim nyní lékaři nabízí očkování s novou vakcínou. „Pro mne je uklidňující vidět,  že farmaceutický průmysl myslí dopředu a  s rychlostí blesku nám nabízí řešení problémů, které zapříčiňuje,“ poznamenává ironicky Margit Slimáková. Zprávy o mnoha vedlejších účincích této vakcíny, včetně mnoha úmrtí, jsou u nás zveřejňovány zcela výjimečně. Podle některých kritiků může kontroverzní vakcína Gardasil  dokonce rakovinu způsobovat a nabádají proto k velké opatrnosti. U nás je však nadále propagována v dojemných šotech.

Rizikové wifi

Krajské listy.cz  před časem také upozornily na skutečnost, že ohlašovaná „ Babišova revoluce“ v podobě elektronické evidence tržeb může znamenat fatální ohrožení zdraví  tisíců živnostníků, kteří budou muset hlásit každou utrženou korunu  mobilem nebo tabletem přes wifi sítě. Ve Francii byl nedávno schválen zákon, který výrazně omezuje používání wifi ve školách a trestá nevhodné reklamy. Mobilní zařízení musí být vybavena instrukcemi, vysvětlujícími, jak si lze chránit hlavu před elektromagnetickými vlnami.  Naše ministerstvo zdravotnictví je však přesvědčeno, že nám kvůli elektrosmogu nic nehrozí. A laxní jsou i naši politici, jak  je to zřejmé například z  vyjádření poslance ODS  Jana Zahradníka,  jenž se touto problematikou zabývá: „Nemyslím si, že omezování elektromagnetických polí je správnou cestou, jak zlepšit životní prostředí. Samozřejmě bychom sebe ani své okolí neměli zbytečně vystavovat elektromagnetickému záření, zároveň se musíme postavit například proti snahám omezit wifi připojení, jak k tomu došlo ve Francii. Omezovat přístup k internetu zákonem je útok na základní právo člověka, totiž právo na svobodný přístup k informacím,“ sdělil nám.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.                        

Vložil: Adéla Hofmanová