Rostoucí dluhy, obrovská nezaměstnanost, sociální škrty. Evropa prý venku z krize není, a hned tak nebude

Foto: eeas.europa.eu

Popisek: Vlajka EU, ilustrační foto

Ani pět let poté, co Evropu zasáhla finanční krize, se z ní Evropská měnová unie nevzpamatovala. Hrubý domácí produkt v řadě států zůstává pod úrovní, kterou měl před krizí, nezaměstnanost v periferních zemích zůstává vysoká. Píší o tom Britské listy.

Krize kolem eura měla zničující dopad na periferní země eurozóny, tedy na Řecko, Portugalsko, Irsko, Španělsko, Itálii a Kypr, a vedla k růstu rozdílů mezi severem a jihem.

Takzvané záchranné plány vynucované Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem způsobily, že masivní úsporné politiky snížily domácí poptávku. Prudce vzrostla dlouhodobá nezaměstnanost, proběhly brutální škrty v sociálních programech a veřejných investicích, a výsledkem je rapidně klesající životní úroveň a rozsáhlá migrace.

HDP řady zemí EU se nedostal na předkrizovou úroveň

HDP ve Španělsku, Portugalsku, Irsku a Itálii je v průměru 7 % pod úrovní před krizí. HDP Řecka je nižší téměř o čtvrtinu. V této zemi je oficiální podíl nezaměstnaných přes 26 %, zatímco ve Španělsku téměř 25 %. V Portugalsku dosahuje 14 %, v Itálii 12,3 % a v Irsku přesahuje 11 %.

Státy, které dostaly finanční pomoc, zaznamenávají výrazný nárůst veřejného dluhu. V Řecku hrubá zadluženost vzrostla ze 126,8 % HDP koncem roku 2009 na 175 % v roce 2013. Zadluženost Irska vzrostla z 62,2 % v roce 2009 na více jak 123 % koncem roku 2013. Portugalská pak z 83,6 % v roce 2009 na 128 % koncem roku 2013.

Cílem evropské integrace nebylo sloužit blahu občanů, ale zájmům evropského kapitálu

Server poukazuje na to, že vývoj evropské integrace od Maastrichtu spočíval na poněkud nedemokratických základech, protože explicitním cílem bylo principiálně sloužit cílům a zájmům evropského kapitálu a evropských korporací spíše než veřejnému blahu evropských občanů.

Proces evropské integrace byl prý také o silných státech vnucujících svou vůli slabším.

Závěrem server uvádí, že břemeno splácení dluhů ponesou daňoví poplatníci postižených zemí. Právě na ně dopadnou drakonická úsporná opatření zajišťující zaplacení pohledávek přinejmenším v dohledné budoucnosti. „Mezitím byla zadluženost použita jako palice, která přinutila vlády periferních zemí dál liberalizovat ekonomiky, rozebrat sociální stát a rozprodat veřejný majetek za zbytkovou cenu,“ podotýká server s tím, že tlaky na periferní státy ohledně dalších úspor a dalších strukturálních reforem budou pokračovat. A tak je nízká inflace a marginální růst budou potápět ještě hlouběji.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová