Co máme jíst zdravého? Nejsou doporučení vědců spíše návodem, jak se dostat do hrobu? Nebo jde o promyšlené reklamní lži? Asi vás překvapí, co je podle experta jed

Foto: Markéta Vančová

Popisek: Řepkový olej, například, prý vůbec není zdravý, právě naopak.

Výsledky vědeckých studií na téma zdravé výživy si natolik protiřečí, že už jsou většině lidí k smíchu a začali se řídit vlastním selským úsudkem, co jim prospívá a co ne. Protichůdné studie o prospěšnosti řepkového, či kokosového oleje například způsobily, že se mnozí úprkem vracejí k sádlu nebo máslu. A nejspíše dělají dobře.

Těžko se objektivně hodnotí, zda mají na zcela protichůdných vědeckých doporučeních  větší podíl viny samotní vědci, či spíše média, stále častěji zneužívající skrytou reklamu. Ta je totiž rafinovaně skrytá i v článcích o závěrech vědeckých studií na téma zdraví prospěšných potravin. Je dosti pravděpodobné, že když je veřejnost masírována bombastickými  zprávami o  výhodách toho či onoho produktu, bude se jej snažit získat. Aby pak se zděšením zjistila, že je vše jinak.

Lži, vyprodukované tukovým průmyslem

Tak je tomu i v případě kontroverzního řepkového oleje. Zatímco v Česku se v poslední době  nápadně často objevují statě o tom, že je zdravější než olivový olej, v zahraničí se stále více píše o jeho vedlejších účincích, především s ohledem na  fakt, že pochází z geneticky upravené suroviny.

Tento týden přinesl nejčtenější  zpravodajský český server informaci o tom, že řepkový olej je vůbec nejvhodnější na smažení, ale jeho čtenáři mu dali co proto. Podle Jana  je článek jen návodem, jak se dostat co nejrychleji do hrobu. Dalibor zase podezírá redakci z toho, že jde o naprosté lži, vyprodukované tukovým průmyslem.  Anna ironicky podotýká, že je řepkový olej tak skvělý, že na něm dokonce jezdi traktory a jsou ho plné sklady.

Největší humus?

Většina, až překvapivě zasvěcených diskutérů, se však shoduje na tom, že  největší humus je olej palmový. A protože je levný, cpou ho výrobci prakticky do všeho. Další shoda veřejnosti panuje v názoru, že nejlepším tukem je kvalitní sádlo a máslo, ale rozumně varují – jen s mírou! Je zajímavé, že názory čtenářů se v podstatě kryjí s názory respektované odbornice na výživu Margit Slimákové. Ta připomíná, že naši předci užívali máslo a sádlo, než  jim to tukový průmysl zakázal a všem vnutil škodlivé margaríny. Margit se domnívá, že máslo a sádlo budou brzy rehabilitovány, podobně jako vejce. Sama máslo doporučuje s ohledem na jeho příznivé účinky na střevní prostředí. A sádlo je zase díky vysokému kouřovému bodu ideální na smažení.  Také ona varuje před řepkovým olejem, především proto, že je vysoce průmyslově upravován. 

Pozor, změna!

Svoje doporučení  Slimáková shrnuje, že nejlepší jsou ty tuky, které nebyly tepelně upraveny. Za jejich ideální zdroje považuje ryby, máslo, vejce, ořechy, semínka, avokádo a olivy. Vůbec nejhoršími tuky jsou podle jejího názoru předsmažené  a průmyslově upravované  oleje. A ještě jedna dobrá rada na závěr: Pozor na nízkotučné potraviny. Jsou plné škrobů, cukrů a aditiv. „Tedy složek, které nikdo nepotřebuje,“ dodává Margit.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adéla Hofmanová