Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Velká hádka v Reflexu: Ke zvěrstvům na Ukrajině a ruskému imperialismu. Proti sobě stojí bývalý šéfredaktor a komentátor, který se v Kyjevě narodil

03.08.2014
Velká hádka v Reflexu: Ke zvěrstvům na Ukrajině a ruskému imperialismu. Proti sobě stojí bývalý šéfredaktor a komentátor, který se v Kyjevě narodil

Autor: aTeo

Popisek: Současná Ukrajina očima grafika aTeo

Dva velmi odlišné názory na současné dění na Ukrajině se střetly na stránkách týdeníku Reflex. Na jedné straně Petr Hájek, šéfredaktor serveru Protiproud.cz a velký kritik současné kyjevské vlády, v neposlední řadě historicky první šéfredaktor Reflexu vůbec (do roku 1992) a na proti němu analytik Jefim Fištejn, jenž se narodil roku 1946 v židovské rodině právě v ukrajinském Kyjevě, tehdy součásti Sovětského svazu, který separatisty z východu Ukrajiny považuje za extremisty.

Základní otázku, zda je ozbrojený odpor separatistů z východu legitimní, Hájek odmítl, neboť je podle něj prefabrikovanou manipulativní odpovědí. Otázka podle něj sugeruje, že na východě Ukrajiny jsou nějací separatisté. To však podle něj vůbec nezohledňuje, že Ukrajina je uměle vytvořeným státem, kde se spojila západní část, patřící historicky k Polsku či Rakousku, s východem, který je autenticky ruský. Navíc byl v dobách SSSR administrativním rozhodnutím připojen Krym. To vše mělo za důsledek, že obě části země se nikdy necítily jako jednotný celek, ale soupeřily spolu - občas viditelně, občas skrytě.

Navíc podle něj není pravda, že by se vzbouřenci chtěli oddělit od země a připojit k Rusku, čímž by naplnili definici „separatistů“. Jejich požadavkem prý není nic jiného než široká autonomie v rámci federace či konfederace. Otázka legitimity ozbrojeného odporu je podle něj irelevantní, protože bez ohledu na její zodpovězení jsou jejich akce legitimní stejně jako převrat, který dostal k moci současnou kyjevskou vládu. Jedná se podle něj o jednoznačnou odpověď na státní převrat, po kterém na základě chování vítězů reálně hrozilo, že by měl pro východ země fatální důsledky.

„Smyslem povstání původně bylo vymoci si na nelegitimní nové moci záruky vlastní bezpečnosti a svobodného života,“ píše Hájek. Situace se však zásadně změnila po zvěrstvech páchaných armádou či soukromými gardami oligarchů v Oděse nebo Slavjansku.

Klíčová otázka však podle Hájka je někde jinde - v tom, kdo má na dění na Ukrajině zájem a kdo incioval a podporoval státní převrat v zemi. Bez odpovědi na tuto otázku se prý nedokážeme dobrat smysluplného závěru, co se dnes na Ukrajině vlastně děje.

Konečnou interpretaci konfliktu budou psát vítězové

Jefim Fištejn vše ale vidí především jako civilizační konflikt. A jako v každém konfliktu podle něj konečnou interpretaci budou psát vítězové. Právo národů na sebeurčení a právo států na zachování hranic jsou podle něj v trvalém rozporu, a právo na „pravdivý výklad“ má ten, kdo má navrch. „Extremista, který v boji uspěl, se může stát bojovníkem za svobodu,“ píše komentátor.

Právo na ozbrojené povstání je podle něj uznáváno, pokud je lid nesnesitelně utlačován a nemá možnost politického prosazení. To však podle něj povstalci na východě Ukrajiny v žádném případě nesplňují. „Utlačování Rusů v novodobé historii Ukrajiny nikdy nebylo zaznamenáno, spíše naopak,“ píše.

Podstatou je podle něj něco úplně jiného - touha Ruska ovládnout celý „ruský svět“ svého blízkého okolí. Otázka by podle něj tedy neměla směřovat na legitimitu separatismu, ale spíše na to, zda je legitimní pod jakoukoliv záminkou zabrat polovinu území sousedního státu.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace