Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jsme příliš malá země, Ani nevíme, komu v ukrajinské krizi sloužíme. Neuvěříte, kdo napsal tato slova

18.08.2014
Jsme příliš malá země, Ani nevíme, komu v ukrajinské krizi sloužíme. Neuvěříte, kdo napsal tato slova

Foto: Hans Štembera

Popisek: David Rath na křtu své knihy

Na serveru blog.aktualne.cz se rozepsal bývalý člen ČSSD a středočeský hejtman David Rath o konfliktu na Ukrajině. On sám se domnívá, že bychom měli usilovat o nezávislost a nebýt taženi zájmy někoho jiného. Měli bychom prý vytvořit oázu, kde si svůj byznys či dovolenou můžou vedle sebe v klidu užít Američané, Rusové i Ukrajinci, či přívrženci a odpůrci toho či onoho.

Podle Davida Ratha je naše společnost rozdělená na dva skoro stejně velké tábory v názoru na zuřící ukrajinskou občanskou válku. „Kdo hledá pravdu rozumem, tak jasno mít nemůže, respektive musí mu být zřejmé, že je jen terčem propagandy a záplavy informací, o jejichž správnosti se přesvědčit nemůže,“ píše hned v úvodu. Domnívá se, že většina veřejnosti si přeje, aby tentokrát zvítězil rozum a rozvážnost oproti mocenským zájmům. „V té souvislosti by neměla zapadnout myšlenka na možnou nezávislost naší země. Prostě nebýt neustále někým vláčen,“ zdůrazňuje Rath s tím, že odkazuje na naše zkušenosti z dob železné opony a totality.

Měl se v nás pevně usídlit strach

„Mnoho z nás prožilo podstatnou část svých životů v režimu, který nás neustále strašil hrozbou vojenské intervence západních nestvůr. Už od základních škol nás navlékal do plynových masek, na ruce nám natahoval igelitové pytlíky a balil nás do pláštěnek, aby se v nás pevně usadil strach. Pak mužskou část společnosti otravoval neuvěřitelnou humusárnou zvanou `základní vojenská služba`. Konec Varšavské smlouvy dal naději na konec těchto odporností. Většina lidí byla ráda, že otravné hry na vojáčky končí,“ popisuje exhejtman na serveru blog.aktualne.cz.

„Uběhlo pár let a už zase jsou tu hry na hodné a zlé, na nepřátele, kteří nás ohrožují. Nemá to zatím takovou intenzitu, že bychom museli do pláštěnek a igelitových pytlíků, ale určité společné rysy znatelné jsou. Opět jsme masírováni, abychom věděli, kdo je hodný a kdo zlý,“ míní Rath.

Realita je ale podle něj jiná, rozhodně ne černobílá. „Špatné je vyměněno za ještě mnohem horší, a pokud do té doby trpěly stovky odpůrců toho či onoho diktátora, tak po našich spravedlivých zásazích trpí už miliony zcela nevinných lidí, které jsme ve jménu dobra připravili o úplně vše a vystavili je nezměrnému utrpení,“ hodnotí vývoj situace.

Ani nevíme, kdo skutečně o těchto věcech rozhoduje

Rath se pak vrací k myšlence naší nezávislosti a zpochybňuje naši účast v akcích vedených mezinárodním společenstvím. „ Nejsme země, která by měla možnost cokoli zásadně změnit či ovlivnit, naskýtá se tedy otázka, proč být spolupachateli a brát na sebe vinu za rozhodnutí jiných. Jiných, vlastně ani nevíme, kdo skutečně o těchto věcech rozhoduje a co tím sleduje. Kdo námi tahá jak s figurkami na šachovnici, netušíme, komu posluhujeme a co je cílem. V posledních desítkách let se zdá, že cílem hry titánů je `rozesrat` co nejvíce zemí a co nejvíce lidí. Prostě chaos, rozklad, utrpení. Je to i náš cíl?“ ptá se David Rath a píše o úbytku míst, „kde si svůj byznys či dovolenou můžou vedle sebe v klidu užít Američané, Rusové i Ukrajinci, či přívrženci a odpůrci toho či onoho“.

„Nechceme si žít podle vlastní úvahy, zabývat se našimi zájmy a cíli a spíš s ostatními dobře vycházet?“ Na celé planetě takových míst podle Ratha ubývá. „Asi není jednoduché něco takového vytvořit a udržet, ale za pokus to stojí,“ myslí si bývalý a dnes stíhaný hejtman. „Je na nás, zda chceme být takovou oázou, nebo raději posluhujeme nějakému velkému bratru v pozadí a máme vždy jasno, kdo je hodný a kdo zlý,“ uzavřel Rath svůj článek k ukrajinskému konfliktu.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na

Vložil: redaktor KL1

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace