Nechci být tam, kde mě nenávidí, řekl Karel Svoboda příteli krátce před smrtí. Co vzalo úspěšnému hitmakerovi chuť do života? A opravdu se zabil? Přes nové svědectví otazníky zůstávají

Foto: repro

Popisek: Své pocity ventiloval Karel Svoboda prostřednictvím hudby, ke konci života jakoby je ale diváci i kritika přestávali vnímat.

Tvrdá kritika, závist, samota, pocity beznaděje, deprese… Proč život legendárního hitmakera Karla Svobodu tak vyčerpával, že dokonce uvažoval o přestěhování do ciziny, a co nakonec vedlo k jeho předčasné smrti?

Po premiéře posledního muzikálu Golem se psychický stav legendárního hitmakera začal rychle zhoršovat. Zdálo se mu, že má kolem sebe jenom závistivce, kteří mu nemohou odpustit úspěch, tvrdě vydělané peníze a majetek. Jeho pocity osamění a beznaděje se stupňovaly, život se pro něj stával stále větším břemenem. Bez známek života byl nalezen před garáží své vily v Jevanech 28. ledna 2007. I když po dvou měsících policie ukončila vyšetřování se závěrem, že legendární hudební skladatel spáchal sebevraždu, zůstala kolem jeho smrti řada nejasností, z nichž některé vnímali pouze Karlovi nejbližší.

Život jako velký karneval

Nejkrásnější, a zřejmě opravdu jediné šťastné období jeho života odstartovalo počátkem 60. let, poté co založil skupinu Mefisto. Mohl tvořit pro nejlepší zpěváky, společenská atmosféra byla přímo nabitá radostí ze života a nadějemi. V roce 1968 složil hit Lady Karneval, s níž Karel Gott uchvátil celý svět na festivalu v brazilském Rio de Janeiru, a oba Karly znal náhle celý svět. Dařilo se mu i v soukromí, o rok později se oženil se svou krásnou přítelkyní Hanou Bohatovou, které přátelé přezdívali Šiška, narodila se jim dcera Jana a syn Petr a středočeské Jevany se proměnily v malý soukromý ráj.

Nejbližší přátelé Svoboda, Gott a Štaidl to měli k sobě coby kamenem dohodil, Karel si vybudoval ve své vile tvůrčí zázemí, žil obklopen láskou a hity z něj doslova padaly jeden za druhým. Jako malá jsem Svobodu poznala právě v této době a vnímala jsem ho jako rodinného přítele, s nímž je legrace a který nezkazí žádnou zábavu. Měl před sebou dvacet let života, které počátkem 90. let dramaticky ukončila tragédie. Jeho krásné ženě lékaři neuměli pomoci, a když v roce 1993 zemřela na rakovinu, zůstal Svoboda najednou jakoby bezruký. Jeho duši poprvé zachvátilo zoufalství, stesk a beznaděj, z nichž se ale dokázal ‘vypsat‘. Temné hloubky a dramatické zvraty se jasně prolínají v jeho hudbě z tehdejšího období, která vykrystalizovala v kompaktní celek. Zrodil se první původní český muzikál Dracula, který na podzim roku 1995 sklidil fenomenální úspěch a odstartoval novou éru české jevištní tvorby.

Láska, kterou nehledal

Nabrat znovu dech mu pomohla mladá holka, která se do něj bezhlavě zamilovala. Dvaadvacetiletá začínající modelka Vendula Horová, která tenkrát nosila copy a rovnátka, se poprvé s živou legendou setkala v sekretariátu Strany podnikatelů. Měla mu přinést kafe a byla z toho tak vyřízená, že ho nakonec tím kafem polila. Zamilovala se do něj jako blázen a jejich vztah přerostl v lásku jako trám, tím spíš, že mu nikdo z Karlova okolí nedával naději. Karel znovu ožil, čerpal z ní tu záplavu citů a mládí, které pro něj po prožité tragédii znamenaly novou naději do života. Jenže…

Vzali se v roce 1995, ale Karlova společnost Vendulu nikdy nepřijala. Ve srovnání se vzpomínkou na inteligentní, kultivovanou a vzdělanou Šišku neměla divoká, bezprostřední a tak trochu bláznivá mladá holka v očích o dvě desetiletí starších přátel šanci obstát. Považovali ji za zlatokopku, které jde jenom o peníze a pohodlný, bezstarostný život. A tak se štěstí uzavřelo do zdí Svobodovy vily a ještě na chvíli nabralo dech, když si v roce 1996 přivezli z porodnice dceru Klárku. Po dvou letech ale zase tvrdě zaúřadoval osud, když u ní lékaři diagnostikovali leukémii.

