Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vyhlášeného mrzouta nemají v rodné vesnici rádi. Proč se populární Slovák na kdekoho utrhuje a jaký podvod se mu v životě mimořádně vyplatil? Tajnosti slavných

27.05.2015
Vyhlášeného mrzouta nemají v rodné vesnici rádi. Proč se populární Slovák na kdekoho utrhuje a jaký podvod se mu v životě mimořádně vyplatil? Tajnosti slavných

Autor: ČT

Popisek: Populární slovenský herec Marián Labuda se občas cítí tak unavený, že ho obtěžuje úplně všechno

Úlisné, podlé a prohnané hajzlíky hraje stejně virtuózně jako moudré, laskavé a obětavé strýčky. Vysloužil si jimi nejen řadu ocenění, ale především přízeň publika. Proč je ve skutečnosti Marián Labuda nerudný mrzout, s nímž je těžké vyjít?

I když od počátku projevoval výrazný komediální talent, postupně se staly jeho doménou na divadelních scénách tragikomedie a dramata. Vytvořil ale také více než dvě stě hlavních i vedlejších postav ve filmu a televizi, například nezapomenutelného řidiče Pávka v legendární komedii Vesničko má středisková či obchodního cestujícího v Menzelově filmu Obsluhoval jsem anglického krále, a objevil se ve zhruba pěti desítkách zábavných televizních pořadů. Když diváci sledují jeho výkony, sotva by je napadlo, že je Marián Labuda v podstatě protivný mrzout, s nímž vyjít není právě snadné. Důvodem jsou zdravotní problémy, které mu nepřetržitě komplikují život, především těžká cukrovka. Proto také říkává: „Snažte se všichni žít, pokud jste v produktivním věku, protože ke stáru v sedmdesáti letech už to jde těžko a nikdo vám nepomůže…“

V komedii Vesničko má středisková s maďarským hercem Janosem Bánem, který ztvárnil nezapomenutelného Otíka

V komedii Vesničko má středisková s maďarským hercem Janosem Bánem,
který ztvárnil nezapomenutelného Otíka

Život ho už unavuje

Populární slovenský herec se už cítí tak unavený, že ho obtěžují i běžné každodenní úkony. „Já jsem tak strašně nerad, když ráno zjistím, že jsem se probudil. To totiž znamená, že musím vstát, obléct se, umýt...,“ postěžoval si během narozeninového večera, který mu koncem loňského října nadělila k sedmdesátinám televize Barrandov. Dokonce se nechal slyšet, že kvůli věku a zhoršující se cukrovce už ani nechce hrát, že už prý nemá dostatek energie. A nejraději by zemřel v Čechách, protože u nás ho lidé oceňují jako herce první velikosti, zatímco doma na Slovensku ho považují za zapadlou hvězdičku z dob minulých. Vzápětí se ale nejspíš ze záchvatu mrzutosti vyspal, protože pro aktuality.sk prohlásil: „Herec je závislý člověk. Po celý život. Nerozhoduje o tom, zda bude do něčeho obsazen a jestli může skončit. Ten správný herec končí tehdy, když zapomíná texty a nedokáže se udržet na nohou. Já se na nohou držím a texty si pamatuji. Ještě hraji v nějakých představeních a chtěl bych i nadále. Takže v žádném případě s herectvím nekončím. Dokud stojím, znám text, lidé mě nevypískají a nenahází na mě smradlavá vajíčka, tak pokračuji.“

V roce 1965 v jedné ze svých prvních rolí, v televizním dramatu Neprebudený

V roce 1965 v jedné ze svých prvních rolí, v televizním dramatu Neprebudený

Když klesá cukr, kolísá i nálada

Ke své rodině má Marián Labuda velmi vřelý vztah. S láskou vzpomíná na otce, který pracoval jako krejčí. Za nejdůležitější ale momentálně považuje své vztahy s vnoučaty. Má jich pět – holčičku a čtyři kluky. Stejnou lásku stále cítí i ke své manželce, s níž se dodnes potkává na jevišti Slovenského národního divadla, kde bývalá tanečnice Viera pracuje jako nápověda. Poznali se v Armádním uměleckém souboru, pak léta vystupovala v kabaretu. Po narození dvou synů však pověsila svou profesi na hřebík a léta prodávala v drogerii. Herec upřímně přiznává, že si s ním jeho paní občas užívá i méně slunečných chvilek. „Nejsem žádný anděl, mám své mouchy. Jsem diabetik, a když cukr klesá, kolísá i nálada. Bývám mrzutý, ale spíš to přičítám tomu, že jsem nemocný. Problém je v tom, že my herci obvykle nemáme čas pravidelně se najíst. A pak mám nepřiměřené reakce,“ konstatuje.

