Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Ukrajinská krize: Krym osvobozujeme jako v roce 1968 Československo, říká ruský voják. A proč za to mohou Židé, vysvětluje expert

05.03.2014
Ukrajinská krize: Krym osvobozujeme jako v roce 1968 Československo, říká ruský voják. A proč za to mohou Židé, vysvětluje expert

Foto: levneubytovani.net

Popisek: Ukrajinský Krym

Okupace, nebo osvobození? Ukrajinci mají jasno v tom, co se dnes děje na Krymu, který je součástí jejich vlasti. Jasno ale mají i Rusové žijící na Krymu a prezident Vladimir Putin. Jedni tvrdí, že jde o sprostou okupaci, druzí vítají osvoboditele. Svůj názor má i muž, který jako voják osvobozoval Prahu a dnes sleduje dění na Krymu. Expert k tomu dodává ...

Před kasárnami ukrajinské armády ve městě Bachčisaraj na jihu poloostrova hlídkují i bývalí sovětští vojáci. Pomáhají je hlídat svým ruským kolegům.  Tvrdí, že Moskva přišla Krym osvobodit. Stejně jako to s jejich pomocí udělala v roce 1968 v Československu.  Český rozhlas.cz přináší rozhovor s vojákem, který v roce 1968 přijel na tanku osvobozovat Československo a dnes hodnotí ruské kroky na Krymu.

Nestáli o nás jen provokatéři

„Proč jsem byl okupantem? Protože váš prezident, Ludvík Svoboda, se na Varšavskou smlouvu obrátil s prosbou o vojenskou pomoc proti kontrarevoluci a kolaborantům. Proto jsme vás přišli osvobodit,“ říká sedmašedesátiletý důchodce.

„Přijeli jsme 21. srpna z Komárna, nějací lidé tam na nás rozčileně pokřikovali a také stříleli na naši kolonu. Většina vašich vojáků nás ale vítala a těch kontrarevolucionářů a provokatérů bylo nakonec málo,“ dodává muž, který dnes pomáhá okupaci Krymu.

Na tehdejší sovětskou misi je ale dodnes patřičně hrdý. Námitku, že žádné takové pozvání od tehdejší československé hlavy státu nikdy neodešlo, přechází s vrtěním hlavou.

Dostaneme je odsud pryč

Starost o ruské obyvatele Krymu vyjadřoval ve vystoupení před televizními kamerami i ruský prezident Vladimir Putin. Vojenský zásah na tiskové konferenci označil pouze za krajní možnost, ale zdůraznil, že hodlá ochránit občany, kteří budou ohrožováni z jeho pohledu součanou nelegitimní ukrajinskou vládou. Znovu také zopakoval, že svou roli v kyjevských protestech sehráli i neonacisté a těm nelze ustupovat.

Nejen Ukrajinci žijící na Krymu však počínání  vojáků chápu jako nepřípustnou invazi. Ukrajinců je na dvoumilionovém Krymu jen necelá čtvrtina. „Je to okupace naší země, Krymu. Já jsem se tu narodil a žiju tady,“ říká Andrej Ščekun pro Český rozhlas.  Stejně jako ostatní Ukrajinci se budeme snažit odtud ruské vojáky dostat pryč. Chceme se obrátit na světové společenství o pomoc,“ dodává. 

Židovská nabídka

Publicista Milan Syruček, jenž napsal knihu: Je třeba se bát Ruska?, v rozhovoru pro Parlamentní listy.cz k Ukrajinské krizi poznamenává, že k válce na tomto území nedojde. Ukrajina se totiž nebude chovat sebevražedně. Vysvětluje navíc, kde je třeba hledat kořeny současného konfliktu. Leckoho může překvapit, že je to dlouho přec okem 1954 a iniciátory změn nebyli Rusové.

„Problém Krymu nevznikl v roce 1954, ale v roce 1923, kdy Moskvu navštívil předseda americké židovské organizace Joint Rozin. Tato organizace vznikla v roce 1914, aby pomohla Židům zejména z východní Evropy, když řada amerických států výrazně omezila přistěhovalectví. Rozin navrhl tehdejší moskevské vládě okamžitou mnohamilionovou dolarovou půjčku za to, že pro Židy z Ukrajiny a Běloruska zřídí autonomní stát v oblasti severního Krymu a části černomořského pobřeží. Pokud se tak stane do roku 1945, bude tato půjčka prominuta. Lev Trockij, Nikolaj Bucharin a Grigorij Zinověv návrh podpořili a pověřili tehdejšího ministra zahraničí Georgije Čičerina, aby to tlumočil americkým finančníkům na setkání v Berlíně. Ani Josif Stalin nebyl proti, ale vzhledem ke složité národnostní situaci na Krymu žádal, aby se s realizací nespěchalo. Tak se záležitost vlekla, až se přiblížil termín. Stalin v roce 1944 učinil první vstřícné gesto. Pod záminkou jejich kolaborace s Němci z Krymu vysídlil Tatary. Tím dosáhl toho, že termín byl odložen na rok 1954. Stalin zemřel a úkol vyřešit tento problém připadl na Chruščova. Jeho poradci mu navrhli, aby tedy Krym předal Ukrajině, protože dohoda o vytvoření židovské autonomní republiky byla uzavřena s Ruskou federací. Nechť se američtí Židé tedy obrátí na ukrajinskou vládu. Tak se stal Krym ukrajinským. Před tím byl ruským, a proto zde Rusko vybudovalo svou námořní základnu, pro niž jinde není dostatečný prostor. Potud je možné chápat ruský zájem o Krym. Je to však politický problém a v novodobých dějinách se dosud žádný politický problém nepodařilo dlouhodobě vyřešit vojenskou silou. Ať šlo o Pražské jaro, Čečensko, Osetii nebo Vietnam, Irák, bývalou Jugoslávii či cokoliv jiného. Výsledkem byl spíše opak vytčeného cíle,“ poznamenává publicista.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh, v koši určitě neskončí! Na vaše unikátní zážitky čekáme na , do předmětu napište Příběh

Vložil: Redaktor KL