Druhé drama k nepřežití

Trápení a boj o Klárčin život trvalo téměř dva roky, poslední měsíce s ní strávila Vendula v nemocnici. A Karel už podruhé v životě musel být tím, kdo všechno vydrží a o koho se ostatní opřou. Už tenkrát to na něj opravdu bylo moc. Tu a tam se alespoň snažil vypovídat, tu obrovskou zátěž ze sebe ale setřást nedokázal. Projevily se u něj první těžké deprese. Po Klárčině smrti trpěl pocitem, že život definitivně skončil. Karel i Vendula najednou vůbec nedokázali najít společnou řeč, a tak se každý snažil přežít své trápení po svém. On nemohl mluvit vůbec, ona ze sebe žal potřebovala dostat. Začalo se o ní povídat, že se až moc ráda napije, že se baví jako smyslů zbavená… že je jí snad všechno jedno. A svým způsobem také bylo. Dokonce došlo i na žádost o rozvod, Vendula ale Karla milovala a rozhodla se o něj bojovat ze všech sil.

Jakžtakž se Svoboda vzchopil v roce 2005, poté co se narodil malý Jakub. Silou vůle. Vendula si vychutnávala to obrovské štěstí a Karel se zpočátku upřímně snažil být také šťastný. Jenže už mu to nešlo. Cítil se k smrti vyčerpaný, už se nedokázal vžít do mladistvého nadšení své partnerky a pátrat po křehké niti nejniternějšího souznění, po níž toužil a kterou se mu po druhé svatbě nikdy nepodařilo pevně navázat.

Jeho Pražané mu nerozuměli

V té době jsem z něj měla pocit, jako by si při vstupu do společnosti nasazoval masku. Jen mezi čtyřma očima občas mluvil o tom, že často jen obtížně sbírá sílu ráno vstát a jít dál. Měl pocit, že má kolem sebe jen neupřímné tváře, které mu závidí úspěch, a stále víc se uzavíral v jevanské samotě, která pro něj kdysi představovala ráj na Zemi. I mně se jednou zmínil, podobně jako houslovému virtuosovi Alexandru Shornetovi, že ho kdosi podvedl. Prý jde o velké peníze a on si rozhodně nehodlá nechat něco takového líbit. Byl zklamán, znechucen… podrobnosti ale prozradit odmítl. „Možná že se  přestěhuji do Mnichova. Nechci být tam, kde mě nenávidí vlastní národ,“ řekl prý asi tři měsíce před smrtí Shornetovi.

Na premiéře muzikálu Golem v listopadu 2006 jsem se pak doslova vyděsila. ‘Proboha, Karel nám wagnerovatí‘ – blesklo mi hlavou, neubránila jsem se v hledišti srovnání s ‘těžkou‘ hudbou německého skladatele Richarda Wagnera. Svobodova hudba nabrala mimořádných hloubek a dramatičnosti, jako by posluchače i zpěváky chtěla rozdrtit. Smutek, beznaděj a zoufalství z ní doslova tryskaly. Není ani divu, že většina diváků, těšících se na další zábavný odlehčený muzikál, prostě nepochopila, že jsou svědky obrovského dramatu, který se odehrává v autorově duši. A nepochopila bohužel ani kritika.

Sebevražda, nebo…

Jen o pár týdnů později mě v pondělí ráno zastihla zpráva o Karlově pdajné sebevraždě a navzdory jeho vážným psychickým problémům pro mě znamenala obrovský šok. Mluvilo se o tom, že poslední ‘kapkou‘, po níž měl sáhnout po zbrani, se měla stát telefonická výměna názorů s Vendulou, která se odkudsi vracela pozdě večer i s malým Jakubem. Řada detailů však nesedí, i když policie vyšetřování uzavřela jako sebevraždu. Přinejmenším to, že byl nalezen venku před garáží, jen v domácím oblečení, i když mrzlo. Jako by šel otevřít někomu, s nímž se vzápětí dramaticky nepohodl. I když se pravdu nejspíš nikdy nedozvím, nikdo mě nepřesvědčí, že Karel Svoboda opravdu spáchal sebevraždu.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská