Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Každá doba přináší nějaké prohřešky, říká radní za KSČM

20.04.2013
Každá doba přináší nějaké prohřešky, říká radní za KSČM

Foto: archiv Jiřiny Fialové

Popisek: Radní Středočeského kraje pro oblast zdravotnictví, Jiřina Fialová

DOTAZNÍK Jiřina Fialová (KSČM) je radní Středočeského kraje pro oblast zdravotnictví. Jak vnímá politiku své strany, zbavil se kraj již stínu údajných nekalých praktik někdejšího hejtmana Davida Ratha a v čem ona osobně vidí hlavní problém českého zdravotnictví?

Helena Langšádlová se vzdala postu zastupitelky Středočeského kraje pro oblast zdravotnictví. Její vysvětlení jejího rozhodnutí jste zpochybnila. Jaké jsou podle vás pravé důvody jejího odstoupení?

Ano, vysvětlení paní Langšádlové jsem zpochybnila, protože jsem přesvědčená, že vůbec nepočítala s alternativou být „řadovou členkou“ zastupitelstva kraje. Vždyť také od začátku prezentovala, že kandiduje na hejtmanku kraje.

Myslíte si, že paní Langšádlová byla pouhým lákadlem na voliče?

Jsem o tom dokonce přesvědčená a musím přiznat, že jsem docela ráda, že to lákadlo zase až tak na voliče Středočeského kraje nezapůsobilo.

Jste radní pro zdravotnictví Středočeského kraje, na kterém stále leží stín v souvislosti se stíháním Davida Ratha a ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové? Daří se vám se tohoto stínu zbavit?

To záleží na tom, kdo stín chce vidět, tak ho vidí a kdo ho vidět nechce, tak vidí, že výběrová řízení probíhají dle zákona, jejich průběh a výsledky jsou zveřejňovány. Došlo k personálním změnám v představenstvu nemocnic a dozorčích radách. V nemocnicích je důsledná kontrola hospodaření, připravujeme audity personální, přehodnocovali jsme veškeré investice a jejich financování a přijali jsme řadu dalších opatření.

Jaký je podle vašeho názoru největší problém českého zdravotnictví?

Podle mého názoru máme minimálně dva velké problémy v našem zdravotnictví a to hlavně nedostatek financí, který však přímo navazuje na absenci Koncepce zdravotnictví ČR. Každý kraj se pak snaží vytvořit svoji Koncepci a tak je zdravotnictví nejednotné, nenavazující na sebe a někde možná nedostatečně zajištěné a jinde se může stát i nadbytečné. Tím by se mělo ministerstvo zabývat a ne vymýšlet, jak zrušit dětské domovy pro děti se zdravotním a mentálním postižením, či rušit psychiatrické léčebny nebo omezovat lázeňskou péči.

Říkáte, že zdraví lidí není obchodní artikl a nemůže být předmětem obchodování. Stává se ze zdravotnictví obchodní artikl?

Bohužel ano, možná, že je i dokladem zobecněné přísloví „ Bez peněz k doktorovi nelez“. Již při vstupu do čekárny uvidíte na dveřích připravte si 30,-Kč regulační poplatek a nebo připravte si potvrzení o úhradě regulačního poplatku. Prohlížíte-li si webové stránky nemocnic, tak na každé najdete ceník služeb. Finance ale neprovázejí jen klienty, ale i provozovatelé a zřizovatelé zdravotnických zařízení, kteří stále musí přepočítávat na co mají a na co už ne. K tomu všemu je tlak firem zabývajících se vybavením zdravotní technikou, přístroji , zdravotními potřebami, léky, ale i IT technikou zaměřenou na zdravotnictví.

Jste členkou KSČM. Čím si vás tato strana získala?

Přesně si pamatuji ten pomyslný poslední kamínek mozaiky, který mě přesvědčil vstoupit do Komunistické strany, tehdy ještě KSČ. Byla jsem vážně nemocná a hospitalizovaná v Praze na neurologické klinice, kde jsem podstoupila řadu, jistě velmi nákladných, vyšetření. Na stejném pokoji byla také manželka řidiče z jednoho velvyslanectví. Paní neuměla česky a my jsme neuměly její řeč, tak jsme se jí nemohly na nic zeptat. Bylo nám však divné, co stále sestry u ní zapisují. Vysvětlení bylo pro nás překvapující. Paní neměla u nás zdravotní pojištění a tak jí sestry musely vše vyúčtovat. Při jejím propuštění manžel musel nejdříve uhradit fakturu a pak teprve paní propustili. Tehdy jsem se rozhodla, že je velmi dobře, že já žiji v zemi, kde si takto zdravotnictví platit nemusíme, že úhrada jde ze zdravotního pojištění. A proč jsem přešla do KSČM? Protože jsem přesvědčená, že tam přešli jen ti opravdoví komunisté, kteří skutečně nemyslí pouze na sebe. Ti, kteří ve straně hledali jen výhody a prospěch, ti jsou už v jiných stranách.

Myslíte si, že se už vyrovnala s prohřešky minulosti?

Každá doba přináší nějaké prohřešky a je nutné je posuzovat z pozice té doby. Myslím, že KSČM se s minulostí již vyrovnávala. Vím však také, že ne vše, co bylo prezentováno jako křivda někomu, bylo skutečně křivdou a ne jen „upravenou pravdou“.

Říkáte, že krize ukázala, že soukromý sektor není garantem prosperity. Co tím garantem je, pokud nějaký existuje?

Dle mého názoru by garantem prosperity měli být vládní představitelé a Parlament. Jak budou nastavené zákony, vládní vyhlášky, práce ministerstev, jak bude financováno školství, zdravotnictví, sociální záležitosti a doprava, jak bude zajištěna zaměstnanost, taková bude prosperita a to právě závisí na těchto představitelích. Dobré nastavení pomůže jak soukromému, tak veřejnému sektoru a hlavně každému z nás.

Jaký nejaktuálnější úkol teď před vámi leží?

Těch úkolů je spousta a těžko se vybere jeden nejdůležitější. Shrnu to do dobrého fungování Středočeského kraje, bez dalšího zadlužení a bez omezení služeb, které kraj svým občanům poskytuje.(Vzdělání, zdravotnictví, sociální záležitosti, doprava, kultura…)

Jaké je vaše politické krédo?

Pracovat tak, abych se po skončení volebního období nemusela svým voličům za špatnou práci omlouvat.

Jak by podle vás měla vypadat ideální společnost?

V ideální společnosti by si hlavně lidé neměli ubližovat a závidět. Každý by měl mít podle svého vzdělání a dovedností možnost výběru zaměstnání a tak pro svoji rodinu zajistit spokojený život. V ideální společnosti bychom ale neznali užívání drog a jiných návykových látek. To ale je už velká ode mne utopie a tak raději nepokračuji.

Je nějaký způsob, jak jí dosáhnout?

Kdybych ten způsob znala, tak budu hlasitě křičet a všechny přemlouvat, abychom se podle toho chovali.

Zemřela Margaret Tatcher. Co pro vás osobně tato politička znamenala?

Silnou osobnost, která se dokázala jako žena prosadit mezi ryze mužskou sestavu. Ať jsem s jejími názory zdaleka ne vždy souhlasila, tak musím říct, že její vystupování bylo dokonalé. Margaret Tatcher byla prostě Dáma s velkým D.

Máte nějaké životní krédo?

Moje životní krédo jsem převzala od mé paní učitelky ze základní školy, které mi napsala do památníčku. Odráží také trochu mé politické krédo. „Jednej tak, abys mohla každému vždy říci, jednej tak jako já“.

Jste velmi vytíženou ženou, ale i babičkou. Zbývá vám na ně vůbec volný čas?

Mám pět vnoučat a z toho tři vidím každý den. Anička a Jirka bydlí ve stejném domu jako já, s nejstarší Bárou máme stejnou cestu do práce, s nejmladším Matějem se vídám jednou za týden nebo čtrnáct dní a nejméně se vidím s Eliškou, ačkoliv bydlí ve vedlejší obci, ale každá máme jiný rozvrh a tak si alespoň voláme, víme prostě o sobě.

Jana Vlková

 
Galerie