Místní nadšeně bojovali proti Ukrajině, teď Kyjev rozjel čistky. Český reportér píše z míst, které dobyla zpět ukrajinská armáda

Foto: Archiv

Popisek: Záběr ze současného Luhansku

Ukrajinská armáda pomalu dobývá území ovládané proruskými separatisty. Vytlačením rebelů celá věc ale nekončí. Vojáky nahrazují prokurátoři a příslušníci tajných služeb, jež dobytá území „čistí“ od lidí, kteří se separatisty spolupracovali. Servítky si přitom mnohdy neberou.

Města Popasná a Pervomajskoje se nacházejí v Luhanské oblasti a byla odjakživa proruská. Není tak divu, že když přišli separatisté, byli vítáni s otevřenou náručí. Podpora proruských rebelů se nyní po dobytí měst ukrajinskou armádou nemusí jejich obyvatelům vůbec vyplatit.

„Na šest místních lidí tu vytvořilo batalion bojující na straně separatistů. Jakmile jsme město dobyli, jen se převlékli do kraťasů a běhají mezi námi. Bezpečno tady není a v budoucnu určitě nebude,“ uvedl redaktorovi časopisu Týden velitel zdejší policejní stanice. Zároveň vyjádřil své obavy z partyzánské války, která podle něj i dalších velitelů na vládní straně již vypukla.

Nahlaš svého souseda

Policejní batalion, který dohlíží na pořádek v oblasti, vyvěsil výzvy s mobilním číslem, aby lidé nahlásili své sousedy, kteří bojovali na straně separatistů či jim pomáhali. Vazební věznice v Kyjevě či Charkově jsou již údajně přeplněné podezřelými.

V Popasné čistka údajně teprve začíná. Zatím to prý skončilo kompromisem. Pár desítek příslušníků místní milice, kteří nejokatěji spolupracovali se separatisty, dostalo padáka, ostatní chodí na patroly beze zbraně a jen v doprovodu kolegů poslaných z jiných regionů.

Příběh Larisy

„Pro mého syna si přišlo v noci komando SBU. Navlékli mu na hlavu kápi a od té doby jsme ho neviděli,“ řekla redaktorovi časopisu Týden Larisa. Její téměř třicetiletý syn vážící sto třicet kilogramů má prý vážné zdravotní problémy a nikdy by ho nenapadlo mít něco společného s povstalci. Šéf komanda jim údajně nechal své číslo a řekl jim, že podezřelého předá kolegům z Charkova. Když se ho tam však rodina vydala hledat, jakoby se po něm slehla zem.

„Řekli nám, že si máme najmout právníka. Stojí šedesát tisíc hřiven. Takové peníze nedáme dohromady, ani když prodáme byt a žigulíka,“ naříkala Larisa.

Redaktorovi časopisu Týden se podařilo zjistit, že jen v Krematorsku je takových případů pět, v rámci celého regionu jich bude prý více, nikdo to však nepočítá. Situaci navíc údajně komplikuje bezvládí uvnitř ukrajinských silových složek.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová