Jak péro z gauče. Tak prý čouhá dobrý byznys z veřejného zájmu. Publicista Neff o „globálním oteplování“ a páté koloně alarmistů
03.04.2014
Foto: Archiv
Popisek: Ilustrační foto
V Japonsku byly zveřejněny výsledky dosud nejucelenějšího posouzení dopadů klimatických změn na svět. Tíhu klimatických změn zatím nesou hlavně přírodní systémy, rostou ale obavy z dopadů na člověka. Podle českých vědců u nás hrozí hlavně nedostatek vody.
Podle studie začínají klimatické změny čím dál více ovlivňovat člověka. Členové Mezivládního panelu pro klimatickou změnu při OSN poukázali na vlny veder v Evropě, lesní požáry v USA či smrtící povodně v Africe a Asii.
„Věci jsou horší, než jsme předpovídali v roce 2007," uvedl Salímul Hak, spoluautor poslední podobné zprávy, která vyšla právě před sedmi lety. „Budeme zažívat víc a víc následků, rychleji a dříve, než jsme předpokládali,“ dodává.
Radim Šrám z Akademie věd apeluje na české politiky, aby se zamysleli nad hrozbou sucha. V Česku prý totiž hrozí problémy s vodou. „Častější výskyty sucha budou dány nejen nedostatkem srážek, ale kvůli nárůstu teploty vzduchu i vyšším výparem. Nebude tak dotčené jen množství vody, ale i její kvalita," míní Jaroslav Rožnovský z Českého hydrometeorologického ústavu.
Dopady globálního oteplování na zemědělskou produkci jsou prý už patrné v některých regionech, tvrdí to Miroslav Trnka z Mendelovy univerzity v Brně. „Změna klimatu ovlivní všechny aspekty potravinové bezpečnosti včetně dostupnosti a cenové stability," varuje. V krajině je kvůli tomu nižší vlhkost a škůdci se dostávají i do vyšších nadmořských výšek.
Co napsal k tématu Ondřej Neff na svém webu Neviditelný pes
V pondělí zveřejnil Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) při OSN druhou část své páté hodnotící zprávy. Tento panel IPCC je smutně proslulá zprofanovaná nátlaková organizace alarmistů, pracující pomocí zmanipulovaných pseudovědeckých elaborátů . Takových bobrů hlodajících kmen prosperity Západu je mnoho – této ušlechtilé činnosti se účastní mnoho bobříků všech odstínů zeleni. Oteplování je už neudržitelné, takže alarmismus teď má na svém štítě slovo výkyv. Má to samozřejmě dopad i u nás, i dozvídáme se, že ministerstvo životního prostředí připravuje "klimatickou strategii".
Vzpomínka na "poroučíme větru, dešti" není vůbec nepřípadná. Alarmisté chtějí vítr a déšť krotit. Hrozí nám, že nás postihnou povodně a sucha. Že bude pršet a svítit slunce. Že někdy bude zima a jindy zase vedro. Naštěstí tu stojí bataliony odborníků, kteří budou proti dešti nesmlouvavě bojovat. V jejich šiku nemůže chybět profesor Bedřich Moldan. Pochvaluje si, že ve většině evropských zemí jsou adaptační opatření zabudována do obecné politiky a do sociálních a ekonomických strategií. Pojem strategie tyhle lidi vzrušuje. Už vidí sami sebe na koni s palcátem v ruce. Emeritnímu profesorovi univerzity v Amsterodamu a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Josefu Fantovi je líto, že naše republika nemá strategii nakládání s krajinou. "Kdokoli má možnost obchodovat s kusem krajiny jak se mu zachce," stěžuje si a navrhuje, aby se krajina stala věcí veřejného zájmu. Co je to krajina? Co je veřejný zájem? To, co schválí Josef Fanta, Bedřich Moldan, co schválí MŽP a podřízené organizace UMPUM a BFLMPSVZ v souladu s Direktivou rozvoje a v návaznosti na Směrnice regulace.
Ve veřejném zájmu jsme z nepozornosti dovolili zkorumpovaným poslancům protlačit solární byznys. Ale to je jen začátek. Na strategiích ochrany krajiny a planety se přiživí ještě další šiky výtečníků. A pršet bude dál, někdy zasvítí sluníčko a foukat, to taky bude. Dobrý byznys z veřejného zájmu čouhá jak to pověstné péro z gauče.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Anička Vančová