Chemické zbraně a nová armáda na hranicích EU. Ukrajina vře, jedna věc je ale nejasná

Foto: ParlamentníListy.cz

Popisek: Ukrajinská krize

Komunistická poslankyně Kateřina Konečná má za to, že situace na Ukrajině stále více připomíná občanskou válku. Válku, ve které hoří lidé a válku, ve které byly podle serveru Hlas Ruska použity dokonce i chemické zbraně. Nelze vyloučit ani možnost, že se zde již brzy objeví nová ozbrojená síla, která „uvede věci do pořádku“. Co to ale přesně znamená? Ptal se někdo obyvatel, co vlastně chtějí?

Kateřina Konečná, která stojí v čele komunistické kandidátky do nadcházejících eurovoleb, má za to, že Evropská unie příliš neví, jak pomoci rozumně vyřešit stále delší konflikt. Dlouhotrvající občanská válka přitom není v evropském zájmu.

Stát potřebuje řád, tvrdí militantní aktivista

„To, co sledujeme na Ukrajině, přerůstá čím dál tím více v regulérní občanskou válku. Čím více je situace nepřehlednější, tím je také krvavější. Nárůst agrese do takových rozměrů, jako bylo brutální upálení aktivistů v domě odborů v Oděse, vykope mezi občany východní a západní Ukrajiny nekonečné příkopy. Evropská unie by měla násilí, ke kterému dochází, absolutně odsoudit, snažit se zapojit Rusko (nikoliv vydávat nikam nevedoucí sankce) do mírového řešení pro občany Ukrajiny. Musí dojít k takovému řešení, které uspokojí obě znesvářené skupiny občanů na Ukrajině,“ nabádá Konečná.

Server VaseForum.sk přináší informace o tom, že se na Ukrajině možná formuje nová vojenská síla, která by mohla situaci vyřešit. Údajně ve prospěch všech Ukrajinců. Finišuje údajně formování Ukrajinské národní osvobozenecké armády (UNOA). Server přináší rozhovor s jedním z členů organizace, který tvrdí, že nesleduje cíle Západu, ale cíle, které pomohou jeho národu. Na sílu pravicových radikálů je prý třeba odpovědět zase jen silou.

„Stát potřebuje řád, jednotu, ne ovšem za cenu násilí a vnucování cizích standardů, ale přes pochopení společného osudu a vědomí, že spolu jsme silnější. Ukrajina potřebuje dobré sousedské vztahy především s bratrským Ruskem a Běloruskem. Zájmy státu vyžadují, abychom lidi nedělili podle národnosti nebo jazyka. Potřebujeme, aby na ukrajinské půdě nebylo místa pro nacisty a Jidáše, kteří prodají svou zemi za dolary nebo eura, kteří vyvezou za hranice naše zlato, nebo nabízejí naše teritorium ke skladování jaderného odpadu,“ vysvětluje svůj postoj.

Nemalou část uskupení UNOA prý tvoří západní Ukrajinci i oni jsou prý naštvaní. Organizace má podle zpovídaného člena velké mobilizační rezervy - až pět milionů Ukrajinců, kteří pracují převážně v zahraničí. Tato síla už prý může dokázat nastolit pořádek. Mobilní jednotky UNOA už jsou údajně rozmístěny na celém území Ukrajiny. Až se situace zklidní, měli by se na uspořádání země podílet především noví nezkorumpovaní politici a ne vláda v Kyjevě, která se opírá o Pravý sektor.

Lidé si přejí jednotnou Ukrajinu

Koncept je to jistě zajímavý, sám tazatel však připouští, že chtějí koordinovat akce se separatisty z jihovýchodu země a ti volají po referendu, větší autonomii nebo dokonce spojení s Ruskem. Server Novinky.cz ale informoval, že podle průzkumu prestižní agentury Pew Research Center většina obyvatel nestojí o dělení země. Dokonce i v rusky mluvící populaci Ukrajiny převažuje názor, že by země měla zůstat jednotná.

„Jen osmnáct procent obyvatel východní Ukrajiny si ale podle respektované americké agentury Pew Research Center, zaměřující se na výzkumy veřejného mínění po celém světě, myslí, že by se mělo jednotlivým oblastem umožnit, aby se oddělily, zatímco sedmdesát procent je proti. U ruskojazyčných obyvatel z východu země je podíl podporující separatisty větší – 27 procent souhlasí s možností odtržení oblastí, ale přesto je jich 58 procent, tedy absolutní většina proti této možnosti,“ informují Novinky.cz.

Faktem však také je, že vláda v Kyjevě nemá podporu v celé zemi. Zatímco na Západě ji za dobrou označilo 60% lidí, na východě ji označilo 67% za špatnou, neboť prý nerespektuje osobní svobody. Přes 60% respondentů také vyjadřuje strach z toho, že prezidentské volby naplánované na 25. května nebudou férové. V zemi navíc roste strach z vypuknutí etnického konfliktu.

Prezident Miloš Zeman ale v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz tvrdí, že prezidentské volby naplánované na 25. května mohou přinést zklidnění situace. Ukrajinská krize se přiblížila občanské válce a občanská válka může být záminkou pro zahraniční invazi. Za řešení pokládám prezidentské volby 25. května pod přísnou mezinárodní kontrolou,“ prohlásil Zeman. Prezident dále zdůraznil, že se staví jak proti ekonomickým sankcím vůči Rusku, které ničemu nepomohou, tak proti možné invazi ruských sil na Ukrajinu. Té mohou podle prezidenta zabránit dostatečně jasná gesta ze strany NATO, která Rusko od invaze odradí.

Chemické zbraně a hořící televize

K dokreslení celé situace stojí za pozornost i zprávu serveru Hlas Ruska, podle něhož použily ukrajinské síly při útoku na separatisty v Mariupolu chemické zbraně. Tvrdí to alespoň vůdci samozvané Doněcké lidové republiky. Podle informací ČTK při střetu v Mariupolu zemřelo na 20 separatistů.

Za pozornost stojí i další informace České tiskové kanceláře, že došlo ke vzplanutí kabelů poblíž sídla ukrajinských televizí, což vedlo k tomu, že se tyto musely odmlčet. Místopředsedkyně Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Viktoria Sjumarova dnes podle agentury AFP vyjádřila podezření, že šlo o „ruskou sabotáž". Sluší se připomenout, že ukrajinská vláda před nějakým časem rozhodla o vypnutí ruských kanálů na východě země, čímž se snažila čelit silné ruské propagandě.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: redaktor KL1