Československé svatováclavské dukáty, ražené poprvé za první republiky, mají dnes obrovskou cenu, třeba i půl milionu korun

Foto: Česká mincovna

Popisek: Svatováclavský dukát

Slavné svatováclavské zlaté dukáty jsou pojmem nejen mezi českými sběrateli a investory. Zájem o ražby s patronem českých zemí je mimořádný také v zahraničí: například vysoce hodnocený desetidukát z roku 1951 byl nedávno v Německu vydražen za více než sedm tisíc korun. Zvyk vyobrazovat svatého Václava na mincích je ovšem mnohem starší, sahá až k začátkům české státnosti. Tradice ražeb se svatým Václavem však nekončí, také v současnosti vzniká řada zajímavých emisí, atraktivních pro sběratele, investory i milovníky umění.

Československé svatováclavské dukáty byly prvními investičními mincemi nově vzniklé republiky. Razit se začaly v roce 1923 a okamžitě se setkaly s obrovským zájmem veřejnosti. V době svého vzniku se dukát prodával za 120 korun, dnes se cena těchto historických mincí pohybuje od 6 000 do 9 000 Kč, dle zachovalosti a ročníku. Ty nejvzácnější se pak dají získat pouze dražbou na aukcích. Obliba svatováclavských dukátů byla taková, že je československý stát razil ještě v roce 1951. Právě ty patří k nejvzácnějším ročníkům: Před pěti lety byl v Německu jeden z nich vydražen za 710 000 korun. Statisícových hodnot mohou ale dosáhnout i dukáty z jiných let. Například desetidukát z roku 1938 byl svého času vydražen za téměř půl milionu korun.

Produkce svatováclavských ražeb v minulém století rozhodně neskončila. Motiv českého světce Václava dnes patří k pilířům emisního plánu Pražské mincovny, a to už od jejího založení v roce 2011. Od té doby vznikla řada pozoruhodných ražeb, z nichž některé jsou dnes dostupné už pouze na sběratelských burzách. Mincovna tyto exkluzivní exempláře od významných českých umělců razí v přísně limitovaných a obvykle velmi nízkých nákladech, což je základním předpokladem pro budoucí zhodnocení.

Nejkrásnější zlatá mince světa

Asi nejznámější jsou Svatováclavské dukáty Pražské mincovny, které existují ve čtyřech velikostech: jako jedno, dvou, pěti a desetidukáty. Lícní stranu nejmenšího tvoří zdařilý portrét svatého Václava od akademického sochaře a medailéra Vladimíra Oppla (mimochodem jeho mince Nové Město pražské ze sady Karel IV. byla na přelomu tisíciletí oceněna jako Nejkrásnější zlatá mince světa). Není bez zajímavosti, že ústřední motiv jednodukátu byl původně určen pro oběžnou českou korunovou minci.

K dalším skvostům z dílny Vladimíra Oppla patří například titul Svatý Václav na koni. Tento medailon razí Pražská mincovna ze zlata i cenově dostupnějšího stříbra. Což ostatně platí i pro další ražby se značkou PMI.

První v České republice

Ke svatováclavským ražbám vymykajícím se běžné produkci patří emise Relikvie svatého Václava. Pražská mincovna  v tomto případě, a jako vůbec první v České republice, použila speciální technologii pro úpravu povrchu známou jako reverse proof. Výrobní náročnost a vysoký podíl ruční práce se však vyplatila. Výsledkem je totiž neobyčejně atraktivní provedení povrchu: reliéf vyleštěný do zrcadlového lesku plasticky vyčnívá z matované mincovní plochy. Každý z těchto unikátů je navíc opatřen jedinečným pořadovým číslem vyraženým na hraně.   

Kruh se uzavřel

Postava Svatého Václava v numismatice je zkrátka fenoménem, který propojuje minulost se současností a pozornosti se určitě bude těšit i v budoucnosti. Vždyť jeho jméno se poprvé objevilo už na denárech z dob knížete Jaromíra, který žil na přelomu 10. a 11. století. Za povšimnutí stojí skutečnost, že část těchto mincí nechal panovník razit v Praze. Tedy ve městě, které se po dlouhé odmlce může opět chlubit produkcí nejen výjimečných svatováclavských ražeb.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová