Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Tenká hranice mezi soukromím a kontrolou na pracovišti. Problematiku řeší ÚOOÚ

30.10.2014
Tenká hranice mezi soukromím a kontrolou na pracovišti. Problematiku řeší ÚOOÚ

Autor: repro

Popisek: Ilustrační foto

Kde je hranice mezi právem na ochranu soukromí zaměstnance a právem na kontrolu ze strany zaměstnavatele. Že je velice tenká, klikatá a často se překračuje, je evidentní, ale protože se navíc týká především ochrany osobních údajů, požádali jsme o její charakteristiku předsedu příslušného úřadu RNDr. Igora Němce. „Základní hranice mezi zájmy obou skupin se dá najít celkem jednoduše. Zaměstnavatel nesmí plošně kontrolovat své pracovníky, až na výjimky týkající se speciálních provozů typu jaderná elektrárna. A dále musí všude platit pravidlo, že zaměstnanci musejí být informováni, zda, jak a proč je jejich činnost monitorována.“

Podrobně, přehledně a komplexně, od hledání zaměstnání až po ukončení pracovního poměru, se touto problematikou zabývá publikace Ochrana osobních údajů na pracovišti. Nedávno ji vydal Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a je volně k dispozici v tištěné i elektronické formě.


V minulých letech vzbudila značnou mediální pozornost pokuta, kterou ÚOOÚ udělil České poště za to, že své pracovníky monitorovala při pochůzkách pomocí vyhledávacího systému GPS. Vedení pošty se bránilo, že toto opatření mělo pomoci k optimalizaci tras při roznášce zásilek, podle vedení ÚOOÚ však šlo o plošné sledování pracovníků, při němž byly získávány rovněž údaje, které s deklarovaným záměrem neměly nic společného.

Použití GPS je běžné při kontrole provozu služebních vozidel, souhlas není nutný


Použití GPS je však zcela běžné při kontrole provozu služebních vozidel. A zaměstnavatel k tomu nepotřebuje ani souhlas pracovníka, musí jej však o použití tohoto zařízení informovat a jeho využívání musí být odůvodněno bezpečnostními důvody nebo povahou pracovní činnosti (kurýrní služba, převoz peněz). Pokud jsou auta vybavená GPS používána rovněž k osobním účelům s vědomím zaměstnavatele, je citlivou oblastí nakládání se získanými údaji monitorovat soukromí zaměstnance není přípustné. Záleží samozřejmě na uzavřeném smluvním ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.


„Zřejmě nejčastěji se stížnosti na porušování soukromí na pracovišti týkají provozu bezpečnostních kamer, nezřídka v supermarketech,“ připomíná Igor Němec. „Snaha o optimalizaci pracovních výkonů vede k tomu, že jsou zaměstnanci monitorováni, s jen mírnou nadsázkou, až na záchod, což není přípustné ani z hlediska zákoníku práce.“ Optikou ochrany osobních údajů je přitom zásadní, zda je kamerovým systémem pořizován záznam. Videozáznam totiž umožňuje jednoznačnou identifikaci, a z právního hlediska tedy dochází ke zpracování osobních údajů. Využití kamer bez napojení na záznam v tomto směru zákonu o ochraně osobních údajů nepodléhá. Stížnostmi se zabývají prvořadě inspektoráty práce.

Je-li důvodem kamerového monitorování kontrola pracovního procesu, lze obraz zaznamenávat pouze na základě zákonného titulu, tedy s ohledem na povahu činnosti zaměstnavatele (speciální provozy), nikoli z hlediska monitorování pracovního výkonu. I o skutečnosti monitorování ve speciálních provozech musí být zaměstnanec informován, nejlépe je zakotvit tento fakt v pracovní smlouvě.   

Národní bezpečnost a obrana, ochrana veřejného pořádku a hranic, bankovnictví nebo herny


V některých oblastech, vzhledem k jejich zvláštní povaze, je totiž použití kamerového sledování přímo vyžadováno. Patří sem národní bezpečnost a obrana, ochrana veřejného pořádku a hranic, bankovnictví nebo herny. Není-li tato podmínka splněna, zaměstnavatel nesmí kamerové sledování zavést, ani pokud by měl souhlas zaměstnanců. Zaměstnavatel smí dále provozovat sledování prostřednictvím kamerových systémů z důvodu bezpečnosti práce, ochrany života a zdraví. Nesmí však sledovat místa jako šatny, toalety nebo místnosti, kde se zaměstnanci scházejí během přestávky.

