Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Nechutná propaganda jde ze všech stran. Jak z Kyjeva, tak ze Západu i Ruska, říká bývalý šéf zpravodajské služby. Dal bych šanci míru, radí všem

10.03.2015
Nechutná propaganda jde ze všech stran. Jak z Kyjeva, tak ze Západu i Ruska, říká bývalý šéf zpravodajské služby. Dal bych šanci míru, radí všem

Autor: Hans Štembera

Popisek: Andor Šándor

ROZHOVOR Obě strany konfliktu ukazují svaly a prsí se. Spojené státy demonstrují, že jsou připravené. Rusko bude reagovat, cítí se obklíčeno a možná i podvedeno, ale nechce vyvolat válku. Druhá dohoda v Minsku funguje, i když s problémy, a Evropská unie to na příštím jednání o sankcích musí kladně reflektovat, řekl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz bezpečnostní analytik a bývalý šéf zpravodajské služby generál Andor Šándor. Podle něj Rusové nejsou blázni, kteří chtějí vyvolat konflikt v Pobaltí.

USA chtějí vyslat své jednotky do České republiky v rámci operace Atlantic Resolve. Jako důvod uvádění zastavení ruské agrese. Souhlasíte s jejich vstupem do republiky?

Podle mne nejde o nic, co by nás mělo příliš znepokojovat. Snad pouze přímé stahování k ruské agresi. Jinak na českém územní tradičně působí severoatlantické jednotky, buď samostatně, nebo si pronajímají výcvikové prostory. My jich máme dost, jsou poměrně velké a dá se na nich slušně cvičit s jednotkou do výše brigády. Ale probíhají i společná cvičení leteckých sil. Nejedná se o nic nového. Svým způsobem jde o symboliku ze strany USA, že především země, které bývaly satelity Sovětského svazu, nenechají na holičkách. Ta symbolika bude větší v Pobaltí, než v České republice, my přímou hranici ani s Ruskem, ani s Ukrajinou nemáme. 

Právě jste zmínil, že jediné, co by nás mohlo znepokojovat na dalších jednotkách, je uvedený důvod. Tedy „zastavení ruské agrese“, proč?

Jednak proto, že se Rusko chová v prostoru jihovýchodní Ukrajiny a Krymu způsobem, který neodpovídá tomu, co bychom chtěli v jedenadvacátém století. Ukrajina je destabilizovaná, ale Rusko není jediným viníkem. Nemyslím si, že by Rusko chtělo agresivně napadnout Polsko nebo Českou republiku. Loňské tvrzení Sikorskiho, že Putin bude do dvou týdnů ve Varšavě, se ukázal jako falešný a jako výmysl v rámci nechutné propagandy na všech stranách. Jak Kyjeva, tak Západu i Ruska.

Ve vztahu k již tak hysterickému postoji Polska vůči Rusku je to něco nepatřičného a něco takového by se nemělo dít. Nemyslím, že by Rusko chtělo agresivně působit na území Polska, České republiky a ani si nemyslím, že Rusové jsou blázni, kteří chtějí vyvolat konflikt v Pobaltí. Severoatlantická aliance dala najevo, že aktivuje článek pět a Rusko nechce jít do války s NATO.

Mohou nějakým způsobem skutečně zastavit Rusko?

Určitě ne patnácti sty vojáky. To je nesmysl a ani Rusové by do toho nešli. Jak Jaceňuk vykřikuje, že na jihovýchodní ukrajinské hranici je šedesát tisíc vojáků, ani to není síla, která by - pokud by chtěli a tomu nevěřím – vyrazila na Ukrajinu a už vůbec ne do Evropy. Poloha vojáků je symoblická a má ukázat, že Spojené státy nechtějí zradit evropské spojence a jsou připraveni. Jde o rovinu symbolickou, ale i odhodlání ukázky síly. V součásné době je na uzemí Evropy šedesát sedm tisíc amerických vojáků. Za studené války to bylo asi čtyři sta tisíc. Nevidím a neslyším válečné bubny a válečný ryk, počty tomu neodpovídají. Je to demonstrace připravenosti a odhodlání.

Bohužel to samozřejmě může nést neadekvátní, možná z našeho pohledu přehnanou reakci Ruska, které bude nepochybně nějak reagovat. Jak, to je otázkou a nedovolím si odhadovat. Faktem je, že co se činí na obou stranách, eskaluje již vyhrocené napětí. Strany konfliktu reagují, ukazují svaly, prsí se, takže může dojít k nějakému incidentu, který bude špatně vyhodnocen a pak máme ke konfliktu velkého charakteru blízko. Jsem příznivcem návratu k jednacím stolům, aby se politika a bezpečnostní uspořádní jedenadvacátého století řešilo od diplomatických stolů. Politika USA je přesvědčivá, podpořena silou a odhodláním, ale neupřednostňoval bych přehnané vojenské manévry. Tyto počty vojáků by Rusy neměly znervóznit.

USA chtějí v podstatě rozšířit vojáky v Rumunsku a Bulharsku o Maďarsko, Českou republiku či jižního souseda Ruska - Gruzii. Putin už nedávno zmínil, že právě USA rozmísťuje vojáky a základny po světě, nikoliv Rusko. Zaznělo také, že propojením těchto zemí vznikne takřka souvislá linie amerických jednotek. Mají se Rusové bát?

Je pravda, že Spojené státy mají asi dvě stovky základen mimo území a pokud vím, ruská je pouze v Sýrii a na Krymu. Jestli mají ještě jinde, nevím, detailně jsem to nesledoval. Nicméně disproporce tu evidentně je a Rusko pocit obklíčení dává najevo. Signalizuje, že nejde o ideální cestu a ideální způsob, jak zajistit skutečnou bezpečnost a prosperitu pro všechny. Já osobně bych byl opatrný - rozmístit americká vojska v Gruzii mi nepřijde jako něco, na co budou Rusové reagovat pozitivně. Obávám se, že to nemusí dobře dopadnout, právě, pokud dojde k omylu, který nebude možné vzít zpět. 

Putin navíc nedávno v odpovědi redaktorovi BBC, zda se nestydí za ruský vpád na Ukrajinu odpověděl, že to Spojené státy mají vojáky a základny po celé planetě, nikoliv Rusko. Jak bude tedy reagovat na další vojáky USA v okolí Ruska? Bude se tiše dívat, nebo máme čekat odvetu?

Rusko nepotřebuje eskalovat problémy na jihovýchodní Ukrajině. V tuto chvíli se zdá, že se tam neděje nic, co by nás mělo znepokojovat, pokud jde o dodržování příměří a pokud se Kyjev odhodlá  k diskuzi o decentralizaci Ukrajiny a částečně vyhoví některým oprávněným požadavkům separatistů.  Opak by byl pravdou, kdyby v Kyjevě zvítězily válečnické postoje, nebo došlo k dalšímu Majdanu. Lidé jako Dmytro Jaroš dávají jasně najevo, že nesouhlasí s tím, co se v Minsku stalo. Vytvořili separátní generální stát, paralelní jednotky. Může to být základem i nějakého špatného vývoje na Ukrajině.

Co bude Rusko dělat dál? Investovat, ukazovat svaly, především jak disponuje jadernou energií, raketovými nosiči, bude dále modernizovat pozemní vojsko. Bude ukazovat sílu na společných hranicích. Otázka spíše je, co nebude dělat. S námi třeba nebude spolupracovat v otázce iránského jaderného programu, v otázce blízkovýchodního mírového proscesu, v otázce Sýrie, Libye… Rusko má dobré vztahy s Egyptem, které stále utužuje. Tento problém je odvrácenou částí mince, kdy nekomunikace a neschopnost se dohodnout může mít poměrně velké dopady na celé spektrum problémů v Evropě a ve světě.

Plukovník Michael Foster v článku amerického serveru defensenews.com uvedl, že nechce místní vojáky učit věci, které neznají, ale zdokonalovat jejich současné schopnosti a popostrčit je dopředu -  zdokonalit rovnováhu jednotek a jejich činnost. Nepřileje to spíše olej do ohně?

Mně to přijde spíše jako sonda. Plukovník může mít hruď plnou vyznamenání, ale v americké armádě rozhodují čtyřhvězdičkoví generálové, nikoliv plukovníci. Tím nad ním rozhodně neohrnuji nos, ale mohlo jít o sondu a vyzkoušení reakcí. Nemám nic proti tomu, abychom s Američany spolupracovali. Máme s nimi vlastní zkušenost okolo roku devatenáct devadesát šest, kdy jsme v rámci mnohonárodní divize působili v Bosně a Hercegovině. Byli jsme s nimi od doby, kdy se česká armáda účastní zahraničních konfliktů. Mnohokrát jsme spolupracovali. Zdokonalovat si angličtinu používanou v boji je důležité a neznalost může součinnost jednotky eliminovat.

Česká armáda má řadu dobrých zkušeností z misí. Řada nových trendů vývoje ve vojenství, analýzy konflitků a účast, přizpůsobování armád novým potřebám, to je dobrá zkušenost. Každopádně Rusové byli ujištěni už před lety, že vojska NATO nebudou ani na území východního Německa, dnes jsou kdekoliv v Severoatlantické alianci a budou se cítit jaksi obkličováni a možná i podvedení.

V oblasti Doněcka přestřelky pokračují, jaká je šance na mír podle dohody v Minsku?

To je samozřejmě těžká otázka. Záleží, zda oba účastníci si splnili, co chtěli. Pokud jde o síly v Kyjevě, ty moc nezískaly. Podle mého soudu prohrály úplně. Ukrajinská armáda je poražena na hlavu, Kyjev nezískal vůbec nic od doby, kdy začal s protiteroristickou operací, kromě řady mrtvých. A číslu šest tisíc nevěřím. Mají spoustu problémů na léta dopředu, komplikace v soužití, ekonomika je v pytli. Mají problémy s půjčkami, kyjevská banka má jen šest miliard dolarů a plateb spoustu. Otázka je, jak se síly v Kyjevě budou smiřovat s tím, že vlastně prohrály. Nic nezískali a zemi mají na pokraji bankrotu.

Bylo by dobře, kdyby příměří drželi dál. Důležité je stáhnout z linie těžké zbraně, většina z nich jsou velmi nepřesné. Jsou určené k plošnému užití v boji a nejde u nich o přesnost, ale počet raket, které plošně zabíjí. Když je používaly obě strany, tak zabily spoustu nevinných lidí a efekt z hlediska vojenského nebyl takový, k čemu má sloužit. Boje přináší spoustu zabitých na straně nevinných lidí. Nemám křištálovou kouli, ale může se stát ledasco. Nebezpečí v Kyjevě je, že může dojít ke změně vlády, nastane Majdan dvě – takové síly jsou a ukazují svoji nespokojenost. Kdo doplatí na regulace a  reformy? Protože Mezinárodní měnový fond bude mít přísné podmínky, aby půjčil Ukrajině peníze, a to dopadne zase jenom na obyčejné lidi.

Pomohou konfliktu, nebo uškodí, když Spojené státy začnou dodávat na Ukrajinu zbraně a realizují další sankce, jak vyhrožuji, pokud nedojde k dodržení příměří?

Není důvod udělovat sankce, neboť Minsk dvě relativně funguje. To, že bude bez problémů, jsme ani nečekali, ale je lepší, než Minsk jedna, kdy si z podepsaného příměří nikdo nedělal hlavu. Myslím, že ukrajinská armáda potřebuje morálku, kterou nemá. Potřebuje kvalitní velitelský sbor, ten také nemá. Potřebuje naučit vojáky novější technice. Když přijdou západní systémy, voják se je nenaučí za čtrnáct dní. Potřebuje se učit, cvičit a budou mít peníze na výcvik? Na naftu, kterou jim dávali oligarchové, protože oni ji neměli? 

Byl bych zdrženlivý s dodávkami především moderních zbraní a podobně. Nepodléhal bych hysterii, a Evropská unie by při rokování o sankcích měla vzít v potaz, že Minsk dvě funguje, i když ne na sto procent. Rusové musí vidět kladné hodnocení. Pokud se tak nestane, může to vést k přesvědčení, že je jedno, co uděláme, protože sankce stejně přijdou. Dal bych šanci míru.

Zuzana Koulová

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace