Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Analytik o sestřeleném letadle nad Ukrajinou: Vše nejspíš bylo úplně jinak, než se u nás píše

11.09.2014
Analytik o sestřeleném letadle nad Ukrajinou: Vše nejspíš bylo úplně jinak, než se u nás píše

Autor: Youtube, repro

Popisek: Sestřelené malajské letadlo

Předběžná zpráva o tragédii malajsijského letadla nad Ukrajinou nepřinesla žádná závratná zjištění. Přesto z ní však podle komentáře bezpečnostního analytika Jana Schneidera pro server ČeskáPozice.cz lze vyčíst několik zásadních informací. Ale ke zveřejněné zprávě se vyjádřil doslova kde kdo a opět se vyrojily spekulace, některé poměrně divoké... Čtěte.

Zejména tu, že letadlo pravděpodobně nebylo sestřeleno protileteckou raketou BUK. O příčinách se sice zpráva nezmiňuje, ale důležité podle Schneidera je i to, co ve zprávě uvedeno není. Například se vůbec nezmiňuje o tom, že by letadlo explodovalo ve vzduchu, což by se při zásahu raketou pravděpodobně nastalo. Navíc se uvádí, že letadlo nebylo zasaženo celé, ale pouze z boku v přední části, a následně se působením aerodynamických sil rozlomilo. Raketa BUK by pravděpodobně napáchala mnohem větší škody.

Podobný názor již České pozici řekl i Ladislav Lehký, uznávaný český expert na střely a jejich účinky, v minulosti ředitel výzkumu v pardubické Explosii. Podle něj by se střepiny z rakety BUK musely rozprostřít do většího prostoru přibližně válcovitého tvaru a způsobily by rozsáhlé poškození. Ve skutečnosti však podle snímků bylo letadlo poškozeno otvory v řadách a kulatého tvaru, což je pro BUK značně netypické.

Kabina byla podle něj prostřílena, a to z pohybující se střílny, protože střely zjevně dopadaly pod odlišnými úhly. Mohlo se podle něj jednat o kanónovou dávku, vyloučit však nelze ani alternativu menší rakety, vystřelené z letadla.

Podle Schneidera díky kauze letadla sledujeme i propagandistický modus operandi, který podle něj neuvěřitelně připomíná blamáž z roku 2003, kdy byla veřejnost přesvědčována k podpoře invaze do Iráku.

Stopy sestřelení letadla vedou do Kyjeva a k jeho sponzorům. V ČT řádil Petr Hájek

Rodiny obětí letu MH 17 stále čekají na otázku, kdo může za smrt jejich blízkých. Bývalý kancléř prezidenta Klause Petr Hájek v tom má jasno. Za střelením prý stojí skupina z USA. Klausův spolupracovník se v této souvislosti vrátil dokonce až k 11. září 2001. Překladatel, aktivista Otakar Van Gemund jeho úvahy ostře zkritizoval.

Vyšetřování pádu letu MH 17 pokračuje. Nově zveřejněná zpráva nizozemských úřadů ale nepřinesla příliš mnoho informací. To otvírá prostor pro nové úvahy. Debatu ohledně sestřeleného malajského letounu vedli v úterních Událostech, komentářích České televize spolupracovník exprezidenta Václava Klause Petr Hájek a  překladatel, aktivista Otakar Van Gemund.

Nejprve se ale se studie České televize spojil zpravodaj Bohumil Vostal. Ten prozradil, že rodiny sestřelených obětí dále čekají na to, až bude označen viník neštěstí. „Experti říkají, že je třeba víc důkazů, aby se určily přesné příčiny toho, jak se letoun rozlomil. Tím je otevřena cesta ke vzniku konečné zprávy, která by měla vzniknout do roka,“ prozradil Vostal.

Komu to prospělo

A pak už přišli ke slovu Hájek s Van Gemundem. „Ta zpráva je komentována jako něco bezvýznamného, vyšetřování skončilo, zapomeňme, chce říci, ale jen zdánlivě. Ve skutečnosti je velmi důležitá. Vlastně nám říká: My vám nemůžeme nic říct, protože kdybychom vám něco řekli, tak by se ukázalo, že celá akce byla připravena ze strany Kyjeva a jeho sponzorů,“ prohlásil zostra hned v úvodu Hájek.

„Já nechápu, jak pan Hájek může dospět k tak radikálním teoriím, které mi připomínají spíše spiklenecké teorie než cokoliv jiného,“ oponoval Van Gemund. Většina Nizozemců je podle něj přesvědčena, že odpovědnost nesou separatisté případně s pomocí Ruska. „Lidi v tom mají v Holandsku jasno a nevědí, jak se tváří v tvář tomuto barbarství mají zachovat, proto jsou opatrnější,“ podotkl překladatel.

Hájek si ale trval na svém a poukazoval na to, že sestřelení letounu prospělo ukrajinské straně a Spojeným státům, nikoliv Rusku a separatistům. V této souvislosti poukázal i na jinou tragédii, totiž na 11. září 2001. Hlavní média prý jen neustále dokola opakují lži. Zpráva ostatně ukazuje, že se v plášti letounu našla poškození, která ukazují na to, že letadlo nebylo sestřeleno zbrojním systémem BUK. Alespoň podle Hájka.

Sestřelení letadla nad Ukrajinou: Nová odhalení v britské televizi

Investigativní pořád britské veřejnoprávní televize BBC Panorama měl podle šéfredaktora Britských listů Jana Čulíka přinést hned několikanásobné svědectví, že malajsijské letadlo nad Ukrajinou, ve kterém zahynulo 298 lidí, bylo sestřeleno ruskými vojáky z oblasti ovládané východoukrajinskými separatisty.

Proruští separatisté vždy popírali, že by vlastnili raketomet Buk. Fotografie však dokazují, že se na „jejich“ území střelecký systém nacházel. Pořad britské televize představil tři svědky, kteří nezávisle na sobě potvrdili, že Buk na východě Ukrajiny viděli. Podrobnosti z jejich svědectví navíc prý naznačují, že v tom měli prsty lidé z Ruska.

Jeden ze svědků měl ve městě Sněžnoe, asi patnáct kilometrů od místa katastrofy, vidět raketomet sjíždějící z dopravníku. „Viděli jsme, jak ten raketomet vykládají, a když Buk nastartoval motor, kouř z výfuku zaplnil celé náměstí,“ citují Britské listy svědectví.

Svědci navíc prý BBC sdělili, že obsluha raketometu působila dojmem, že se jedná o ruské vojáky. Od povstalců se prý výrazně lišili, a to zejména svou organizací a disciplínou, a rovněž uniformou, jež se výrazně odlišovala od té, kterou tradičně nosí příslušníci separatistických jednotek. Navíc se od obyvatel východní Ukrajiny výrazně odlišovali přízvukem, který měl být typicky ruský (konkrétně u důstojníka obsluhy se mělo jednat o přízvuk typický pro moskevskou oblast).

Britské listy dále poznamenávají, že když v minulém týdnu redaktoři stejného pořadu BBC oslovili prezidenta Putina s dotazem, zda lituje umírající lidi na Ukrajině, začal místo odpovědi obviňovat kyjevskou vládu, že nevyjednává se vzbouřenci. Na další otázky už reportérovi neodpověděl.

S tvrzením na Britských listech na Facebooku polemizoval Martin Hekrdla, redaktor Literárních novin a přední levicový komentátor. Ten připomněl, že svědky dnes sežene prakticky kdokoliv na cokoliv, a připomněl jednu z akcí válečné kamufláže, která je dnes již považována za klasickou.