 Zaměstnanec musí být informován o přítomnosti kamerových systémů alespoň prostřednictvím viditelně umístěných informačních tabulí nejlépe i s odkazem na možnost, kde získat vyčerpávající informace (např. uvedením telefonního čísla, na němž si lze i vyžádat záznam). Není však nutné uvádět umístění jednotlivých sledovacích zařízení. Ovšem, jak řečeno také nestačí jen vyvěsit informační tabulku s obrázkem (piktogramem zobrazujícím kameru), tím by informační povinnost nebyla splněna. Dotčení zaměstnanci by také měli dostat veškeré informace o zpracování jejich osobních údajů, přičemž proti monitorování se mohou ohradit.

Pokud ovšem zaměstnavatel prokáže zákonný důvod, může zaměstnance sledovat i bez jejich souhlasu. Každý zaměstnanec má právo přístupu ke svým osobním údajům, tedy také k videonahrávkám. Tam, kde by se žadatel o přístup k nahrávkám mohl dostat i k údajům třetích osob, je zaměstnavatel (správce údajů) povinen zajistit, aby byla zpřístupněna pouze data týkající se žadatele. Na videozáznamech musí tedy rozostřit tváře ostatních lidí. Pokud to není technicky možné, musí ke zpřístupnění videonahrávky dát souhlas všechny osoby, které se na záznamu nacházejí.

Mailová korespondence

„Naproti tomu často vznášené dotazy, jak je to s dostupností či ochranou mailové korespondence, mají podle mě jednoduchou odpověď. Je to totiž obdobné jako dříve s dopisy. Pokud bylo v adrese uvedeno jako první jméno zaměstnance, neměl je nikdo otevírat. Když tam byla jako první uvedena adresa firmy, dopis se otvíral už v podatelně, pravidlo je stejné jako u listovního tajemství,“ vysvětluje předseda ÚOOÚ Igor Němec.

A tak lze tuto oblast mailů a internetu na pracovišti charakterizovat stručně:
zaměstnavatel musí zaměstnance přímo upozornit, že monitoruje elektronickou poštu a internet (např. v rámci časově omezené kontroly);

zaměstnanec by měl obdržet především informaci, zda a za jakých podmínek smí během pracovní doby posílat soukromé maily z pracovní adresy, za jakých podmínek budou otevírány jeho maily v případě delší nepřítomnosti, zda smí v pracovní době používat internet pro soukromé účely;

zaměstnavatel má právo kontrolovat užívání internetu (blokovat stránky, sociální sítě, aplikace) a za splnění určitých, předem jasných podmínek i kontrolovat pracovní mail zaměstnance;

zaměstnavatel nemá bez svolení přístup k soukromé korespondenci (mail, chat, sms) zaměstnance. Listovní tajemství může být narušeno jen na základě soudního výroku, jeho porušením se zaměstnavatel vystavuje riziku postihu podle trestního práva.

A jak je to se zveřejňováním osobních údajů např. za účelem propagace firmy? Týká se to především manažerů, od nichž se předpokládá, že v zájmu firmy snesou větší publicitu. Na druhou stranu to však obnáší zveřejnění fotografií, životopisu, pracovního zařazení, často telefonních čísel a mailových adres. U veřejně činných osob pak v rámci majetkových přiznání mohou být předmětem veřejného zájmu i další citlivé, až soukromé informace. V zásadě platí, že zveřejnění informací tykajících se pracovní činnosti nepředstavuje neoprávněný zásah do soukromí. U manažerů, kteří pracují ve veřejné sféře, je přípustné zveřejňovat i další informace, které jsou vedle pracovní činnosti spojené rovněž s výkonem veřejné funkce nebo s užíváním veřejných finančních prostředků, pokud je tak uloženo zákonem. V ostatních případech je třeba buď souhlasu určitého zaměstnance, nebo musí být proveden test proporcionality – tj. zajistit tak, zda ochrana soukromí nepřevažuje nad jinými legálními zájmy, jejichž uspokojení by se dalo dosáhnout jinými prostředky.

Partner článku

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

 

 

Vložil: Anička Vančová

Tagy
ÚOOÚ,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace