Separatisté z Doněcku a Luhansku, kteří porážejí vládní síly, jsou pro jednotu Ukrajiny. Ale mají na vládu v Kyjevě „pár“ požadavků

Foto: repro

Popisek: Samozvaná Donětská lidová republika

Zástupci východoukrajinských samozvaných republik jsou ochotni přistoupit na zachování územní celistvosti současné Ukrajiny, pokud Kyjev uzná jejich zvláštní status, stejně jako zvláštní postavení ruštiny. Seznam svých požadavků vzbouřenci podle agentury ITAR-TASS zveřejnili před pondělním jednáním takzvané kontaktní skupiny v běloruském Minsku.

Skupina je složená ze zástupců Ukrajiny, Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Do Minsku zamířil i vicepremiér povstalecké Doněcké lidové republiky Andrej Purgin.

Zástupci separatistů tvrdí, že za daných podmínek zachovají jednotu Ukrajiny

Zástupci „Doněcké lidové republiky" a „Luhanské lidové republiky" v pondělí podle ITAR-TASS uvedli, že učiní vše pro zachování jednoty Ukrajiny, pokud Kyjev přistoupí na jejich podmínky. Podle nich jsou „rovnocenná jednání jediným přijatelným prostředkem k urovnání konfliktu a obnovení míru". Separatisté rovněž trvají na principech přijatých na ženevské schůzce zástupců Ruska, USA, EU a Ukrajiny 17. dubna 2014.

„Přijel jsem s návrhy na nalezení společných bodů. Obsahují osm nebo devět bodů," řekl Purgin před minskou schůzkou. Konkrétně jde o uznání zvláštního statusu území obou „republik" a ruského jazyka, ukončení „protiteroristické operace" Kyjeva a uskutečnění svobodných voleb v regionu.

Amnestie pro vojáky separatistů a zvláštní status v zahraničně-obchodních vztazích

Povstalci dále požadují amnestii pro své bojovníky a „politické vězně". Zvláštní status mají dostat také jejich vojenské jednotky a konečně žádají právo na dosazování soudců a státních zástupců. Dále chtějí zvláštní status v zahraničně-obchodních vztazích s ohledem na jejich těsnější provázanost s Ruskem a Euroasijskou hospodářskou unií (EAHU).

Vzbouřenecké regiony se vyslovily pro zachování společného hospodářského, kulturního a politického prostoru s Ukrajinou, pokud budou jejich podmínky splněny. Purgin v pondělí ale řekl, že od jednání v Minsku neočekává průlom.

Schůzka v Minsku navazuje na summit o Ukrajině, který se v běloruské metropoli za účasti prezidentů Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Petra Porošenka uskutečnil minulý týden. Ten žádný výsledek sice nepřinesl, ale otevřel cestu k dalším jednáním.

Rebelové na východě Ukrajiny hlásí úspěchy, ukrajinská armáda stahuje jednotky

Proruské jednotky na východě Ukrajiny hlásí úspěchy v boji proti ukrajinské armádě. Ovládly město Ilovajsk a vytlačily odtud ukrajinské síly, takzvaný prapor Donbas. Ukrajinská armáda stahuje jednotky z několika oblastí. V Doněcku se rebelové snaží získat kontrolu nad mezinárodním letištěm. To by podle pozorovatelů mohlo být jedním z přelomů ve vývoji konfliktu, napsal ČRo.

Podle zpravodaje ČRo v Doněcku Martina Dorazína se dá očekávat bouřlivý vývoj v oblasti. „Ukrajinci jsou zdá se v defenzivě. Mělo by tam být ještě několik stovek ukrajinských vojáků, kteří už několik měsíců kontrolují toto strategické letiště. Podle zdrojů takzvané Doněcké lidové republiky se ale někteří vzdali a někteří odešli,“ popisuje situaci. 

Ruská média píší, že už probíhají jednání o tom, že by Rusko dodalo rebelům v Doněcké a také v Luhanské republice, kde už letiště kontrolují, chybějící zbraně. Především leteckou vojenskou techniku.  „To by znamenalo, že by se konflikt neomezil jen na východ Ukrajiny, ale zřejmě by povstalci postupovali směrem na západ. Na samotném povstaleckém území hlásí úspěchy a Kyjev potvrzuje stažení ukrajinských jednotek z jednotlivých měst,“ upozorňuje zpravodaj. 

Druhá fronta u Mariupolu

Na jihu Ukrajiny, kolem Azovského moře, hrozí otevření druhé fronty. Město Mariupol je podle zdrojů z takzvané Doněcké lidové republiky v obklíčení.  „A dá se očekávat, že v nejbližších dnech se proruští povstalci pokusí Mariupol obsadit. Tam by se pak bojovalo z moře i z pevniny. I když povstalci nemají k dispozici lodě, předpokládá se, že by jim mohly přijít na pomoc plavidla z Ruska,“ naznačuje Dorazín. 

Ukrajinský ministr obrany Valerij Heletej obvinil Rusko z rozpoutání války. Podle něj dosáhl konflikt obrovských rozměrů a může být největší, jaký Evropa za posledních 75 let zažila. Ministr to řekl poté, co se ukrajinské jednotky musely stáhnout z Luhanska pod nátlakem rebelů. Ty podle Kyjeva přímo podporuje a kontroluje Moskva. Rusko obvinění dál odmítá a k výroku Heleteje se nechce vyjadřovat. 

Středeční horká zpráva: Příměří! Jenže zdroje se rozcházejí…

Ukrajinský a ruský prezident se údajně shodli na možném řešení krize na východě Ukrajiny. Píše o tom agentura Interfax s odvoláním na mluvčího Kremlu. Petro Porošenko a Vladimir Putin prý spolu mluvili po telefonu.

Český rozhlas píše, že jak je zpráva závažná, ukáže až čas. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že hlavy států si v řadě bodů porozuměly, ovšem v kterých, to zatím není jasné. Je tak možné, že se jedná jen o obecné věci. I kdyby se mělo jednat zatím „jen“ o zastavení války, podle zpravodaje Českého rozhlasu na Ukrajině Martina Dorazína do toho zatím nelze vkládat přehnaně velké naděje. 

Zpráva totiž přichází v době, kdy separatisté vytlačují ukrajinskou armádu z jejích pozic a začínají kontrolovat důležité oblasti na jihovýchodě země. „Pravděpodobně nebudou mít žádný velký zájem tyto operace zastavit,“ poznamenal Dorazín. „Výsledkem tohoto rozhovoru byla dohoda o trvalém příměří v Donbasu. Bylo dosaženo vzájemné dohody ohledně kroků, které se podniknou k nastolení míru,“ řekl Porošenko podle Ukrajinské pravdy, jak uvedly Novinky, které mají příměří už za hotovou věc.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová