Prezident mluví o válce na Ukrajině. Podle sociálně demokratického Vyvadila prý zešílel
07.04.2014
Foto: repro
Popisek: Krym, ilustrační mapa
Prezident republiky Miloš Zeman v Hovorech z Lán prohlásil, že by se do ukrajinské krize mělo zapojit i NATO, pokud ruští vojáci vstoupili do dalších částí Ukrajiny. Zakladatel platformy Přátelé Ruska v ČR Jiří Vyvadil (ČSSD) na to konto prohlásil, že Zeman zešílel. Je totiž přesvědčen, že světová politika má dnes vypadat podstatně jinak. Především je prý třeba bránit Spojeným státům v rozpoutávání dalších agresivních válek. Mohlo by se navíc ukázat, že Rusko potřebuje Evropu míň, než b se mohlo zdát.Někdejší důstojmík BIS k tomu dodává, jaký je vlastně plán Západu.
„Tady bych se přimlouval nejenom pro co nejostřejší sankce Evropské unie, ale dokonce i pro vojenskou připravenost Severoatlantické aliance například tím, že by vojska NATO vstoupila na ukrajinské území,“ uvedl Miloš Zeman a popsal tak, co by se mělo dít, kdyby ruští vojáci zamířili po Krymu i do dalších oblastí Ukrajiny.
Bojujeme za to, aby pravda, třebas nepříjemná, měla právo být slyšena, věří advokát
Vzhledem k aktuální situaci v Doněcku na východě Ukrajiny, kde Rusku naklonění občané napadli dokonce sídlo gubernátora, nelze vyloučit prakticky nic. Podle informací ČTK jsou totiž ve varu i další města na východě země. Podle informací České televize se proruští radikálové dokonce zmocnili vládních zbraní - v Luhansku, kde obsadili pobočku ukrajinské tajné služby SBU.
Ruská federace dala opakovaně najevo, že se hodlá zajímat o situaci krajanů žijících za jejími hranicemi. Ukrajině dokonce doporučila přechod k federativnímu uspořádání státu. Zakladatel Přátel Ruska v ČR Jiří Vyvadil má jasno nejen v pohledu na Zemanův výrok, ale také v úsilí, které je podle jeho názoru třeba nadála vyvíjet. „Zeman zešílel, napsal člen ČSSD v reakci na slova hlavy státu na sociální síti Facebook. A tím ani zdaleka neskončil
„Vidím to tak, že jsme více než jen skupina s tímto zaměřením, jsme zároveň - a bude to znít asi pateticky, ale jeto holá pravda- odvážnými bojovníky za svobodu názoru, který je v této zemi utlačován. Nebojujeme jenom za férové vztahy s Ruskem. Nebojujeme jenom za to, že Rusko musí zabránit USA zahajování dalších agresivních válek... Bojujeme za to, aby pravda, třebas nepříjemná, třebas v menšině, měla právo být slyšena. Bojujeme proti monopolu České televize, proti stádnímu uvažování všech i soukromých médií. Které manipulují s občany této země a předestírají jim za pravdu něco, co dávno pravdou není,“ upozorňuje Vyvadil.
Další oslabování pozice Ruské federace? Rusko si z toho nic nedělá
Západní svět ale vidí situaci zcela jinak. Tím, kdo destabilizuje mezinárodní situaci, je podle Spojených států, ale i celé řady dalších zemí právě Ruská federace. Kvůli ruské vojenské invazi na Krym, na kterou hodlají nadále reagovat. „Celý týden strávím ve Štrasburku, kde zasedá Parlamentní shromáždění Rady Evropy. Projednává se návrh na pozastavení členských práv Ruska. Rusko musí nést důsledky svého agresivního jednání,“ informoval např. poslanec Stanislav Polčák (STAN).
Podle informací Českého rozhlasu se zdá, že Rusko si z této hrozby mnoho nedělá. Ruský populista Vladimír Žirinovský dokonce prohlásil, že Rusko nepotřebuje být členem tohoto shromáždění. „Je to ideologická organizace vytvořená k tomu, aby poučovala jiné, jak mají žít. Rusům se posmívají a my jim čtyřikrát ročně platíme 20 milionů dolarů za to, aby nám říkali, jak jsme špatní,“ shrnul Žirinovský názor, který v mírnější podobě stále častěji zaznívá i z jiných politických stran.
Pokud by Ruská federace shromáždění skutečně opustila, ať už dobrovolně nebo nedobrovolně, nemuselo by se ohlížet např. na zákaz trestu smrti. Stejně tak by nemusela dbát verdiktů Evropského soudu pro lidská práva, na který se ruští občané obracejí velmi často.
O co vlastně jde Západu
Ze sankcí si Rusko v zásadě mnoho nedělá. Federalizaci Ukrajiny navrhuje, neboť dobře ví, že východ Ukrajiny je mu nakloněn. Úplně ale nezahálí ani Evropská unie. Dokonce byla podepsána politická část asociačních dohod mezi EU a Ukrajinou. Někdejší důstojník BIS Roman Soudek ale tuší, proč k tomu došlo.
„Jestliže Evropská unie chtěla Ukrajinu asociovat, tak to mělo z mého pohledu jediný efekt a cíl: Aby padly celní bariéry a na Ukrajinu se navalily mraky ležícího zboží v unijních skladech, které nejde na odbyt,“ poznamenal pro Parlamentní listy.cz.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: redaktor KL1