Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Festivalové Vary 2018

Festivalové Vary 2018

Jako každý rok sledujeme dění na festivalu jako ostříž

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Dovolená

Dovolená

Série článků s informacemi, které je dobré vědět

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Velká hádka v Reflexu: Ke zvěrstvům na Ukrajině a ruskému imperialismu. Proti sobě stojí bývalý šéfredaktor a komentátor, který se v Kyjevě narodil

03.08.2014
Velká hádka v Reflexu: Ke zvěrstvům na Ukrajině a ruskému imperialismu. Proti sobě stojí bývalý šéfredaktor a komentátor, který se v Kyjevě narodil

Autor: aTeo

Popisek: Současná Ukrajina očima grafika aTeo

Dva velmi odlišné názory na současné dění na Ukrajině se střetly na stránkách týdeníku Reflex. Na jedné straně Petr Hájek, šéfredaktor serveru Protiproud.cz a velký kritik současné kyjevské vlády, v neposlední řadě historicky první šéfredaktor Reflexu vůbec (do roku 1992) a na proti němu analytik Jefim Fištejn, jenž se narodil roku 1946 v židovské rodině právě v ukrajinském Kyjevě, tehdy součásti Sovětského svazu, který separatisty z východu Ukrajiny považuje za extremisty.

Základní otázku, zda je ozbrojený odpor separatistů z východu legitimní, Hájek odmítl, neboť je podle něj prefabrikovanou manipulativní odpovědí. Otázka podle něj sugeruje, že na východě Ukrajiny jsou nějací separatisté. To však podle něj vůbec nezohledňuje, že Ukrajina je uměle vytvořeným státem, kde se spojila západní část, patřící historicky k Polsku či Rakousku, s východem, který je autenticky ruský. Navíc byl v dobách SSSR administrativním rozhodnutím připojen Krym. To vše mělo za důsledek, že obě části země se nikdy necítily jako jednotný celek, ale soupeřily spolu - občas viditelně, občas skrytě.

Navíc podle něj není pravda, že by se vzbouřenci chtěli oddělit od země a připojit k Rusku, čímž by naplnili definici „separatistů“. Jejich požadavkem prý není nic jiného než široká autonomie v rámci federace či konfederace. Otázka legitimity ozbrojeného odporu je podle něj irelevantní, protože bez ohledu na její zodpovězení jsou jejich akce legitimní stejně jako převrat, který dostal k moci současnou kyjevskou vládu. Jedná se podle něj o jednoznačnou odpověď na státní převrat, po kterém na základě chování vítězů reálně hrozilo, že by měl pro východ země fatální důsledky.

„Smyslem povstání původně bylo vymoci si na nelegitimní nové moci záruky vlastní bezpečnosti a svobodného života,“ píše Hájek. Situace se však zásadně změnila po zvěrstvech páchaných armádou či soukromými gardami oligarchů v Oděse nebo Slavjansku.

Klíčová otázka však podle Hájka je někde jinde - v tom, kdo má na dění na Ukrajině zájem a kdo incioval a podporoval státní převrat v zemi. Bez odpovědi na tuto otázku se prý nedokážeme dobrat smysluplného závěru, co se dnes na Ukrajině vlastně děje.

Konečnou interpretaci konfliktu budou psát vítězové

Jefim Fištejn vše ale vidí především jako civilizační konflikt. A jako v každém konfliktu podle něj konečnou interpretaci budou psát vítězové. Právo národů na sebeurčení a právo států na zachování hranic jsou podle něj v trvalém rozporu, a právo na „pravdivý výklad“ má ten, kdo má navrch. „Extremista, který v boji uspěl, se může stát bojovníkem za svobodu,“ píše komentátor.

Právo na ozbrojené povstání je podle něj uznáváno, pokud je lid nesnesitelně utlačován a nemá možnost politického prosazení. To však podle něj povstalci na východě Ukrajiny v žádném případě nesplňují. „Utlačování Rusů v novodobé historii Ukrajiny nikdy nebylo zaznamenáno, spíše naopak,“ píše.

Podstatou je podle něj něco úplně jiného - touha Ruska ovládnout celý „ruský svět“ svého blízkého okolí. Otázka by podle něj tedy neměla směřovat na legitimitu separatismu, ale spíše na to, zda je legitimní pod jakoukoliv záminkou zabrat polovinu území sousedního státu.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace