Sestřelené malajské letadlo: Bude třetí světová, ptají se s hrůzou čtenáři i publicista Neff. Co všechno dosud víme?

Foto: Youtube.com

Popisek: Sestřelené malajské letadlo

VIDEO, AKTUALIZOVÁNO Pád malajsijského boeingu 777 je obestřen záhadou a viníka tragédie hledá snad celý svět. Proruští separatisté? Ukrajinská armáda? Nehoda? Nedokáží se shodnout ani odborníci. Podle publicisty a redaktora Britských listů Karla Dolejšího se to možná vůbec nikdy nedozvíme.

Sám se domnívá, že civilní letoun sestřelili proruští separatisté, kteří si ho spletli s letounem ukrajinské armády. Této myšlence nahrává i zpráva ukrajinské tajné služby SBU. Ta tvrdí, že má nahrávky, ze kterých vyplývá, že boeing sestřelili právě proruští separatisté. Kyjev neváhá doložit důkazy. Server britské BBC objevil na internetu video, na kterém se k sestřelení letadla v telefonu přiznává jeden ze separatistů. Mělo se jednat o lídra povstalců Igora Bezlera, který měl hovořit s ruským bezpečnostním agentem. Telefon měla zachytit ukrajinská rozvědka.

V Událostech, komentářích České televize se pak k věci přímo z východní Ukrajiny vyjádřil redaktor Českého rozhlasu Martin Dorazín. Ukrajinští separatisté podle něj dorazili na místo okamžitě, v doprovodu spřátelených novinářů. Celé aranžmá akce podle rozhlasového zpravodaje naznačovalo, že si vše chtějí pečlivě ohlídat. Redaktor k tomu připomněl i to, že okamžitě deklarovali svou vůli předat černé schránky z letadla na expertizu do Moskvy.

Dorazín pak ještě rozvinul spekulaci, že chování východoukrajinských separatistů je může nepřímo usvědčovat z podílu na pádu letadla. Zejména zmínil to, že ještě před tím, než se zjistilo, že se jedná o civilní malajsijské letadlo, tak se představitelé Doněcké lidové republiky již na sociálních sítích začínali chlubit, že sestřelili velké vojenské letadlo ukrajinské armády. Po zjištění skutečné totožnosti letadla prý začali své příspěvky horečně mazat.

Rusko, nebo Ukrajina? Měl tam prý letět Putin

Ruský prezident Putin ale z tragédie viní Ukrajinu. I španělský dispečer, který let Malajských aerolinií doprovázel, napsal na svém účtu na sociální síti Twitter, že jen tři minuty před tím, než Boeing 777 zmizel z radarů, byla nedaleko něho zaznamenána ukrajinská vojenská letadla. Dispečer upozorňuje ještě na jednu podezřelou věc. „Když boeing jednoduše zmizel z radarů, tak nám kyjevské úřady oznámily, že havaroval. Jak se to mohly dovědět tak rychle?" ptá se dispečer. Vinu na ukrajinskou armádu svalují také proruští rebelové. Tvrdí, že na sestřelení letadla ve výšce deset kilometrů nad zemí nemají potřebnou techniku.

V souvislosti s motivací těch, kteří malajsijské letadlo sestřelili, se objevila ještě jedna velmi zajímavá informace. Agentura Interfax uvedla, že po stejné trase nad Ukrajinou, na které bylo sestřeleno malajsijské letadlo letu MH17, letěl krátkou dobu předtím ruský prezident Vladimir Putin. Zdroj pod podmínkou anonymity agentuře řekl, že místem měla obě letadla proletět v intervalu zhruba čtyřiceti minut.

Prezident letěl stejným směrem, tedy na východ. Vracel se ze summitu zemí BRICS v Brazílii do Moskvy. „Obrysy letadla jsou podobné, stejně jako linie a zbarvení. Na takovou vzdálenost jsou obě letadla téměř totožná,“ uvedl dále zdroj. O chvíli později ale byla tvrzení agentury Interfax vyvrácena. Speciál prezidenta Putina totiž vůbec neletěl přes Ukrajinu. Prezident Putin totiž nechtěl letět přes sousední zemi, na jejímž území se válčí, jak uvedl server Gazeta.ru. Letadlo letělo jinudy a v pořádku přistálo na moskevském letišti Vnukovo.  

Separatisté prý nemají potřebnou techniku

Dává jim za pravdu i vojenský analytik Martin Koller. Je přesvědčený, že separatisté letoun sestřelit nemohli. Tedy pokud se boeing nepohyboval ve výšce menší než čtyři kilometry. Připomněl, že k obsluze celého systému je třeba několikačlenná cvičená posádka. A pokud se podaří najít nějaké pozůstatky rakety, což by se při důkladném hledání mělo podařit, pak je třeba mít na paměti, že každá raketa má své výrobní číslo, podle toho ji lze identifikovat a následně říci, komu vlastně patřila.

A do záhady se mísí i Spojené státy. Potvrdily domněnku, že letadlo bylo sestřeleno. Jeden z radarových systémů našel u místa neštěstí raketu země-vzduch, vypálenou těsně předtím, než letadlo spadlo. Uvedla to CNN. „Je to skutečně znepokojivá událost," prohlásil viceprezident Joe Biden. Dodal, že USA prozatím neznají všechny podrobnosti, ale že letadlo bylo „očividně sestřeleno – sestřeleno, žádná nehoda, smeteno z oblohy". „Je zde mnoho otázek, které musí být zodpovězeny. My ty odpovědi dostaneme a podle toho podnikneme další kroky," řekl.

O tragédii spolu ještě ve čtvrtek hovořili Porošenko a americký prezident Barack Obama. „Prezidenti zdůraznili, že všechny důkazy z místa havárie musí zůstat na místě na ukrajinském území, aby mezinárodní vyšetřovatelé mohli prověřit všechny aspekty tragédie," uvedl k telefonátu Bílý dům. Obama rovněž Porošenkovi slíbil, že američtí experti poskytnou Ukrajině veškerou pomoc.

Angažmá OSN a NATO na spadnutí

Po lítých bojích na Ukrajině se ale obě strany po dlouhé době shodnou na jednom. Chtějí tvrdší opatření a není vyloučeno ani aktivní angažmá NATO. Během mimořádné tiskové konference na amsterdamském letišti bylo podle ČT oznámeno národnostní složení cestujících, kteří v letounu nad Ukrajinou zahynuli. Malajsijské aerolinky dnes upřesnily seznam cestujících, kterých bylo 283, tedy o tři více, než se dosud uvádělo. Údaj 15 členů posádky zůstává nezměněn. Mezi pasažéry byla i tři nemluvňata. Z 298 lidí na palubě jich 154 bylo občany Nizozemska, 43 Malajsie a 27 Austrálie. Mezi cestujícími byli také obyvatelé Indonésie, Británie, Německa, Belgie, Filipín a Kanady. Národnost 41 lidí nebyla zatím ověřena.

International AIDS Society (IAS), asociace odborníků na HIV a AIDS, oznámila, že na palubě měla 108 delegátů a jejich rodinných příslušníků, kteří cestovali na kongres do Melbourne.

Kvůli tragédii se v pátek v 16:00 SEČ mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-Mun konstatoval, že musí dojít k důkladnému mezinárodnímu vyšetření celé události.

Černou skřínku pošlou do Moskvy?

Podle všeho už se podařilo najít černou skříňku z havarovaného letounu a separatisté počítají s tím, že zamíří do Moskvy. Pokud k tomu skutečně dojde, bude to podle informací ČT v souladu s mezinárodními úmluvami, ve kterých je stanoveno, že katastrofy z této oblasti mají být prošetřeny ruskou stranou. Upozornil na to politický geograf Michael Romancov.

Politolog Jan Šír k tomu v Událostech, komentářích České televize poznamenal, že separatisté mohli potřebné rakety získat z ruské strany. Neodpustil si rovněž poznámku, že v řadách separatistů působí i neoznačení ruští vojáci.

Šéf ruské diplomacie Sragej Lavrov podle nejnovějších informací ale prohlásil, že Rusko takzvané černé skříňky převzít nehodlá. „Navzdory tomu, co tvrdí Kyjev, nechystáme se tyto skříňky zabrat. Nehodláme porušit pravidla, která v mezinárodním společenství pro takové případy platí," řekl Lavrov v ruské televizi.

Lavrov podpořil návrh ukrajinského prezidenta, aby příčiny katastrofy vyšetřovala mezinárodní komise. Moskva si podle něj přeje, aby co nejdříve na místo nehody dorazili mezinárodní experti a převzali záznamníky. „Vše je nutné udělat tak, aby nikdo nepochyboval o upřímnosti a připravenosti uskutečnit plnohodnotné vyšetřování," řekl.

Létá se jinudy

Ukrajinská vláda a separatisté na východě země se na počátku navzájem obviňovali ze sestřelení letadla. Ve večerních hodinách se situaci pokusil uklidnit Alexander Borodaj, premiér separatistické Doněcké lidové republiky.

Borodaj vyzval, aby obě strany uzavřely humanitární příměří, které by dovolilo řádné vyšetření nehody. To by umožnilo, aby se na místo katastrofy, umístěné v území tvrdých bojů, mohli dostat vyšetřovatelé a humanitární organizace. Délka humanitárního příměří by měla být 2-3 dny.

Letecké společnosti z celého světa však oznamují odklon letů z Ukrajiny. Mluvčí Českých aerolinií Daniel Šabík pro Českou televizi uvedl, že většina letů, které měly přelétat nad východem Ukrajiny, bude z oblasti odkloněna. Výjimkou jsou lety, které mají směřovat přímo do oblasti východní Ukrajiny. V jejich případě se čeká na vyjádření tamních úřadů.  

Ondřej Neff: Šílená paralela

Publicista Ondřej Neff ve svém dnešním sloupku na webu Neviditelný pes píše velmi, velmi osobně. Stojí zde: „ni blouznivý autor fantazijních příběhů by nepřipadl na nápad tak šílené paralely, jakou připravila Paní Realita. Sto let po atentátu v Sarajevu zahynuly v troskách bestiálně sestřeleného letadla tři stovky lidí. Arcivévodu Ferdinanda a jeho ženu zastřelil terorista vedený tajnými službami extremistického Srbska. Nezodpovědně uzavřené bianco smlouvy s Ruskem a stejně nezodpovědně uzavřená smlouva Francie s prohnilým absolutistickým Ruskem přispěly k tomu, že se svět ocitl ve velké válce, která ho nezvratně změnila, dá se říci k horšímu. Těžko se vyvarovat otázky, zda se to bude opakovat,“ klade si otázku, stejnou jako řada našich čtenářů.

A pokračuje: „Došlo k masové vraždě. Buď ji spáchali jedni, nebo druzí. Oni sami znají pravdu, avšak tvrzení ani jednoho, ani druhého nelze věřit. Vyšetřování musí být nezávislé, tudíž nestranné. Ale i nestranné vyšetřování ukáže na jednu nebo na druhou stranu a ta druhá se ocitne v šílené situaci. Masovou vraždu nespáchal fanatik, ale osádka sofistikovaného válečného zařízení, vycvičená, patrně v součinnosti s dalšími složkami. Historici dodnes neprokázali přímou vazbu srbské vlády na sarajevskou vraždu, a tudíž srbskou vládní odpovědnost. Teď to bude jiné. Odpovědnost jedné nebo druhé strany bude zásadní. Už dnes je spor Ukrajina – Rusko daleko za dimenzí regionální půtky. Pokud malajské letadlo sestřelili Rusové, jaká má být odezva civilizovaného světa? A pokud ho sestřelili Ukrajinci, jak je možné podporovat tento režim? To bude otázka, a od odpovědi nejde uhnout. Svět je monitorován a Něco ví o každém našem kroku. Takže to Něco už teď přesně ví, co se stalo. NATO bezpochyby monitoruje vzdušný prostor nad bojovou oblastí. Pokud ne, nač bychom ho měli? Stejně pečlivý dozor mají jistě Rusové. I oni vědí, co se stalo a kdo to způsobil. A jsme u kořene problému. Najdou skutečné, seriózní mocnosti sílu se domluvit, dojít ke shodě, na základě tohoto excesu uznat, že věci došly příliš daleko, a nadále skutečně odpískat regionální, tudíž omezený spor? Nebo ho nechají nabobtnat a rozvléct do rozměrů s vlastní dynamikou a dál neregulovatelných? Před sto lety se to nepovedlo. Na neschopnost hrstky mocných doplatily desítky milionů lidí životy. Věřme, že dnes máme šanci a ač nepraktikující katolík, prosím o to Boha,“ končí emotivně Neff. A s ním nepochybně všichni lidé dobré vůle na této Zemi...

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová