Až o 18 % se sníží zaměstnanost v lázeňství, přibude 10 tisíc nezaměstnaných

Foto: Profimedia.cz

Popisek: Petici za záchranu českého léčebného lázeňství podepsalo 17 tisíc lidí.

Díky omezování výdajů na lázeňskou péči se letos sníží zaměstnanost v lázeňství až o 18 procent. Řadu nezaměstnaných tak může rozšířit dalších deset tisíc lidí. A vzrostou výdaje na farmaceutické přípravky, které budou muset nahrazovat lázeňskou péči.

Za vše může loňská vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která mimo jiné snižuje počet nemocí, s nimiž se lidí mohou léčit v lázních na útraty veřejného zdravotního pojištění. Délka takovéhoto léčení se u dospělého pacienta snižuje ze čtyř na tři týdny a u vybraných diagnóz bude schválení pobytu podmíněno třeba snížením hmotnosti či nekouřením. Podle zástupců lázeňských míst snížení výdajů z veřejných zdrojů spolu s omezením rozsahu léčebných pobytů, které plně hradí zdravotní pojišťovny, vedlo v řadě lázeňským měst k nenávratné likvidaci péče s dopady na zaměstnanost a cestovní ruch.

„Lázeňství v celé republice zaměstnává přes 11 tisíc lidí,“ prohlásil Martin Vacek z řídící sekce lázeňství odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Lázně podle odhadů již přišly v průměru až o 30 procent klientů, a tím o citelnou část příjmů. Šéf Sdružení lázeňských míst ČR Jiří Houdek například upozorňuje na to, že se tuzemské lázně dostávají do horší konkurenční pozice vůči zahraničním lázním. „Některé lázně zaznamenaly úbyt i přes 60 procent, na což musely zareagovat snížením počtu pracovních míst. Pro letošní rok je předpoklad poklesu zaměstnanosti v průměru o 18 procent, což je velmi alarmující, zvlášť když si uvědomíme, že na jedno pracovní místo v lázeňství jsou nabalena dvě až čtyři pracovní místa v doprovodných službách," upozornil Houdek. Některá lázeňská zařízené se proto přeměňují na odborné léčebné nebo rehabilitační ústavy, které v systému financování zdravotní péče uplatňují jiný režim a podle Jiřího Houdka jsou v konečném důsledku dražší.

Petice za záchranu českého lázeňství

Sdružení lázeňských míst ČR iniciovalo vznik petice Za záchranu českého léčebného lázeňství, kterou podepsalo 17 000 lidí. Tu nedávno projednávali čeští senátoři, kteří se jednoznačně vyslovili proti omezování výdajů na lázeňskou péči. Senátoři v debatě upozorňovali hlavně na to, jak navrhované změny dopadnou na zaměstnanost v regionech i na celé lázeňství. Podpořili také stanovisko komise pro rozvoj venkova, která mimo jiné navrhuje vrátit objem peněz z veřejných zdrojů do léčebného lázeňství alespoň na úroveň roku 2010. V přijatých usneseních oslovili senátoři nejen ministerstva zdravotnictví, školství a sociálních věcí, ale i zdravotní pojišťovny, Svaz léčebných lázní a další zainteresované. Tyto instituce by podle nich měly zajistit, aby lázeňská péče nebyla po stránce věcné ani finanční omezována.

Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP09) je rozsah hrazené péče v České republice ojedinělý. Ministerstvo podle něj má ze zákona povinnost hradit takové metody, které jsou účinné, a nemůže se podílet na úhradě léčby, která tyto parametry nemá. Trvá také na tom, že lázeňská péče je dostupná všem, kteří ji potřebují a o žádném dalším omezení po stránce věcné ani financí podle něj ministerstvo neuvažuje.

Jana Vlková