Na scéně Slovenského národního divadla v komedii Neila Simona Zlatí chlapci

Na scéně Slovenského národního divadla v komedii Neila Simona Zlatí chlapci

Sousedé ho zavrhli

Narodil se pár měsíců před koncem druhé světové války, 28. října 1944, v malé slovenské podhorské vesničce Hontianske Nemce v údolí řeky Štiavnica, proslavené vinohradnictvím. Dochovalo se tu množství původních zvyků a tradic, nezanedbatelná je ale i vzpomínka na tamní muže, z nichž většina prožila válečné období v okolních horách, v bojích s okupanty. S rodnou vsí býval spjatý, jenže… „Přišla léta 1991 a 1992 a já zjistil, že jsou vesničané proti mým názorům. Byl jsem totiž pro společný stát s Čechy, nebrojil jsem proti Maďarům, a tak mi krajané začali dávat najevo, že jsem odrodilec. Například naznačovali, že jsem cizinec a Žid. Říkal jsem jim: Vždyť jsme spolu vyrůstali, společně jsme ministrovali…“ posteskl si v rozhovoru pro Korzár.sk. Přesto do svého rodiště občas zavítá, v nedaleké Banské Štiavnici totiž dodnes žije v domě rodičů jeho bratr.

S manželkou Vierkou prožil celý život

S manželkou Vierkou prožil celý život

K herectví se dostal podfukem

Vždycky byl malý a podsaditý, často to neměl se svou postavou jednoduché. Dokonce ani při přijímačkách na divadelní fakultu v Bratislavě. „Jednou se jistý pedagog zeptal naší třídy, kdože se to hlásí na herectví. Nesměle jsem se tedy přihlásil a on mi z fleku řekl: Tam berou jen talenty, kam se hrabete?“ A s podobným ‘povzbuzením se pak setkal ještě párkrát. Třeba když v kraťasech předstoupil před komisi, složenou ze samých významných herců, v čele se slovenským národním umělcem Jánem Borodáčem. Zdálo se mu, že je jim k smíchu. „Janko Borodáč totiž asi očekával, že by každý adept měl být hoden role Jánošíka, protože se mě zeptal, jak vysoký je můj otec. Vycítil jsem z té otázky zákeřnost, a tak jsem tatínkovi přidal dobrých dvacet centimetrů navíc. A Borodáč se spokojeně usadil, věděl, že mám perspektivu,“ zavzpomínal s úsměvem Labuda v jednom rozhovoru.

Se synem, hercem Mariánem Labudou mladším

Se synem, hercem Mariánem Labudou mladším

Napohled byl prý neškodný

I když není právě typem Casanovy, na nějž by ženy letěly, nikdy neměl nouzi o atraktivní pracovní nabídky a ani o přízeň dam. Využíval prý své nenápadnosti a faktu, že ho muži zpravidla považovali za v podstatě neškodného. Malá, zavalitá postava mu nebyla na obtíž a ani se nad tím nezamýšlel. „Až nyní, když už nemám tolik práce, si uvědomuji, jak moc jsem vlastně byl pro hereckou profesi handicapovaný a že musím být spokojený,“ přiznává s tím, že Slováci mají také jiná kritéria – hrdina prostě u nich musí být pořádný kus chlapa. „Zavalitého člověka by nemohl nikdo obdivovat. Jen génius jako režisér Jiří Menzel věděl, že když obsadí mě, bude to zajímavější. Nejkrásněji to zhodnotil jeden slovenský doktor, když mi řekl: Ve Vesničce jste hrál jako Lino Ventura. Kdybych nedostal žádnou jinou pochvalu, tak mi to stačí.“

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace