Američané s napětím sledují dění na Ukrajině. Jenže většinou nemají páru, kde vlastně leží, jeden respondent ji umístil do Austrálie
14.04.2014
Foto: repro
Popisek: Tam, kde jsou tečky, umístili respondenti z USA Ukrajinu.
Na začátku března začal celý svět sledovat dění na Krymském poloostrově a jak poznamenává americký deník The Washington Post, mnoho Američanů projevovalo o situaci živý zájem. Skoro dvě třetiny Američanů tehdy uvedly, že situaci sledují pozorně. Jenže pak se ukázalo, že značné části veřejnosti, zejména těm nejradikálnějším, chybí naprosto základní informace. Včetně toho, kde vůbec Ukrajina na mapě leží.
Na vzorku dvou tisíc Američanů si deník udělal průzkum. Kromě otázky, jak by se v reakci na ruské jednání měly zachovat USA, jim navíc tazatelé předložili slepou mapu, kde měli Ukrajinu umístit.
Výsledky nedopadly příliš povzbudivě. Alespoň část rozlehlého ukrajinského území dokázal svým tipem „trefit“ pouze každý šestý z dotazovaných. Většina věděla, že má Ukrajinu hledat kdesi v Evropě nebo v Asii, ale průměrná odchylka od skutečné polohy země přesto činila téměř tři tisíce kilometrů.
Deník zveřejnil mapu, na které bylo umístěno všech dva tisíce tipů - bylo tedy možné zjistit, že někteří hledali Ukrajinu v Austrálii, africkém vnitrozemí či dokonce v rozlehlých vodách jižního Pacifiku. Pozoruhodných bylo rovněž několik teček na území samotných USA či sousední Kanady, naznačujících, že práce s mapou bude pro dotazovaného obecnějším problémem.
Od Portugalska po Kurilské ostrovy a Vladivostok
Většina tipů ale skutečně mířila na eurasijský kontinent. V jeho rámci bylo ovšem možné objevit pokusy respondentů prakticky kdekoliv, od Portugalska po Kurilské ostrovy a Vladivostok.
Kromě toho redaktoři zjistili překvapivou závislost úspěšnosti orientace na mapě s radikalitou stanoviska k dění v Kyjevě a na Krymu. Doslova prý platilo, že čím více se dotyčný „sekl“, tím radikálnější zásah od americké vlády požadoval. Ostatní se spokojili třeba jen se sankcemi kalibru bojkotu summitu G8.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Anička Vančová