„V roce 1939 nacistické Německo hledalo záminku k napadení Polska, aniž by bylo prohlášeno za agresora. V noci z 31. 8. na 1. 9. nedaleko Hlivic, ležících na polsko-německých hranicích, jednotka SS v polských uniformách přepadla rozhlasový vysílač. Polsky vyřvala do světa, že vyhlašuje válku Německu a na místě zastřelila několik trestanců z Německa, kteří sem byli násilím dovlečeni, a kteří byli pro tento moment oblečeni do německých vojenských uniforem,” připomněl Hekrdla s tím, že několik hodin poté vystoupil Adolf Hitler v Říšském sněmu s prohlášením, že Polská armáda zaútočila na Německo.

„Už titulek BL je neseriózní. Má tam být, že podle BBC tři údajní svědkové tvrdí, že... atd. Proč ti vojáci najednou neměli "standardní ukrajinskou kamuflážní uniformu"? ZROVNA KDYŽ páchali takový zločin? Proč zaplnili kouřem celou náves? Aby zburcovaní místní zvědavci přišli blíž a mohli zaslechnout - a lingvisticky analyzovat - jejich "velkoruský" přízvuk? Totálně nevěrohodné," dodal ještě Hekrdla.

Tohle všechno je na tom letadle podivné. Letecký publicista v ČT rozebíral expertní zprávu

Vyšetřovatelé vydali novou zprávu o sestřeleném Boeingu MH17. Letecký publicista Martin Velek se ale podivuje nad tím, že jsme se z ní mnoho nového nedozvěděli. Jak tedy bylo letadlo sestřeleno - raketou vypálenou ze země, nebo z letadla? Nebo kanonem ze země, či z letadla? Toto pořád nevíme jistě. Já mám pouze otázku, komu to prospělo, ptá se Velek.

Letecký publicista Martin Velek v úterním Interview ČT24 komentoval nové informace o sestřelení malajsijského letounu MH17 nad Ukrajinou. „Není jasné, zda šlo o raketu, nebo dávku z kanonu. Rovněž také není jasné, do jaké míry se letadlo rozpadlo ve vzduchu. Odborníci, kteří znají účinky raket Buk a podobně, by zřejmě řekli, že by se letadlo roztříštilo na menší kousky a zřejmě by v něm nezůstalo žádné palivo, které vzplálo na zemi,“ podotkl publicista.

Kolem sestřelení se hrají politické hry

Pořád prý platí možnost, že leteckým kanonem ráže okolo 30 mm je možné letadlo zdevastovat mimořádně účinně. Protiletadlová palba se přitom mohla odehrát ze země. Podle jeho názoru by bylo nejlepší sestavit letoun právě z trosek a podle toho určit, zda byl letoun sestřelen hlavicí, nebo něčím jiným. V tuto chvíli podle Velka nelze ani vyloučit, že někdo s troskami letounu manipuloval a potom teprve je vyfotil.

Host v pořadu zdůraznil, že se kolem letounu MH17 hrají politické hry a zveřejňuje se to, co se jedné či druhé straně hodí. Teď je otázka, co jednotlivé strany vědí a co z toho nám sdělí. Vycházíme z toho, že ta oblast je vojensky natolik zajímavá, že se na ni ty družice zaměřují, podotkl Velek. „Jestli se to někdy dozvíme a jestli budeme mít k dispozici nemanipulovaný výstup z toho, to je otázka,“ pokračoval. Sám prý teorii o tom, kdo letoun sestřelil, nemá. „Já mám pouze otázku, komu to prospělo?“ ptal se.

Hodně se hovoří o sestřelu raketou typu Buk, ale Velek v této souvislosti upozorňuje na to, že Buk vyžaduje nemalé znalosti obsluhy. Mohlo jít např. o záložníky, kteří dříve s touto zbraní sloužili. „Není možné, aby k tomu zařízení přišel kdokoliv z ulice a raketu odpálil,“ zdůraznil na závěr publicista.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace